Zálohování dat: záchranné lano pro rychle se měnící IT

Rizika, že o data přijdeme, číhají na každém rohu. "Žijeme v době informací a globalizace, kdy internet dovoluje překonávat neuvěřitelné vzdálenosti, což ale znamená příležitosti pro nás, stejně jako pro každého na druhé straně," říká Marek Erneker, produktový manažer cloudových služeb, České Radiokomunikace. "Navíc ačkoliv se neustále zvyšuje kapacita a rychlost infrastruktury, výrobci nesměrují k technologiím, které by byly bezporuchové," doplňuje.

Tedy v kostce: Dat je stále více, ale stejně tak je stále více možností, jak o data přijít. Od virů, výkupného za data, hackerů, nepořádného zaměstnance až po samotnou technologii.

Stále větší pozornost pozornost je proto potřeba věnovat zálohování dat. Se zálohováním je to však tak trochu jako s pojištěním: "Dokud se něco nestane, nepotřebujete jej. Pokud se ale něco stane a nemáte jej, je již pozdě. Velmi často se tak setkáváme s tím, že si společnosti důležitost strategie v oblasti zálohování uvědomí až po nějaké nešťastné události související s výpadkem produkčních systémů nebo se ztrátou dat," popisuje Petr Dvořák, technický ředitel, GAPP System.

Důležitá je strategie

Zálohování dat samozřejmě není něčím, o čem by české firmy slyšely poprvé. Spíše naopak: Například podle průzkumů Českých Radiokomunikací mezi českými zákazníky 98 % z nich uvádí, že svá data zálohují. Což je téměř ideální stav. Ne vždy je však přístup firem tak promyšlený, jak by bylo vhodné.

Důležitou roli hraje vhodná strategie a správně nastavené procesy. Ne všechny firmy si to však uvědomují, shodují se dodavatelé. Větší pozornost věnují strategii většinou zejména větší organizace, které na to ostatně mají k dispozici příslušné specialisty, IT architekty. (Ani zde to ale není zdaleka pravidlem.) Naproti tomu menší firmy si strategií zálohování dat nezřídka hlavu příliš nelámou nebo jí alespoň nevěnují takovou pozornost, jakou by si zasloužila. "V menších společnostech mnohdy přísluší povinnost přípravy takové strategie vedoucímu ICT oddělení nebo řadovému administrátorovi, pro které je však tato problematika pouze jednou z mnoha," vysvětluje Dvořák.

Setkat se lze se strategiemi velmi jednoduchými i komplexními a skutečně rozsáhlými. Jisté je pouze jedno: Univerzální přístup neexistuje. "Vždy záleží na konkrétní firmě a jejích požadavcích souvisejících se zajištěním kontinuity podnikání. Neexistuje univerzální scénář, který vyhovuje každé myslitelné situaci," říká Martin Štětka, regionální ředitel společnosti Veeam pro Česko, Slovensko a Maďarsko. "I proto je tak důležité, aby se zálohování v organizaci věnoval někdo, kdo tomu skutečně rozumí," dodává.

Například analýzu rizik a analýzu dopadu využívají podle zmíněného průzkumu ČRa ani ne dvě třetiny společností. "Bez těchto analýz ale není dost dobře možné definovat data, která jsou pro firmu důležitá a která lze postrádat," podotýká Martin Souček, produktový manažer datových center, České Radiokomunikace. Zálohují se tak často velké objemy postradatelných dat, což s sebou samozřejmě nese přímé nároky na hardware, a tedy i vyšší náklady. "Společnosti tak často investují neúměrné prostředky do technologií namísto vynaložení zlomku těchto peněz na analýzu, která pomůže definovat nejen jaká data, ale také s jakým zabezpečením," dodává Souček. Na ni pak může navázat solidní ekonomická úvaha, zda zálohovat data interně nebo využít externí služby s přesně dohodnutým a definovaným SLA.

Podle zkušeností Zdeňka Bínka zodpovědného za prodej řešení Acronis v České republice a na Slovensku sice existuje řada firem, které mají jasno v tom, jaká data, respektive infrastrukturu zálohovat, jak velkou ztrátu dat si mohou dovolit a jak rychle potřebují data obnovit, ale souhlasí, že mnoho firem tuto problematiku stále zanedbává. "Je to škoda, protože dnešní nástroje a technologie jsou často velmi efektivní, snadno nasaditelné a cenově dostupné," říká.

Obnova po havárii jako priorita

Samotné zálohování dat je jen jednou částí úspěchu. Tou druhou je obnova po havárii v případě, že skutečně dojde ke ztrátě dat. Ne náhodou je dnes v mnoha organizacích právě problematika obnovy po havárii velmi aktuálním tématem, kterému se postupem času věnuje stále větší množství organizací. "Nejde o žádnou novinku nebo trend současnosti, většina firem vždy nějakým způsobem pracovala s myšlenkou 'co když'. Firmy mají dlouhodobě připravené scénáře obnovy po havárii," podotýká Štětka.

Přesto je nadále dost často podceňována, a to zejména na úrovni vrcholového managementu, bez jehož podpory nelze tuto oblast efektivně řešit. "Obnova po havárii není něco, co by ICT oddělení řešilo pouze pro své interní potřeby. ICT řešení jsou dnes hybatelem byznysu většiny organizací a jejich nedostupnost může způsobit dalekosáhlé finanční i nefinanční škody," zdůrazňuje Dvořák. Přitom zdaleka nejde jen o teoretické úvahy. Například nedávné útoky ransomwaru byly jasnou ukázkou toho, že se v situaci, kdy jsou data nedostupná, může ocitnout téměř kdokoliv a nemusí dojít k žádné živelní katastrofě.

Přístup se postupně zlepšuje zejména u větších společností a těch, které může delší nedostupnost reálně stát existenci. "Některé k tomu došly přirozeným vývojem a díky dobře nastaveným interním kontrolním mechanismům, jiné bohužel vlastní zkušeností, kdy se jednalo spíše o varování," popisuje Souček. Nemyslí si ale, že by se české firmy v tomto směru významně lišily od těch zahraničních. "Z pohledu legislativy máme zákon o kybernetické bezpečnosti, v požadavcích na spolupráci s dodavateli se často objevují požadavky na dobu obnovy atd. V čem se ale podle mě lišíme, je přístup k aplikování a ověřování funkčnosti. Tam je zcela určitě nemalý prostor ke zlepšení," říká Souček a dodává: "Když jsme se v rámci průzkumu dotazovali na mechanismy testování obnovy, ukázalo se, že obnovu záloh pravidelně testuje jen třetina společností," říká.

Trendy v zálohování dat

Nalezení vhodného řešení pro zálohování dat je pro každou firmu zcela individuální. Jeho výběr nesouvisí jen s velikostí společnosti a provozovanými systémy, ale zejména s případným dopadem na společnost, pokud by došlo k výpadku systémů nebo ztrátě dat. Výběru přístupu k zálohování by tak určitě měla předcházet analýza rizik a business impact analýza. Teprve na jejich základě by měly být stanovovány požadavky na systém zálohování dat. "Nejdůležitější je určit si, která data/systémy budou zálohované a v jakých parametrech. Na základě toho je potřeba poptat řešení a ve spolupráci s dodavatelem optimalizovat řešení z funkčního a cenového hlediska," podtrhuje Bínek.

Jako primární úložiště zálohovaných dat se stále ve větší míře využívají diskové systémy, zatímco páskové mechaniky a páskové knihovny jsou využívány nejčastěji jako poslední instance zálohování, především ve velkých společnostech. "V požadavcích na hardwarové řešení se pak v současné době kromě klasických kritérií, kterými jsou výkonnost a kapacita, stále více objevují nejrůznější požadavky na integraci se softwarovým řešením," říká Dvořák. Velcí producenti softwarových a hardwarových řešení pro zálohování dat dnes zpravidla efektivně kombinují schopnosti svého softwaru a hardwaru tak, že jejich vzájemné použití přináší výrazně efektivnější řešení v mnoha ohledech," dodává.

Klíčovým trendem v zálohování dat jsou bezesporu masivní nástup serverové virtualizace ve společnostech všech velikostí. Menší a středně velké společnosti zpravidla využívají pro běh svých informačních systémů platformy Linux, Windows Server a některou z platforem serverové virtualizace. Serverová virtualizace výrazně zjednodušila přístup k zálohování zejména v menších prostředích. "Zálohování zpravidla probíhá na úrovni obrazů celých virtuálních serverů a díky tomu jsou nasazení i správa velmi jednoduché. To vše vede i ke snížení finanční náročnosti implementace zálohování," říká Dvořák. Tomu odpovídá také výběr softwaru pro zálohování dat. Pro řešení zálohování dat v takovém prostředí podle něj postačují řešení optimalizovaná právě pro zálohování virtuálních prostředí.

Větší společnosti a korporace se již zpravidla musí vypořádat s velmi heterogenním výpočetním prostředím. Jsou zde stále využívány systémy různých platforem Unix nebo například IBM iSeries. Proto sahají po opravdu dlouhodobě ověřených "enterprise-class" řešeních.

V prostředí středně velkých a velkých společností je důležitým trendem deduplikace dat, díky níž benefitují jak z efektivnějšího uložení dat, tak ze snížení objemu dat, která je např. nutné přenášet do vzdálených lokalit pro potřeby disaster recovery. "U deduplikačních řešení je nutné rozlišit, zdali daná technologie pracuje na principu deduplikace na cíli nebo deduplikace na zdroji, protože to má dopad např. na propustnost přenosových linek využívaných pro zálohování," upozorňuje Dvořák.

Flexibilita i jednoduchost

Klíčovým prvkem je samozřejmě také jednoduchost a spolehlivost. "Firmy nepotřebují implementovat složité řešení, které navýší pracnost pro administrátory a vytvoří nepřehlednou změť technologií. Podstatné je jednoduše, rychle a levně zajistit potřebnou funkcionalitu," připomíná Erneker. Důležitým požadavkem by měla být i transparentnost řešení. "To by mělo být v principu neviditelné v době 'klidu' a přímočaré a rychlé v případě poškození nebo ztráty dat," vysvětluje Bínek. Řešení podle něj nemá firmy nutit násilně měnit infrastrukturu zavedením nového řešení zálohování.

Mezi hlavní trendy v současné době patří dále podpora cloudového prostředí a důraz na komplexnost a robustnost řešení. "Jde zejména o možnost řídit zálohování kompletní infrastruktury - od stanic a mobilních zařízení až po servery a virtualizovanou infrastrukturu - z jednoho místa a jednotným nástrojem," podotýká Bínek. Vhodné řešení by podle něj mělo ze stejného místa umět zálohovat jak lokálně, tak do cloudu. Nemělo by se rovněž zapomínat na zálohování v prostředích typu Office 365, Microsoft Azure nebo Amazon S3.

Z určitého pohledu jsou požadavky SMB i korporací totožné - zachování kontinuity provozu při zachování nákladové efektivity. "Všechny firmy hledají řešení, které bude vysoce efektivní a snadno použitelné, zejména pak s ohledem na mnohdy značnou heterogennost podnikové informační architektury. Důležitými požadavky jsou těsné propojení s virtualizovanou infrastrukturou a možnost propojení s cloudovým prostředím," říká Štětka. V obecné rovině je tedy potřeba hledat takové řešení, které bude vysoce flexibilní, bude nabízet těsnou součinnost hardwaru s virtuální platformou, minimálně zatíží hypervizor, zajistí nepřetržitou dostupnost dat a nebude mít žádné negativní dopady na stávající architekturu.

Velkou chybou je v každém případě odkládat zavedení systému zálohování na dobu 'až pořídíme nový hardware', 'až kompletně zvirtualizujeme infrastrukturu' atd. "Dnes není problém si řešení na přechodnou dobu, ale i dlouhodobě, pronajmout a vyřešit tak zabezpečení dat téměř ihned," zdůrazňuje Bínek. To je zajímavé zejména pro SMB firmy, které tak mohou okamžitě získat prvotřídní ochranu dat bez nutnosti počátečních investic do vlastní infrastruktury.

Velkým tématem se v oblasti zálohování stává cloud. Tuto problematiku rozebereme v příštím vydání.

Článek byl publikován v ICT revue 9/2016.