Pronájem ERP je stále oblíbenější

Jaké milníky v historii společnosti považujete za nejvýznamnější?

Kromě samotného vzniku společnosti Abra, přišel další velký milník někdy okolo roku 2000, kdy jsme na trh uvedli systém Abra G3. K tomu následně přibyla Abra G4, pak produkty Abra G2 a Abra G1.

Dnes všechny tyto systémy spojujeme do jediného označení této řady. Toto bylo pro nás velmi důležité, protože jsme se díky novému produktu posunuli z nejmenšího segmentu od jednoho do 50 zaměstnanců i do větších firem, do klasického segmentu SMB, který v našem pojetí začíná někde u 50 zaměstnanců a končí u tisíce.

Dalším milníkem byl pro nás rok 2012, kdy jsme pod názvem primaERP na trh uvedli cloudovou aplikaci pro sledování času zaměstnanců. Používají ji desítky tisíc firem ve stovce států a zároveň pro nás znamenala vstup do světa cloudu, chtěli jsme si tím vyzkoušet, zda zvládneme vyvíjet cloudové řešení. Primárními jsou však pro nás stále ERP systémy.

Nabízíte i jiné systémy v cloudu?

V roce 2014 jsme do skupiny začlenili software FlexiBee, dnes se jmenuje Abra FlexiBee, rovněž jde o plně cloudový ERP. Nabízíme tedy linii velkých systémů a systémů pro menší firmy, kam patří primaERP a Abra FlexiBee.

Obě produktové linie stále inovujeme. Například v linii velkých systémů Gx brzy představíme API.

U řady Gx v plné míře využíváme její architekturu, která podporuje a dovoluje inovace tak, jak potřebujeme. Například jsme vůbec nemuseli radikálně měnit byznys logiku.

Na kolik podle vás přijde vývoj nového ERP? Dají se využít i dotace?

Vyvinout ERP na zelené louce, aby uměl, co má, je v současné době otázkou asi tak půl miliardy korun.

Na něco takového nemá vůbec smysl si brát dotace, protože největší je okolo 80 milionů korun, což nestačí, a navíc to firmu velmi svazuje.

Inovace a rozvoj vlastních produktů financujeme z vlastních zdrojů. A jelikož má Abra vysokou produktivitu práce, na zmíněný vývoj si vyděláme.

Jak se vám tedy aktuálně daří na českém trhu?

Abra si dnes stojí nejlépe za celou dobu existence. V konsolidovaném obratu se blížíme ke 200 milionům korun.

Z dlouhodobého výhledu se ale stejně musíme hodně snažit, jsme segmentově srovnatelní s nejbližšími největšími konkurenty, například s Asseco Solutions.

Neláká vás vstup do nějaké větší skupiny? Například Solitea, kam patří Cígler, Altus, Vema a dnes už i J.K.R.?

Jsme s nimi v úzkém kontaktu, lákají nás, vidíme to ale jako problematické. Jsem přesvědčen o tom, že v tak nesourodé skupině bude velký problém uřídit další vývoj aplikací. Navíc v tomto uskupení podle mého názoru bude vše stát na opravdu dobrých architektech ERP systému. Jak spojíte vývoj čtyř společností tak, aby výsledek vyhovoval všem jejich zákazníkům, abyste to zvládli efektivně a v krátké době, tj. v rozumném čase?

Mohou vyvinout zcela nový systém, ale na to opět musejí mít ty nejlepší lidi. Mohou mít také strategii vše po čase prodat někomu zvenčí, prodat mu svoji akviziční práci. Jsme ovšem jen v oblasti úvah, uvidíme.

Změnil se nějak obchodní model prodeje ERP?

Vše dnes funguje prrincipiálně podobně. Na celém trhu výrazně roste podíl pronájmů systémů na všech platformách, každý umí zpřístupnit zákazníkům ERP přes terminál.

Počet pronájmů systémů Abra vám sice neprozradím, ale toto číslo velmi radikálně roste. Když jsme se v roce 2000 ptali zákazníků, zda by chtěli mít svoje systémy někde na serverech u třetí strany, v cloudu, tak to připustilo jen asi 7 procent z nich. Dnes už to jsou znatelná procenta podílu pronájmu oproti přímému prodeji.

Čím si vysvětlujete nárůst pronájmu ERP místo jeho prodeje?

Některé firmy to prostě nechtějí řešit. Jedním modelem je "udělejte to celé vy, dodavateli". Druhým, že si pronájmem vyřeší cash flow, aby nemuseli vydat jednorázově velkou částku.

Naše produkty však tak drahé nejsou, aby si to nemohli dovolit.

Je pronájem ERP levnější než jeho koupě?

Z dlouhodobého pohledu je levnější v operativní části, zejména při započtení práce vašich lidí. V případě pronájmu se náš specialista zákazníkovi věnuje jen v okamžik, kdy je to zapotřebí. Ve chvíli, kdy má firma vlastního IT specialistu na ERP, platí ho pořád. A tito IT odborníci jsou čím dál dražší a bohužel méně dostupní.Problematika odborníků a jejich dostupnost by byla na samostatný rozhovor.

Z dlouhodobého pohledu je pronájem a nechat vše na dodavateli skutečně levnější. Málo firem si však umí spočítat cenu vlastní práce.

Největší peníze nesou velké implementace. Jak jste úspěšní v získávání velkých zákazníků?

Hodně záleží na segmentaci.

V poslední době se nám dobře daří ve velkých firmách. Například jsme jako zákazníka získali společnost ČKD Kutná Hora, zde je implementace před dokončením a předáním.

Pozorujeme, že z trhu pomalu mizí zákazníci s potenciálem dodávek v řádech stovek tisíc korun. Tyto firmy se nacházejí ve špatné oblasti. Už nejsou tak malé, aby byly pružné, musejí se chovat jako velká firma, což jim generuje náklady, zároveň však nejsou tak velké, aby mohly investovat informační technologie v rozsahu, který odpovídá velkým firmám.

Počet těchto zákazníků stále klesá, a to jak nám, tak našim konkurentům.

Ve kterých oblastech průmyslu jste se svými systémy úspěšní?

Vědomě se angažujeme ve výrobních firmách, kde nám vyhovuje strojírenská, elektrotechnická výroba, dnes už se nebojíme ani chemické výroby.

Jsme úspěšní i ve velkoobchodě a maloobchodě. Prakticky všechny obchodní firmy mají v nějaké podobě velkoobchod, následuje prodej koncovému zákazníkovi přes e-shopy, prodejny, distribuční centra, B2B, kde zákazník buď přijde z ulice, nebo je napojen na e-shop a objednává přes něj včetně automatizace dodávek. Ve velkoskladech jde problematika až na polohované sklady.

Snažíme se angažovat i v oblastech, které nejsou úplně byznysové, mezi našimi zákazníky je i dost neziskových organizací. Máme pro ně příjemný cenový program, nejsou však pro nás mainstream. Mezi naše zákazníky samozřejmě patří i IT firmy, líbí se jim, jak je systém Abra "čistě vyvinutý".

Jaké největší inovace jste v poslední době udělali?

Zde se musím pochlubit se zobrazováním pomocí elektronických hodinek. Aplikace ve smartwatch je propojená se systémem business intelligence.

Ve velké míře vyvíjíme mobilní aplikace určené pro specializované úlohy, mobilní obchodníky, skladníky apod.

Další inovací je API pro řadu Abra Gx, které jsem už zmínil, momentálně je v testovací fázi.

Hodně se také věnujeme vizualizaci výsledků. Už nějakou dobu v rámci ERP Abra nabízíme modul business intelligence, vizualizace jsou zde k dispozici v grafech, semaforech, tabulkách apod. Vizualizace jsou k dispozici jak u řady Gx, tak u menšího systému Flexi. Pro řadu Flexi jsme připravili speciální programovatelný dashboard, který dokáže poskytnout mnoho dat, nejenom například informace o firmě či stavu účtů.

Jak "vylézají" různá upozornění na zmíněné elektronické hodinky?

Jednak jde o upozornění, že se něco stalo, toto je konfigurovatelné. Potřebujete například vědět, že přišel nový obchodní případ, peníze do banky nebo z banky.

Jednak se může jednat o konkrétní pracovní tok (work-flow), jehož jste třeba jen pozorovatelem, například že projekt se dostal do fáze hodnocení, že šlo všechno dobře, programování skončilo atd.

Jaké funkčnosti v současnosti zákazníci nejčastěji vyžadují, kromě těch mobilních?

ERP se připojuje k reálnému světu. Například napojení do výroby - typicky tester - tam odevzdává svá data, máte povědomí o výrobku, v jaké fázi výrobního procesu se nachází. Můžeme sice tato data ukládat a zpracovat pomocí business intelligence, neangažujeme se však ve sběru technologických dat procesu výroby, třeba teploty, rychlosti pohybu pásu apod.

Jsme také partnerem pro Průmysl 4.0 v rámci aktivit české vlády.

Jak budou podle vás vypadat podnikové ERP systémy za pět, deset let?

Tady jsme u vizionářství. Myslím, že se samotným ERP systémem bude stále méně práce, že si bude schopen více informací získat sám. Nebude tak obtěžovat obsluhu.

ERP se skryje do "podpalubí". Navenek z něj uvidíte hlavně různé indikátory, grafy, jednoduché a srozumitelné informace. A teprve, když budete chtít, dostanete se k detailu, jak ho znáte dnes.

Rozhovor byl publikován v ICT revue 6/2016.