Cloud poroste i směrem na východ

Řada podniků a organizací dnes vyznává - explicitně nebo implicitně - strategii "cloud na prvním místě", tedy model, kdy je alternativa v podobě veřejné cloudové služby zvažována buď přednostně před lokálně instalovaným a provozovaným softwarem či serverovou infrastrukturou (ty mohou mít podobu tzv. privátního cloudu), nebo současně s nimi.

V některých odvětvích (například těch podléhajících přísnější regulaci nebo velké závislosti na nákladných aktivech - jako jsou sféra financí nebo výroba) lze přesto nalézt podniky, které zatím do cloudu umístily jen naprosté minimum aplikací. Na argumenty typu "cloud pro nás není a nikdy nebude" lze odpovědět jednoduchou otázkou: Opravdu předpokládáte, že za deset let bude například e-mailová a komunikační platforma, kterou dnes používáte, stále dostupná i v klasické verzi? Je přece víc než pravděpodobné, že tam, kde drtivá většina zákazníků přejde z lokálně provozovaných aplikací na cloudový model, nebude ani pro velké výrobce ekonomicky únosné dál udržovat, natož vyvíjet verze provozované lokálně.

Motor digitální ekonomiky

Další důvod, pro který se prakticky žádná firma ani organizace využívání cloudu nevyhne, se nachází v kapse drtivé většiny z nás. Mobilní telefony (dnes už se ani nenamáháme zdůraznit, že jde o "chytré" přístroje) na sebe vážou myriádu aplikací a služeb, které by nemohly existovat bez cloudu coby výpočetního zázemí pro interakci s ostatními uživateli v prostředí sociálních sítí a IM aplikací, výpočetní výkon pro vyhledávání či rozpoznávání hlasu, prostor pro obsah i zálohování osobních dat a bezpočet dalších služeb. Cloud je dnes nezbytný pro firmy obsluhující prostřednictvím webu či mobilních aplikací své zákazníky, pro veřejnou správu, která chce komunikovat s občany na úrovni odpovídající 21. století, i pro spotřebitele samotné.

Pětkrát rychlejší růst

Zatímco celosvětové výdaje na IT porostou v letošním roce v nízkých jednotkách procent, do cloudu plánují investovat více čtyři z pěti organizací, což ve výsledku znamená, že ve srovnání se zbytkem IT trhu cloudové služby rostou - a s pravděpodobností hraničící s jistotou i dále porostou - přibližně pětkrát rychlejším tempem. Hlavními argumenty při rozhodování o přechodu na cloudové alternativy (zejména u podnikových aplikací) jsou nadále úspory (především v počáteční fázi), vyšší agilita a pružnost či snaha inovovat a modernizovat IT oblast. Mezi obavami převládá tradiční nedůvěra v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí (byť praxe ukazuje, že cloudoví poskytovatelé ve skutečnosti nabízí vyšší úroveň zabezpečení než typická tradiční infrastruktura) nebo strach z vytvoření závislosti na poskytovateli.

Co vše najdete v cloudu - taxonomie služeb

Služby veřejného cloudu jsou nejčastěji děleny do kategorií označených zkratkou prvního písmene dané kategorie a dovětkem "as a Service" - aaS. Nejčastěji se setkáte s dělením na oblasti cloudového softwaru (SaaS), infrastrukturních služeb (IaaS) a cloudových platforem (PaaS). Analytici Gartneru sestavili důslednější členění, které pamatuje například i na reklamní systémy provozované v cloudu, oblast správy a zabezpečení cloudu nebo byznys procesy dodávané formou cloudové služby. Hlavní kategorie se dále dělí na 27 tržních subsegmentů (viz schéma).

Cloudové služby v našem regionu

Trh cloudových služeb patří již tradičně k růstově silným oblastem. V nadcházejících letech by podle předpovědí analytiků Gartneru měl celosvětově růst tempem přes 16 % ročně. V regionu střední a východní Evropy (bez Ruska) bude tempo růstu o něco vyšší - bezmála 22 %, přičemž nejrychleji poroste oblast aplikačních služeb (SaaS), která je zároveň největší, následovaná infrastrukturními (IaaS) a aplikačně-infrastrukturními (PaaS) službami.

Lukáš Erben, vendor executive manager, KPC Group (zastoupení Gartner)

Článek byl publikován v ICT revue 10/2017.