Plynulá němčina? Mluvit umí málokdo, zájem o kurzy roste

Zájem o výuku němčiny rapidně vzrostl, zejména mezi firmami. "Perfektní znalost angličtiny se dnes už považuje za samozřejmost, v mezinárodní společnosti jí nijak neohromíte. Z němčiny se proto stává výrazná konkurenční výhoda," uvádí HR specialista Dušan Laščiak. Podle něj přibývá firem, které komunikují s německými nebo rakouskými centrálami a kde zaměstnanec potřebuje velmi pokročilou znalost němčiny. Jenže najít uchazeče s pokročilou němčinou a požadovanou odborností bývá pro firmy oříšek. Jazykové školy proto registrují zvýšený zájem o kurzy němčiny.

"Němčina je po angličtině stabilně druhým nejpoptávanějším jazykem. Teď ale nastal opravdový boom. Na našich pražských pobočkách učí téměř dvojnásobný počet učitelů než v roce 2015," říká akademická manažerka Bibiana Machátová z jazykové školy Caledonian School.

Z interního průzkumu této školy vyplývá, že kurzy němčiny pro veřejnost poptává o 25 procent více zájemců než loni. Tento jev odráží právě poptávka po němčině na trhu práce - sami uchazeči a zaměstnanci si uvědomují, že ke své profesi němčinu potřebují a že jejich znalosti na výkon profese nestačí. Podle Caledonian School zájem o firemní kurzy je ještě podstatně větší. Meziročně narostl o 83 procent.

Mluvit německy během několika týdnů

Řada českých společností míří na velký německý trh, naopak německé společnosti investují do českých firem. Právě ty začaly ve velkém školit stávající i nové zaměstnance, jejichž odbornost k výkonu povolání stačí, ale potřebují ji doplnit pokročilou znalostí němčiny. Němčinu nejčastěji potřebují na schůzky nebo k reportování výsledků do zahraničních firemních centrál. "V takovém případě se osvědčují specializované programy na prezentaci. Student se s lektorem připraví na řadu situací spojených se schůzkou - např. jak ji absolvovat po Skypu nebo odpovídat pohotově na dotazy," vysvětluje Bibiana Machátová.

Na trhu se mění také požadavky na jazykovou úroveň. Donedávna se nejvíce plnily kurzy na úrovních A1 až A2, maximálně B1, ty už ale přestávají stačit. Firmy častěji potřebují, aby zaměstnanci ovládali němčinu na vyšší úrovni - a leckdy s konkrétním zaměřením, Specifické kurzy vyžadují IT, stavebnictví a jiné technické obory, dále zdravotnictví nebo právní sektor.

Zaměstnanci se ve firmách vzdělávají jednou až dvakrát týdně, výjimkou ale nejsou ani intenzivní lekce nebo kurzy vytvořené na míru.

"Pro jednoho klienta, respektive jeho nové zaměstnance, jsme chystali několikatýdenní jazykový kurz. Bylo potřeba, aby se jejich němčina ve velmi krátkém čase dostala na vysokou komunikační úroveň," popisuje akademická manažerka největší jazykové školy u nás. "Proto jsme program nesoustředili na gramatiku, ale především na rychlost reakcí a pohotovost. Teprve po tomto tréninku jsme začali s pravidelnou jazykovou výukou, s intenzitou 3 x 90 minut týdně."

Školní němčina nestačí

Uchazeči o zaměstnání si uvědomují, že pokročilá znalost němčiny otevírá možnosti na trhu práce. HR specialista Dušan Laščiak ale upozorňuje, že dobrá znalost jazyka neznamená, že se člověk dokáže v německy mluvícím prostředí orientovat. "Problémem bývá sestavení životopisu v němčině nebo neznalost kulturního prostředí německého businessu," říká.

Z jeho zkušenosti ale lidé nejčastěji naráží na nízkou úroveň němčiny. Jejich základy ze školních lavic na požadovanou pozici zdaleka nestačí.

"Učila jsem se němčinu osm let na gymnáziu, dokonce jsem z ní maturovala. Nikdy jsem ale nebyla schopná vést plynulou konverzaci, natož pak o odbornějším tématu. V zahraničí jsem vždy používala angličtinu, takže moje znalost němčiny je po letech mizivá," přiznává copywriterka Monika Trojanová. Všímá si, že v marketingu a PR přibývá pracovních pozic, které uvádějí němčinu v základních požadavcích.

"Personalisté jsou obezřetní, a pokud uchazeč o pozici, kde je znalost obou jazyků zásadní, v životopise uvede "aktivní angličtina, pasivní němčina", pozvání do druhého kola pohovoru se patrně nedočká," vysvětluje Dušan Laščiak.

Nechuť k němčině přetrvává

Plynulá angličtina a pasivní němčina nebývají v životopisech výjimkou. Svůj podíl na tom může mít např. kvalita výuky němčiny na českých školách.

"Němčina stále nese stigma jazyka, ve kterém je nejdůležitější zvládnout čtyři pády a složité koncovky. Řadu lidí navíc odradí školní léta natolik, že ve studiu jazyka dále nepokračují. A to je škoda," domnívá se lektorka Klára Jansová. Někdy se na firemním kurzu setkává s tím, že se zaměstnanci učí s nechutí jen proto, že němčinu po nich vyžaduje zaměstnavatel. "U takových studentů hledáme motivaci a podporujeme ji během kurzu. Pro někoho je to uznání od šéfa, pro jiného možnost vyšší pozice nebo třeba vidina dovolené na lyžích v Alpách," popisuje. Zdůrazňuje také, že u studia jazyků by měla být prioritní schopnost se dorozumět. Problém státního školství vidí v tom, že se k výuce nepřistupuje komunikativní metodou, ale dbá se především na zvládnutí gramatiky.

S tím souhlasí i Bibiana Machátová. "Znalost skloňování a časování je samozřejmě zásadní. Ale nové poznatky nestačí jen memorovat, student je potřebuje okamžitě uplatnit v praxi. Lektoři proto zakomponovávají do lekce nově probrané jevy, aby je student ihned použil a slyšel," vysvětluje manažerka Caledonian School.

Otloukánek angličtiny

Je však třeba uvést, že ani učitelé na středních školách nemají jednoduchou pozici. Vnímají nízkou motivaci studentů učit se německy. Studenti znalost angličtiny stále považují za důležitější a praktičtější, ve využití němčiny leckdy nevidí budoucnost. Situace na trhu práce však ukazuje, že i když angličtina bude i nadále považovaná za základ, význam němčiny poroste.

"V některých oborech či firmách se lépe uplatní uchazeč hovořící plynně německy. Největší výhodu pak mají ti, kteří kromě své odbornosti mají znalost více jazyků. Výrazně se jim rozšíří možnosti ve výběru zaměstnavatele," dodává Dušan Laščiak.

Také jazykové školy očekávají, že zvýšený zájem o němčinu bude nadále pokračovat - nahrává tomu příznivá ekonomická situace i sama rozšířenost angličtiny a nutnost uchazečů nabídnout dovednost navíc. Stejně tak podle nich poroste poptávka po vyšších úrovních kurzů němčiny a případně po specializovaných lekcích, například pro děti.

Článek byl publikován v magazínu Kariéra speciál.