Ve světě internetu je Barcelona jednou z nejúspěšnějších světových metropolí. Vloni jí dokonce analytická společnost Juniper Research udělila titul nejchytřejšího města světa. Za jejím úspěchem stojí šéf odboru IT barcelonské radnice Manel Sanroma, který je od roku 2015 také prvním prezidentem a předsedou městské rady. Podle něho stojíme před technologickou revolucí, která kompletně změní fungování měst. Města si však musí určit vlastní strategii, tvrdí Sanroma, jenž se v březnu v Praze zúčastnil konference Elasticom.
V poslední době se ve světě stále častěji objevuje pojem "smart city". Jak byste tento pojem definoval?
Já osobně z označení smart city nejsem zrovna šťastný. Mluvit o chytrých městech podle mě dnes znamená především hovořit o tom, jak informační technologie mění jejich chod. To je zatím věc, kterou ještě nikdo nepopsal, není nijak předurčena. A nyní je na radnicích, aby usilovaly ve spolupráci se soukromými firmami a univerzitami o tuto technologickou revoluci. Rozhodně by se to ale nemělo dít způsobem, že jednotlivá města budou pouze přijímat řešení, která jim nabídnou soukromé firmy.
Mluvíte o revoluci. Jak bude vypadat?
Ano, jsme na jejím úplném začátku. My dnes hojně používáme chytré telefony a s jejich pomocí v podstatě již promlouváme k městům, ta nám ale zatím neodpovídají, nereagují. Jsou tu sice již určité záchvěvy, které naznačují změnu, příkladem je služba Uber, jde ale zatím o pouhý začátek. Co je pro naši technologickou revoluci nezbytné, je internet a data. Potřebujeme sílu počítačů, abychom mohli provést změnu, která se v historii lidstva ještě neuskutečnila.
šéf odboru IT na radnici Barcelony, první prezident a předseda městské rady
Stál za transformací Barcelony do světového povědomí díky zavádění inovativních technologických systémů.
Zastává významné akademické funkce na několika katalánských univerzitách.
Má dlouhé zkušenosti v oblasti sociálních aplikací na internetu. Působil také jako správce v radě Internet Society.
O jak velkou změnu podle vás půjde?
Je jasné, že technologie mění zásadním způsobem náš život. Mění také významně celý průmysl. Některé jeho části již nechaly zmizet a naopak vytváří zcela nová odvětví. Dosud ale stále nezměnily naše města. Dnes jde v podstatě pořád o města, která získala svou současnou podobu v dobách průmyslové revoluce. Když se na tato města podíváme, vidíme auta, elektřinu, telefony. Teď je otázka, jak další technologická revoluce změní náš život.
Podle mě bude mít na naše města obrovský dopad. Změní způsob vedení světových metropolí, změní vztah obyvatel k městům jako takovým. Ale jak jsem již řekl, není to něco, co tady už je. Tuto změnu musíme sami iniciovat.
Ale hlavním předpokladem pro přeměnu stávajících měst jsou tedy technologie…
Ano, je to vše o technologiích. A není to první příklad v naší historii, kdy technologie změnily způsob našeho života. Naposledy se to stalo během průmyslové revoluce, která změnila naši společnost. Přestali jsme potřebovat na práci svaly a zvířata, vše obstaraly stroje. A teď začínáme další etapu díky počítačům, především ale internetu. Právě díky němu mohou vznikat nové věci, zcela nový byznys, který dnes ještě neexistuje.
Je opravdu těžké předpovědět, jak bude tato revoluce v jednotlivých městech probíhat, protože teprve začínáme. Je ale třeba, aby se do těchto změn pustily samotné radnice, jinak to udělá někdo jiný za ně. Já věřím, že města jsou naší budoucností, nikoliv státy. Moc je ale v současné době hlavně v rukou státu a to se musí změnit. Podle mě se blíží čas, kdy osoba primátora bude pro obyvatele měst mnohem důležitější než například prezident.
Projekt Barcelona jako město pro lidi byl představen v roce 2011. Předloni díky němu španělské město získalo cenu Evropské hlavní město inovací (iCapital) od Evropské komise, loni bylo v žebříčku analytické společnosti Juniper Research vyhodnoceno jako "nejchytřejší" město světa, před New Yorkem a Londýnem. Svým obyvatelům Barcelona nabízí prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií "chytré" služby zlepšující mnoho oblastí života ve městě. Součástí projektu byly mimo jiné dílčí iniciativy v oblasti otevřených dat, městského osvětlení, mobility, úspory energie a sociálních inovací.
V jakém smyslu?
Já jsem v Česku vůbec poprvé v životě. Ve skutečnosti jsem ale spíš než do České republiky přijel do Prahy. Jednotlivá města jsou už nyní v podstatě samostatnými celky. Lidé v nich reálně žijí a žít budou dál. Praha je tady tisíc let a bude tady podle mě mnohem déle než Česká republika nebo Evropská unie. Státy totiž nemají tak dlouhou životnost jako města, která jsou podle mého názoru jedním z nejlepších lidských vynálezů.
Jak s touto proměnou měst začít? Co byste například doporučil Praze?
V podstatě je to stejné jako v životě každého z nás. Měli bychom mít představu o tom, kam směřujeme. Praha se musí rozhodnout, kde chce v budoucnu být. Není to samozřejmě jednoduché. Pražané se sice mohou rozhodnout, že se jejich metropole stane například Mekkou filmového průmyslu, vzápětí se ale může ukázat, že jí zrovna filmový průmysl příliš nesedí.
Jakou cestu jste si zvolili v Barceloně?
My si v Barceloně opakujeme dokola mantru, že chceme být městem, kde mohou lidé současně žít i pracovat na jednom místě. Industriální města zcela vyloučila průmysl ze svých širších center a naší snahou je dostat ho zpátky. Nemyslím tím pochopitelně starý a hlučný průmysl, který znečišťuje ovzduší.
Tato změna především výrazně zlepší mobilitu. Dnes lidé často bydlí v určité čtvrti a do jiné dojíždí za prací, a to třeba i poměrně dlouhou vzdálenost. To je neekonomické. Druhou věcí, o kterou usilujeme, je lepší organizace. Dnes, když se podíváte kamkoliv do světa, na radnicích většinou jeden odbor neví, co dělá druhý. To se musí změnit.
Jaké je v této věci vaše know-how?
Poslední čtyři roky jsme se pravidelně dvakrát týdně scházeli napříč odbory − já jsem zastupoval IT, na schůzkách dále byli lidé zodpovědní za infrastrukturu, plánování, životní prostředí a lidé z dalších odborů. Díky tomu jsme vytvořili tým a začali spolupracovat na společné vizi. A to se pojí s tím, co jsem říkal − je nutné si určit cestu vlastního směřování.
Dalším důležitým krokem kupředu je nastartování spolupráce s akademickým prostředím, společnostmi, institucemi a hlavně dalšími městy. Mluvíme tu o společných problémech. Na světě jsou tisíce a tisíce měst a je tu nespočet různých komplikací, které musí řešit. Počet řešení těchto problémů ale zpravidla tak rozsáhlý není. Radnice by se proto měly vzájemně inspirovat. Co je dobré pro jedno město, může být dobré i pro jiné. Vyplatí se proto aplikovat na společné problémy nejlepší vyzkoušená řešení.
V opačném případě bude další rozvoj stát více času i peněz. Dá se říct, že města mají svoji anatomii, se kterou se musíme naučit pracovat. Zatím jsme v tomto ohledu spíše takoví alchymisté.
Jak dlouho tento přerod měst podle vás potrvá?
To záleží na mnoha faktorech. Může to však být velmi rychlé. Pamatuji si, jak jsem se jako mladý poprvé setkal s internetem. Tehdy byl na úplném začátku. No a teď? Takřka vše je o internetu a trvalo to jen několik desítek let. Proto si nemyslím, že přeměna měst potrvá déle než jednu generaci. Města jsou místy, kde se věci dějí, a lidé jsou velice chytrý druh. Věřím, že se s touto výzvou rychle vypořádají.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
