Podniky urychlují investice do internetu věcí. Největší zájem projevuje dopravní a výrobní průmysl a sektor utilit

Aktualizovaná prognóza IDC Worldwide Semiannual Internet of Things Spending Guide uvádí, že podniky jsou si vědomy souvislostí mezi IoT a digitální transformací, proto se příslušné investice na rozdíl od mnoha jiných technologií zpravidla neodsouvají. Největší zájem o IoT v tuto chvíli projevuje dopravní a výrobní průmysl a sektor utilit. V prvních dvou případech jde především o monitoring (přepravovaného zboží a výrobních procesů), v dalším případě o nasazení v rámci širších konceptů chytrých sítí pro rozvody elektřiny, vody či plynu. Dopravní firmy letos do IoT v oblasti CEE investují asi 2,6 miliardy dolarů, firmy ze sektoru výroby 2,2 miliardy, z oblasti utilit 1,3 miliardy. Významnou roli začínají hrát také veřejné služby (1,1 miliardy), řada oblastí nasazení internetu věcí ovšem přesahuje hranice jednotlivých oborů ("cross-industry" v terminologii IDC).

Co se týče dalšího vývoje, stávající oblasti nasazení IoT budou i nadále významné, do hry ale ve větší míře vstoupí také poptávka od domácností. Kromě chytrých domácností se rozšíří rovněž technologie chytrých budov. Implementace IoT ve stavebnictví bude doprovázena investicemi ze strany automobilového průmyslu (propojené automobily). Významné bude uplatnění IoT v pojišťovnictví, kdy sítě senzorů budou sloužit pro automatizaci zpracování pojistných událostí. Ve všech těchto oblastech analytici předpokládají pro příští léta průměrný meziroční růst investic nad 34 procent, i když jde někdy o růst z poměrně malých čísel. Systémy IoT budou také stále více nasazovány v bezpečnostním průmyslu.

Prozatím se v rámci výdajů platí především za hardware IoT a služby (ať už související s nasazením nebo provozem), poroste ale také nabídka specializovaného softwaru. Významný bude např. software pro analýzu dat ze systémů IoT.

Struktura trhu IoT v jednotlivých zemích CEE je podobná. Roku 2021 se nejvíce investic do IoT má uskutečnit v Rusku (9,4 miliardy dolarů), následovat bude Polsko (5,8 miliardy) a ČR (2,3 miliardy).