Mobilní aplikace pomáhají podnikům a byznysu

Při plnění běžných pracovních povinností dnes zaměstnanci v průměru využívají tři zařízení ze světa informačních a komunikačních technologií. Blíží se doba, kdy jejich počet vzroste na pět až šest. Podle analytiků společnosti Gartner do hry vstoupí nositelná elektronika a internet věcí. Úměrně tomu se zvýší také poptávka po službách vývojářů mobilních aplikací.

Analytici odhadují, že v příštím roce zájem podniků o mobilní programy pětinásobně převýší kapacity jejich interního vývoje. A ten zjevně nezvládá nápor požadavků již dnes. Podle informací společnosti 451 Research realizují interní vývojové síly v průměru jen 35 procent z celkového počtu poptávaných programů. Zbytek obstarávají dodavatelé podnikového softwaru (21 %), systémoví integrátoři (16 %), specializovaní vývojáři (14 %) a digitální agentury (14 %).

Tuzemské reálie

Mobilní podnikové aplikace často představují rozšíření stávajících informačních systémů. I díky tomu nebývá jejich vývoj finančně náročný a dodavatelé s nimi běžně počítají při návrhu hlavního řešení. Tuzemští producenti podnikových aplikací se shodují i na tom, že mobilní programy pro ně stále představují pouze doplňkový zdroj příjmů. Výjimkou jsou samozřejmě ti, kteří se na ně vysloveně specializují.

Rozvoj podnikové mobility usnadňují také dostupné a podle slov zasvěcených jednoduché vývojové nástroje. Oproti minulosti se rovněž snižuje obtížnost tvorby aplikací pro různé platformy. Hybridní způsob vývoje přináší nejen snížení objemu práce a pořizovací ceny pro nové aplikace, ale zlevňuje také následnou údržbu a další rozvoj. Tempo technologických inovací se ovšem nijak výrazně nesnižuje, pohání jej i evoluce na poli hardwaru samotných mobilních zařízení. Také na trhu podnikových mobilních aplikací se začínají objevovat nové obchodní modely, v jejichž rámci si zákazník neobjednává vývoj a nekupuje program, ale pouze si jej pronajímá.

V červnu letošního roku zrealizovala redakce ICT revue malé anketní šetření mezi společnostmi, které se věnují vývoji mobilních aplikací převážně pro podnikovou klientelu. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že mobilita již není považována za novinku, ale zůstává významným trendem.

Aplikace pro telefony a tablety představují ve světě podnikového softwaru poměrně rychloobrátkové zboží. Jejich životní cyklus bývá relativně krátký, přičemž obvykle nejde o důsledek špatného návrhu. S požadavky na nutné změny přicházejí zčásti samotní zákazníci, častěji ale musí vývojáři reagovat na technologické inovace tvůrců jednotlivých platforem a technické modifikace přístrojů.

Poptávka po mobilních aplikacích přichází ze všech hospodářských odvětví. Vyšší zájem respondenti indikují u obchodu, služeb, finančnictví a zpracovatelského průmyslu. Stranou všeobecného rozvoje mobility ale nestojí ani veřejná správa.

Většina oslovených dodavatelů indikuje poměrně vysoké meziroční nárůsty zakázek. Někteří hovoří o desítkách procent ročně, několik se ale zmínilo i o blížící se stagnaci. Převažujícím motivem poptávky stále zůstává práce v terénu a zpřístupnění funkcionalit podnikových systémů pracovníkům na cestách. Mobilní aplikace využívají tradičně obchodní zástupci, vyšší management a relativně nově i servisní technici.

Pavel Peňáz, specialista na platformní řešení ve společnosti SAP, předpokládá, že se poptávka po mobilních řešeních zvyšuje i díky rostoucímu důrazu na optimalizaci vnitřních a vnějších procesů v organizacích. Svou zkušeností potvrzuje pohled oborových analytiků, kteří mobilitu rovněž často řadí mezi optimalizační nástroje v transformujících se podnicích. Dodejme, že zmíněná transformace se obvykle pojí s termínem digitální.

Před třemi čtyřmi lety generovaly poptávku po mobilních aplikacích převážně velké společnosti. Aktuálně se podle slov Ondřeje Bulíře, jednatele firmy mForce, zájem rozšiřuje i na menší podniky. Převážně jde o firmy zabývající se obchodem.

Interní vs. externí užití

Sdělovací média poměrně často přicházejí s informacemi o počtu stažených mobilních aplikací z hlavních internetových obchodů, o souvisejících tržbách jejich tvůrců nebo o celkovém počtu programů v portfoliu platforem. Objevují se v těchto přehledech i aplikace, jejichž vývoj si objednali tuzemští zákazníci? Poměry programů vytvořených pro interní, externí anebo kombinované užití se podle reakcí respondentů různí. Vývoji mobilních aplikací pro veřejné internetové obchody a širokou veřejnost se ale v podstatě nevěnují. Doby, v nichž se tímto způsobem daly vydělávat zajímavé peníze s malým rizikem neúspěchu, pominuly již před několika lety.

Historicky podle Pavla Peňáze ze společnosti SAP převažovaly aplikace určené pro vnitřní potřebu klienta. Jejich zastoupení se postupně snižuje, zejména pod vlivem trendu multikanálové komunikace. Aktuálně odhaduje vzájemný poměr programů pro interní a externí použití na 2:1.

Změnu trendu v určení aplikací naznačuje také Pavel Mach, vývojový manažer ve společnosti Altron. Pětina vývoje se věnuje ryze interním mobilním programům, dvě pětiny směřují na externě nasaditelné. Zbývajících 40 procent patří do kombinované kategorie. Interní uživatelé mají k dispozici obvykle plnou funkcionalitu, vnější nějakým způsobem omezenou.

IT ve druhém sledu

Vznik mobilní aplikace v organizaci iniciují různé složky, představitelé řady útvarů. Oslovení dodavatelé se shodují, že až na výjimky nejde o zástupce podnikových IT oddělení. Nejčastěji impulz přichází od vyššího vedení. Konkrétně jde o obchodní, ekonomické, marketingové nebo provozní ředitele, nezřídka se ale do role objednávajících staví i sami jednatelé nebo majitelé firem. Stejný přesun poptávky avizovali již před lety oboroví analytici. Tzv. IT složky v organizacích patřily k "tahounům" inovací v dobách minulých. Nyní se staví spíše do konzultační a servisní role, přičemž v případě mobilních aplikací jim nezřídka bývá upírán jakýkoli větší vliv na rozhodnutí i realizaci.

Interní vývoj mobilních aplikací nepatří k rozšířeným. Respondenti se shodují na tom, že převažuje zakázkový vývoj externím dodavatelem. "Většina oborů preferuje vývoj třetí stranou, nemá často smysl držet programátorskou kapacitu na jednorázový vývoj. Uvnitř firmy pak zůstává strategie, provoz a následné řízení životního cyklu aplikací," dodává Pavel Mach ze společnosti Altron. Existují ale odvětvové výjimky. Jde například o finanční instituce nebo utilitní služby. V jejich případě mívá plný nebo částečný interní vývoj smysl i kvůli bezpečnostním požadavkům.

Staronové funkcionality

Mobilní podnikové aplikace dnes pokrývají velmi široké spektrum funkcí. Respondenti průzkumu ICT revue ve svých odpovědích obsáhli obecné i specializované oblasti. V souhrnu popisovali řešení, jež zpřístupňují data podnikových informačních systémů na mobilních zařízeních a umožňují je i zadávat. Shodují se rovněž na tom, že mobilní informace již nejsou výsadou manažerů na vyšších pozicích. Programy se dostávají do nižších pater organizačních struktur, což dokládají i slova Pavla Peňáze ze společnosti SAP: "Dlouhodobě vnímáme růst poptávky po mobilních aplikacích zvyšujících produktivitu všech zaměstnanců." Potvrzuje rovněž expanzi mobilních programů mezi běžné profese: "Dříve výrazně převažovala poptávka po řešeních pro specializované pracovníky, například pro skladové hospodářství nebo mobilní údržbu."

Samostatnou kapitolu ve světě podnikových mobilních aplikací sehrávají výrobci podnikových informačních systémů. Ti svá řešení, resp. vybrané funkcionality, běžně rozšiřují i na mobilní platformy. Stále jim ale zjevně zbývá prostor pro vývoj doplňkových aplikací. Několik příkladů uvádí Jan Melzer, statutární ředitel společnosti Adaptica: "Mobilní aplikace doplňují komplex funkcí podnikového informačního systému. Běžně jde o oblast řízení vztahů se zákazníky, projektů či servisu." Předchozí výčet doplňuje Jiří Rákosník, obchodní ředitel firmy J.K.R., který funkcionality mobilních aplikací přiřazuje specifickým profesím, konkrétně manažerům, obchodním zástupcům, servisním technikům nebo pracovníkům marketingu. Jedni vyžadují přístup ke konsolidovaným informacím, druzí potřebují v terénu řešit své běžné agendy.

Uživatelská přívětivost

Podobně jako v případě informačních systémů se i do podnikových mobilních aplikací vkrádá významný prvek v podobě uživatelské přívětivosti. Vývojáři i jejich zákazníci si uvědomují, že široká a propracovaná funkcionalita programu potřebuje také atraktivní rozhraní. "Troufám si říci, že uživatelská přívětivost je důležitější než počet samotných funkcí. Ten, kdo tyto dva faktory dokáže v dnešní době sloučit a vyváženě poskytnout uživateli, má vyhráno," říká Roman Studený, manažer ve firmě Neogenia, a jako drobné varování dodává: "Ne vždy však platí, že když aplikace na první pohled vypadá jednoduše, je automaticky i dobře použitelná."

Zajímavý postřeh k tématu uživatelské přívětivosti nabízí Jan Melzer, statutární ředitel firmy Adaptica: "Mezi uživateli ERP se nám poměrně jasně profiluje věková skupina uživatelů mezi 25 a 35 lety, kteří nechtějí pracovat s aplikacemi komplexního informačního systému, ale jen s velmi jednoduchými funkcemi mobilní aplikace."

Souboj platforem

Ačkoliv titulek avizuje velké drama, žádné se nekoná. Tuzemští dodavatelé mobilních podnikových aplikací skloňují pouze tři platformy, a sice ty globálně nejrozšířenější. Prvenství drží Android, druhé místo iOS a třetí Windows. Právě poslední uvedenou ale hned několik respondentů označuje za potenciálně velmi perspektivního hráče na trhu. "Ve střednědobém horizontu očekáváme výrazný nárůst poptávky po mobilních aplikacích pro platformu Windows. Verze Windows 10 přináší výrazný posun k univerzálním aplikacím, tedy takovým, které fungují jak na PC, tak i na mobilech či tabletech," dodává Peňáz.

Zástupci dodavatelů se zcela neshodují v otázce, zda tuzemské firmy preferují jednu platformu, nebo podporují dvě a více. Například Ondřej Bulíř ze společnosti mForce uvedl: "Pokud firma využívá produkty společnosti Apple, najdete v ní i další produkty této značky, to samé platí pro Android." Pavel Mach ze společnosti Altron se svou zkušeností přiklání spíše k dualitě: "Pro provozní složky je dominantní platforma Android, manažerské pozice preferují iOS."

Článek byl publikován v ICT revue 10/2016