Mladí čelí na startu kariéry řadě bariér, jsou však připraveni na změny

„Mladí lidé vědí, že na pracovním trhu je čeká ultramaraton. Toto vědomí ovlivňují hodnoty, za nimiž si stojí, a očekávání, která mají od zaměstnavatelů. Chtějí dělat, co je baví a co jim dává smysl. Ve srovnání s ostatními generacemi předpokládají, že jejich kariéra bude dynamičtější a budou ji – ženy i muži – více přizpůsobovat péči o děti a členy rodiny, dobrovolnictví, vlastnímu rozvoji i cestování,“ říká Pavlína Kalousová předsedkyně Byznys pro společnost.

To, jaké jsou bariéry, motivace a příležitosti mladých při vstupu na trh práce, bylo tématem konference, kterou na půdě Velvyslanectví Nizozemského království uspořádala 25. září aliance Byznys pro společnost (BpS), národní koordinátor evropské Charty diverzity. A diskutovaly se závěry nového průzkumu IPSOS pro Byznys pro společnost. Podle něj polovina mladých pracuje už při studiu. Dalších 29 % pak chodí na nárazové nebo občasné brigády. Dohromady tak více než 77 % studentů chodí pravidelně nebo alespoň občas do práce. Přesto řada z nich při startu své kariéry naráží na pracovním trhu na řadu bariér.

Táhne work-life balance, praxe odrazuje

Jako největší bariéru vnímají to, že firmy až příliš akcentují požadavky na praxi či zkušenost. Ve výzkumu IPSOS pro BpS právě požadavek praxe a zkušeností uvádělo až 53 % studentů jako důvod, který je odradil od toho, aby se zajímali o nabízenou práci. U 47 % pak významným negativním faktorem byla vzdálenost pracoviště od místa bydliště a 18 % uchazečů se zdálo, že požadovaná úroveň cizího jazyka neodpovídá jejich znalostem.

Zajímavé je, že u 43 % hrálo důležitou roli to, že se požadovaná pracovní doba dala z jejich pohledu jen obtížně skloubit s jejich dalšími aktivitami. V této oblasti tak i u studentů začíná hrát důležitou roli obecný společenský trend celkové vyváženosti mezi pracovním a osobním životem a důležitost trávení volna a osobního času. A očekávání, že zaměstnavatelé nabídnou flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova.

Mladí chtějí také slaďovat soukromé a firemní hodnoty. Mladí u svých zaměstnavatelů / spolupracujících firem a institucí hledají zcela nové parametry, jako je odpovědnost, udržitelnost, diverzitu, respekt a možnost se zapojit do dobré věci.

Jak například zaznělo na Expertním panelu Mladé Česko, který letos v červnu uspořádala aliance BpS ve spolupráci s Coca-Cola HBC Česko a Slovensko: „Peníze jsou důležité, ale nejsou nejpodstatnější. Jsme zvyklí pracovat hodně a intenzivně a děláme dobře to, co nás baví, což v korporacích vždycky nejde. Když se mileniál dostane do firmy, kterou zajímá, co se děje v jejím okolí a něco pro to dělá, dává to jeho práci smysl,“ řekl Ladislav Jelen, který přišel jako trainee do Coca-Cola HBC a v současnosti tam působí v personalistice.

Srozumitelná nabídka je základ

Studenti ve výzkumu IPSOS pro BpS uváděli další bariéry, které ze strany firem cítí při hledání nebo nástupu do zaměstnání. Je to i možnost získat co nejúplnější informace o dané pozici a komunikace firem s uchazeči. „Studentům například nejvíce vadí, že pracovní nabídky firem neobsahují často informaci o výši výdělku. To uvedlo jako problém více než 26 % studentů. Pro téměř 23 % z nich pak byly informace uvedené v inzerátech či náborových materiálech příliš obecné. Firmy mají co dohánět také v oblasti samotného reagování na odpovědi studentů se zájmem o určitou pozici. Až 16 % studentů v průzkumu uvedlo, že žádnou odpověď na svoji žádost o nabízenou pozici nedostali,“ říká Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos, která výzkum pro Byznys pro společnost uskutečnila.

Poměrně alarmující je pak to, že jen 8 % studentů uvedlo, že informace v pracovních nabídkách a inzerátech pro ně byly dostačující a nic nechybělo.

„Neúplnost či obecnost informací o pracovních příležitostech jsou jedním z důvodů, proč 3/4 studentů uvedlo, že  se při hledání práce spoléhají nejvíc na blízké okolí – na svoje známé, kamarády, rodinu,“ dodává Tomáš Macků. Více než 2/3 studentů využívá k hledání pracovní portály a téměř polovina studentů využívá Facebook.

„Neúplnost či obecnost informací o pracovních příležitostech jsou jedním z důvodů, proč 3/4 studentů uvedlo, že  se při hledání práce spoléhají nejvíc na blízké okolí – na svoje známé, kamarády, rodinu,“ dodává Tomáš Macků. Více než 2/3 studentů využívá k hledání pracovní portály a téměř polovina studentů využívá Facebook.

Pokud by studenti sami měli firmám poradit, jak a s jakými informacemi nejlépe oslovit potenciální uchazeče, jednalo by se podle výzkumu o následující oblasti informací:

-        Jasný a stručný popis náplně práce – 67 %

-        Jasná výše platu  - 65 %

-        Jasná pracovní doba - 49 %

-        Uvedené místo výkonu práce – 37 %

Mladí rádi dobrovolničí

Pro mladé hraje při výběru zaměstnavatele i to, jak podporuje jejich aktivity v oblasti dobrovolnické práce. Podle výzkumu IPSOS pro BpS totiž 46 % mladých již při studiu vykonává buď pravidelně (19 %) nebo občasně (27 %) nějakou společensky prospěšnou nebo dobrovolnickou pracovní činnost – bez nároku na odměnu.

„Firemní dobrovolnictví, které může pomoci mladým sladit své osobní hodnoty s hodnotami dané firmy, přispívá obecně k lepší firemní kultuře a rozvíjí dobrý vztah lidí k nejbližšímu okolí. Potvrzují to naše dlouholeté zkušenosti z programu Zapojimse.cz, kde BpS nabízí firmám systematickou podporu v programech firemního dobrovolnictví: od strategií, přes outsourcing a projekty na klíč, až po dílčí pomoc při jednotlivých akcích,“ říká Pavel Štern z Byznysu pro společnost.

Dobrovolničení studentů má ještě jeden aspekt. Vzhledem k tomu, jak firmy při hledání zaměstnanců akcentují praxi či zkušenost, bylo by pro obě strany přínosné, pokud by dobrovolnické aktivity při studiu braly vážně jako zdroj zkušeností.

Mentor pomůže

Firmy bohužel podceňují některé základní věci při vstupu mladých na trh práce. Například jen 48 % studentů ve výzkumu IPSOS pro BpS uvedlo, že měli v den nástupu podepsanou pracovní smlouvu či dohodu, jasně stanovenu mzdu a vyřízeny všechny formality (školení BOZP apod.). Jen třetině z nich pak byl přidělen mentor nebo někdo, na koho se mohli v případě dotazů či problémů obrátit, což je také pro prvozaměstnance jedna ze základních potřeb.

Role mentora je podle zkušeností BpS naprosto nezbytná při podpoře vstupu a začlenění mladých lidí na trh práce. A naprosto zásadní je u mladých ze znevýhodněných skupin – těch, kteří po dosažení dospělosti opouštějí dětský domov či pěstounskou rodinu. Mladí lidé, kteří prošli ústavní péčí, a kteří se chystají na vstup na trh práce, čelí řadě bariér. Jde například o nízké sebevědomí či nízkou úroveň vzdělání a kvalifikace. Často také čelí nevědomým předsudkům společnosti i zaměstnavatelů. Další bariérou, kterou si nesou s sebou, je, že nemají dostatečné vzory pro vytvoření pracovních a životních návyků.

„Proto považujeme za klíčové, aby ve firmě, která je zaměstná, měli mentora, o kterého se mohou opřít, a který je povede. Proto v projektu New JOB NEW LIFE spolupracujeme se zaměstnavateli a školíme firemní mentory, kteří si osvojí základy práce s touto cílovou skupinou a lépe pochopí, čím tito mladí lidé procházejí, s čím se musí umět vyrovnat a čemu čelit,“ dodává Pavel Štern, který v BpS rozvíjí projekty pro zaměstnance a trh práce.

Připraveni na změny

Podle výzkumu IPSOS pro BpS je téměř polovina studentů při zajímavé pracovní nabídce ochotna pracovat v jiném oboru, než studovali a také se dále vzdělávat. To potvrzuje nejen připravenost mladých na změny, ale i to, že si jsou vědomi, že velká část z nich bude v budoucnu pracovat na pozicích a v profesích, které dnes ještě ani neexistují. 

„Flexibilita, ochota učit se a reagovat pružně na změny je ostatně to, co od svých budoucích pracovníků zaměstnavatelé očekávají nejvíce,“ dodává Pavlína Kalousová.