Technologická společnost IBM zveřejnila svou předpověď „5 in 5“

Letošní prognóza IBM „5 in 5“ představuje více než jen revoluční inovace. Potvrzuje úlohu, kterou technologie plní, jakožto nositelé pokroku ve světě. Schopnost lidstva překonávat chronické problémy a bezprecedentní hrozby závisí na stabilním rozvoji technologií, jako jsou umělá inteligence, blockchain, mřížková kryptografie nebo kvantová výpočetní technika – to je také důvodem, proč oddělení výzkumu společnosti IBM do všech těchto oborů významně investuje.

Nikdo nemá rád pirátské kopírování. Řešení, které nás sjednotí proti padělatelům, představují kryptokotvy a blockchain.

Během příštích pěti let budou všechny předměty a zařízení, které používáme v běžném životě, vybaveny kryptografickými kotvami o velikosti inkoustové tečky nebo miniaturního počítače, menšího než zrnko soli. Budou používány spolu s kontrolní technologií distribuovanou blockchainem. Jejich úkolem bude zajistit ochranu originality dotyčného objektu od chvíle, kdy opustí místo výroby, až do doby, než dorazí k zákazníkovi. Tyto technologie vytváří podmínky pro nová řešení, která se budou zaměřovat na bezpečnost potravin, autenticitu vyráběných komponentů, geneticky upravované produkty, identifikaci padělaných předmětů a původ luxusního zboží.

Hackeři budou pokračovat v hackování. Tak dlouho, dokud nenarazí na kryptografii založenou na mřížkách.

IBM vyvíjí šifrovací metody, které budou držet krok s novými technologiemi. Takovými jsou kvantové počítače, které budou jednoho dne schopny prolomit všechny současné šifrovací protokoly. Odborníci IBM již vyvinuli post-kvantovou šifrovací metodu, kterou poskytli americké vládě – jedná se o tzv. mřížkové šifrování. Tuto šifru nedokáže prolomit žádný počítač, a to ani budoucí kvantové počítače.  S pomocí kryptografie založené na mřížkách můžeme pracovat s určitým souborem, aniž bychom dali hackerům příležitost dostat se k citlivým datům.

Naše oceány jsou špinavé. Zachránit je mohou robotické mikroskopy s umělou inteligencí.

Do pěti let budou kvalitu jednoho z nejdůležitějších a nejohroženějších zdrojů na Zemi – vodu – monitorovat malé autonomní mikroskopy s umělou inteligencí. Ty budou síťově propojené prostřednictvím cloudu a rozmístěné po celém světě. Odborníci IBM pracují na přístupu, který pro tyto účely využívá jako vzor plankton, který je jakýmsi přírodním biologickým indikátorem zdraví vodního prostředí. Mikroskopy s umělou inteligencí budou rozmístěny v mořích, kde budou sledovat pohyb planktonu v jejich přirozeném prostředím, a budou tyto informace používat k prognóze jejich chování a zdraví. Zjištění následně pomohou v situacích, jako jsou ropné havárie nebo únik nebezpečných látek ze zdrojů na pevnině, a umožní předvídat hrozby, jako je například tzv. rudý příliv.

Problém ovlivňování umělé inteligence je jako časovaná bomba. Přežije pouze taková umělá inteligence, která se tohoto ovlivnění zbaví.

Během pěti let vyvineme nová řešení působící proti výraznému nárůstu počtu ovlivnitelných systémů a algoritmů umělé inteligence. Při práci na vývoji důvěryhodných systémů AI je nesmírně důležité tyto systémy rozvíjet a učit za využití dat, která jsou vyvážená, interpretovatelná a neobsahují rasové, genderové nebo ideologické deformace. Výzkumníci IBM za tímto účelem vyvinuli metodu omezující deformace, které mohou být přítomny ve výcvikovém souboru dat, takže jakýkoliv algoritmus AI, který se později bude z tohoto souboru dat učit, bude maximálně objektivní. Výzkumníci rovněž navrhli způsob na testování systémů AI pro případy, kdy nejsou k dispozici výcviková data.

V současnosti je kvantová výpočetní technika doménou především výzkumníků. Za pět let to bude běžná technologie.

Během pěti let budou kvantovou výpočetní techniku pravidelně využívat nové skupiny odborníků a vývojářů. Pomohou jim řešit problémy, které byly dříve považovány za neřešitelné. Kvantové počítače se stanou běžnou součástí univerzit a začnou pronikat i do středních škol. Již nyní se odborníkům IBM podařilo na poli výzkumu kvantové výpočetní techniky dosáhnout výrazných pokroků. Úspěšně nasimulovali kovalentní vazbu hydridu berylnatého (BeH2), což je nejsložitější molekula, jakou kdy kvantový počítač nasimuloval. V budoucnosti budou kvantové počítače řešit stále složitější problémy a v konečném důsledku překonají to, čeho dnes dosahujeme s klasickými počítači.

Více informací o předpovědi „5 in 5“ se dozvíte na tomto odkazu.