Chytrá města? Začněme jednotnou platformou

Ve světě i u nás se o chytrých městech hovoří stále intenzivněji, tak jak vznikají nové koncepty a nasazují se nová smart city řešení pro různé oblasti života ve městech. Zároveň ale nelze jednoznačně definovat, jak se vlastně z "obyčejného" města stane "smart city", a co by tedy takové "chytré město" mělo umět a jaké služby svým obyvatelům i návštěvníkům poskytovat. Většinu současných řešení pro chytrá města lze zasadit do tzv. pyramidy potřeb chytrého města, která postupuje od životně důležitých oblastí života ve městech až po komunitní projekty pro zkvalitnění městského života. Základ pyramidy tedy tvoří řešení pro energetiku, vodohospodářství, správu komunikací a budov nebo třeba sledování kvality ovzduší. Další úrovní jsou systémy na podporu veřejné dopravy a zlepšení zdravotního stavu či bezpečnosti obyvatel. Následují řešení na podporu řízení měst, turistického ruchu a sdílené ekonomiky a na úplném vrcholu jsou komunitní projekty, vyžadující aktivní zapojení samotných obyvatel.

Peter Chochol, odborník společnosti Atos IT Solutions and Services Slovensko na řešení pro inteligentní města, přidává ještě další důležitý rozměr smart cities:

"Jedním z charakteristických rysů řešení inteligentních měst je také adaptace nových forem komunikace s občany prostřednictvím mobilních zařízení. Každé město má své specifické priority v oblastech řešení, ať pro akutní problémy, nebo strategické cíle. Nejzajímavější řešení ale spojují svět mobilních zařízení a informace v reálném čase poskytované různými senzorickými systémy založenými na tzv. internetu věcí."

"Na prvních místech je sledování obsazenosti parkovacích míst, monitorování budov, mostů a památek, sledování hluku v rušných městských ulicích, detekce mobilních zařízení nebo inteligentní pouliční osvětlení. Toto je pořadí založené na síti senzorů. Říkáme tomu viditelná smartizace," doplňuje Chochol.

Chytré lavičky nestačí, je třeba počítat s lidmi

Projekty ve světových metropolích se dnes týkají právě infrastruktury, konkrétně řízení dopravy, inteligentního měření a řízení spotřeby elektřiny a vody nebo kontroly kvality ovzduší. Aktuální projekty v českých městech se ale zatím omezují bohužel jen na lavičky s vysílačem wi-fi signálu a nabíječkami na mobily nebo odpadkové koše, které si při zaplnění přivolají svoz odpadu.

"V současnosti je hodně slyšet o chytrých lavičkách, chytrých popelnicích nebo chytrém osvětlení. Nicméně to, že z normální popelnice uděláte pomocí čidla chytrou a budete vědět, kdy je plná, samo o sobě není k ničemu. Jakmile ale začnete systémy spojovat dohromady a zpracovávat získaná data, abyste dostali informaci, jíž rozumíte a umíte jí využít, už děláte první krok ke skutečně chytrému městu," vysvětluje Filip Snášel, manažer marketingu společnosti Fujitsu.

Fujitsu je tvůrcem analytické platformy Spatiowl, provozované již několik let v japonském Tokiu, které je se svými bezmála 38 miliony obyvatel nejlidnatějším městem světa. Spatiowl dokáže například v reálném čase efektivně predikovat dopravní situace na základě historických dat. Díky systému kamer rozpozná nebezpečné situace i začínající dopravní zácpy a vypočítá ideální trasu pro co nejrychlejší dosažení cíle. Pokud například zjistí, že je centrum neprůjezdné kvůli dopravní nehodě a objížďka by stála hodinu času, vypočítá optimální trasu s využitím příměstského vlaku a hromadné dopravy. Spatiowl navíc počítá i s chováním jednotlivců, takže dokáže třeba předcházet velkým tlačenicím po skončení koncertů nebo fotbalových zápasů.

"Když se například dohraje derby Slavia-Sparta, odchází ze stadionu i desítky tisíc fanoušků, které MHD nemůže zvládnout odbavit. Pokud ale budeme s podobnými událostmi předem kalkulovat, můžeme odcházejícím fanouškům nebo třeba návštěvníkům koncertů poslat slevový kupon do blízkého obchodního centra nebo třeba poukaz na pivo zdarma v některé z nedalekých hospod. Tím by se zátěž na dopravní obslužnost rozložila v čase a spokojení by byli všichni - fanoušci, obchodníci i ostatní obyvatelé města," demonstruje Filip Snášel možnosti současných platforem pro chytrá města.

Sběr dat a jejich propojení

Chytré město nelze vybudovat bez kamerových systémů a senzorů, kterými jsou opatřena třeba parkovací místa, pouliční lampy, semafory nebo koneckonců i zmíněné odpadkové koše a popelnice. Všechna tato zařízení produkují značná množství dat, která jsou přenášena do řídících systémů. Pokud ale nebude na systémy chytrých měst pohlíženo jako na celek, vzniknou pouze jednoúčelová řešení bez širšího vlivu na kvalitu života obyvatel.

"Za nejzajímavější záležitost v oblasti chytrých měst považuji vzájemné propojení jednotlivých řešení tak, aby systémy poskytující určitá data nefungovaly autonomně, ale vzájemně se propojily. Dobrým příkladem může být třeba propojení řešení pro měření kvality ovzduší se systémy pro řízení dopravy - teprve potom vzniká nový a zajímavý užitek," vysvětluje Milan Hába, new business development director společnosti T-Mobile ČR.

Datové toky ze senzorů a dílčích systémů by se měly sbíhat ve společné platformě, která bude otevřená dalšímu využití těchto dat a budování nových řešení a konkrétních aplikací. Pavel Křižanovský, technický ředitel Cisco ČR, proto hovoří o dvou typech řešení pro chytrá města: krátkodobých a dlouhodobých projektech. Krátkodobé se podle něj zpravidla zaměřují na jednu konkrétní věc, třeba chytré popelnice a lavičky. Dlouhodobé projekty jsou mnohem komplexnější a mění obce v chytrá města. Sem patří chytrá osvětlení, parkování, zajištění bezpečnosti nebo crowd management.

"Základem chytrého města by měla být jednotná digitální platforma. Ta totiž umožňuje sbírat data ze všech senzorů a zařízení chytrého města do jednoho místa. Lze je pak standardizovat, propojit a využít pro nové služby a aplikace, o kterých jsme na začátku projektu nemuseli vůbec uvažovat," říká Pavel Křižanovský a uvádí i konkrétní příklad: "Město vybuduje síť senzorů na počasí, a protože má hodně veřejné zeleně, vytvoří systém pro automatizaci zavlažování. A kterýkoliv občan, pokud bude mít přístup k datům, může udělat například mobilní aplikaci pro zahrádkáře, která vypočte, kolik konví budou potřebovat na zalití. Pokud by byla aplikace oblíbená, může na spotřebě vody ušetřit nejenom město, ale i konkrétní obyvatelé."

Využití dat z jednotlivých inteligentních systémů navíc může městům nejen ušetřit peníze, ale také přinést dodatečný zisk. Jeden takový příklad uvádí Peter Chochol z firmy Atos:

"Představme si například soubor otevřených dat o parkovacích místech ve městě, kde je většina parkovacích míst určena pro rezidenty. Data může využít jakákoliv inovativní společnost a vyvinout systém pro mobilní platformy, umožňující sdílení parkovacích míst mezi rezidenty a návštěvníky. Rezident i město získají peníze a návštěvník jistotu parkovacího místa ve stanovenou dobu během dne za dohodnutou cenu."

Inteligentní a navzájem propojená řešení mají velký potenciál pro rozhýbání stagnujícího rozvoje a vznik nových podnikatelských příležitostí. Inovační společnosti budou mít k dispozici informace, na základě kterých mohou vytvářet nové komerční služby pro občany nebo podniky.

Prospěch pro všechny strany

Podle Pavla Křižanovského z firmy Cisco nedělá chytré město počet technologických vychytávek, ale především znalost jeho nejpalčivějších míst a schopnost chytře využít technologie k jejich nápravě. Řešení chytrého města by tak měla plnit především dvě funkce: šetřit náklady a zajistit, aby se občané v obci cítili dobře. Profitovat z něj ale musí všechny zúčastněné strany: občané, město i místní firmy, které mohou být konzumentem služeb chytrého města, ale také se na jejich vytváření aktivně podílet. Přínosy pak vycházejí z toho, zda projekt dokázal snížit náklady, nebo se podařilo zlepšit úroveň života občanů.

Řešení chytrých měst mohou být iniciována z několika různých stran.

"Nápady na implementace nových služeb pro občany či zlepšení životního prostředí ve městě přináší inovátorské společnosti, zastupitelé i samotní občané. Nejdůležitějším iniciátorem je však přítomnost různých finančních pobídek v podobě dotací, jež virtuálně rozšiřují potenciální rozpočet města v určitém oboru," uvádí Adam Kapala z Atos IT Solutions and Services Česká republika.

K iniciaci nových řešení Milan Hába z T-Mobile doplňuje: "Iniciátoři se velmi liší podle oblasti, které se projekt konkrétně týká. Pokud jde o úspory energií, projekty jsou iniciovány ze strany měst. U nových aplikací, jako je například chytré monitorování parkovacích míst, se pak města nejčastěji pouští do různých pilotních projektů na základě impulzu od možných dodavatelů takových řešení."

Komplexní projekty chytrých měst představují na jedné straně velmi zásadní investici, která je na straně druhé vyvažována příslibem nižších nákladů na provoz klíčové infrastruktury města, úspory energií nebo vyššími výnosy díky optimálnímu využití městských zdrojů (typicky parkovací místa, budovy v majetku měst atd.). Velmi obtížně měřitelný, zároveň ale podstatný je přínos technologií pro zvýšení kvality života ve městech.

"Prozatím jsem se nesetkal s jiným případem hodnocení přínosu řešení chytrých měst než s ekonomickou rozvahou. Nejlépe se samozřejmě hospodaří s úsporou na elektřině či jiné formě energií, a proto je nejsnazší a nejpřímější cestou smartizace v právě v oblasti měření energií," tvrdí Adam Kapala z Atosu. Některé přínosy pak sice mohou být v prvním plánu vyjádřeny finančně, ale nemělo by jít o primární cíl daného projektu. Typicky řešení z oblasti dopravy a parkování ve městech mohou sice zvýšit příjmy z využívání městské hromadné dopravy a parkovacích míst, ale pro kvalitu života ve městech je daleko důležitější snížení hustoty dopravy a prašnosti pevných částic vlivem redukování dopravních kolon a počtu automobilů v ulicích, hledajících volné parkovací stání. Tyto přínosy se ale těžce vyjadřují v penězích a přepočítávají na dobu návratnosti investic.

Města a obce potřebují partnery

Tempo vývoje technologií je tak vysoké, že je prakticky nemožné, aby si představitelé měst a obcí udrželi přehled o možnostech, trendech a konkrétních řešeních pro chytrá města. Proto je nezbytné, aby jim byl partnerem dodavatel s odbornými znalostmi a zkušenostmi z jiných obcí. Ten by měl poukázat na kompletní souvislosti, které na první pohled nemusí být patrné. Kromě toho upozorňuje na technické překážky či na směr, kterým by se řešení mělo ubírat. V případě, že dodavatel vyhraje výběrové řízení, pomáhá s implementací, koordinací partnerských řešení, designem a také poskytuje podporu řešení.

"V zájmu dodavatelů je samozřejmě poskytnout podrobnou informaci a pomoc. Podmínky pro získání informací podle našeho názoru jsou, zda má obec přehled, a jak je schopna s informacemi naložit, je hodně o zastupitelstvu," uzavírá Jiří Nováček, solution architect společnosti Fujitsu.

Článek byl publikován v ICT revue 10/2017.