Zdraví na prvním místě. Zaměstnancům dobrovolně poskytuje zdravotní benefity už 9 z 10 větších podniků

Z bleskového šetření zaměřeného na větší podniky (od 50 zaměstnanců, šetření se účastnili také největší zaměstnavatelé v České republice s tisícovkami zaměstnanců) vyplývá, že o dobré zdraví zaměstnanců formou zdravotních benefitů pečuje už 9 z 10 zaměstnavatelů v České republice. U většiny z nich (83 %) mohou čerpat zdravotní výhody plošně všichni zaměstnanci.

Zaměstnanci v současnosti mohou vybírat z cílených rehabilitačních, rekondičních a preventivních zdravotních programů. Zaměstnavatelé poskytují příspěvky na sportovní aktivity zaměstnanců, vitaminy a vakcíny, sick days či delší než zákonem ukotvenou dovolenou, ale i nadstandardní zdravotní prohlídky, saunu nebo masáže.

Šetření také ukázalo, že zaměstnavatelé jsou ochotní svým zaměstnancům pomáhat i při řešení specifických zdravotních problémů, jako je nezdravé stravování, konzumace alkoholu, nemocnost dětí v rodině, ale i gambling.

V případě kuřáků téměř třetina firem soudí, že nejefektivnějším způsobem, jak přispět k jejich pevnějšímu zdraví, je kombinace pozitivní motivace (třeba volno navíc, rekreace) s osvětou. Jako jednu z variant k lepšímu zdraví kuřáků respondenti uvedli podporu přechodu kuřáků na méně rizikové alternativy, jako jsou e-cigarety nebo zahřívané tabákové výrobky jako např. IQOS. O zprostředkování více informací k takovým variantám volají asi tři procenta firem.

Hospodářská komora také zjistila, že zdraví zaměstnanců považují zaměstnavatelé za natolik důležité, že 43 % firem v současnosti uvažuje o zavedení nějakého dalšího zdravotního benefitu i v roce 2019. Dvě třetiny firem, které plánují další benefit zavést, jsou motivovány snahou udržet si zaměstnance. Zajímavým zjištěním je, že snaha přilákat nové zaměstnance v tomto směru hraje spíše okrajovou roli, důvodem je jen pro 9 % firem.

Graf ke zdravotním benefitům:

Jak se k tomu postaví a zda je zavedou, či naopak zda nabídku zdravotních benefitů neomezí, rozhodne i zrušení karenční doby. Tento krok by zaměstnavatelům výrazně zvýšil náklady.

Hospodářská komora také proto požaduje, aby vláda už zaměstnavatele více nezatěžovala a oficiálním dopisem požádala premiéra Andreje Babiše, aby vláda vyhověla pěti bodům, které mají za cíl mj. ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže, nezatěžovat je dalšími náklady či zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců, tedy aby:

1. se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří přímou ani nepřímou změnu žádného ustanovení zákoníku práce, pokud s takovouto změnou nevysloví souhlas zaměstnavatelé;
2. vláda stanovila jako krátkodobé řešení kritického nedostatku zaměstnanců pro rok 2019 souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání zahraničních pracovníků ze třetích zemí prostřednictvím zvláštních, vládou organizovaných programů v počtu 50 tisíc osob;
3. vláda ještě v průběhu roku 2019 prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, placeného zaměstnavateli alespoň o 0,5 procentního bodu, čímž by došlo ke snížení neúměrně vysokého odvodového zatížení zaměstnavatelů;
4. vláda podpořila zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců, a vyměřovacím základem tak byla faktická mzda, čímž by se odstranilo existující znevýhodnění zkrácených úvazků;
5. vláda urychlila náběh plnohodnotného fungování e-neschopenky co nejdříve po 1. červenci 2019.