Zaměstnanec je povinen absolvovat vyšetření nebo ošetření mimo pracovní dobu

Vážený tazateli,

okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno nebo pracovní volno s náhradou mzdy stanoví podle ustanovení § 199 odst. 2 zákoníku práce příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Dle odstavce 1 této přílohy je zaměstnanec povinen absolvovat vyšetření nebo ošetření mimo pracovní dobu. Pokud to není možné, má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, a to na nezbytně nutnou dobu. Délka nezbytně nutné doby se určuje podle času potřebného na vyšetření nebo ošetření v zdravotnickém zařízení nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, které je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout a které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance.

Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu podle předchozí věty.

Čerpání dovolené výslovně upravuje zákoník práce v ustanovení § 217 a násl. Je právem zaměstnavatele určit dobu čerpání dovolené. Současně je jeho povinností zaměstnanci písemně oznámit určenou dobu čerpání dovolené, a to alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak k oprávněným zájmům zaměstnance.

Postupuje-li zaměstnavatel v rozporu s těmito ustanoveními, hrozí mu pokuta ze strany inspekce práce.