České podniky jsou v zavádění prvků Průmyslu 4.0 ve srovnání s USA pozadu

Skoro všichni průmyslníci v USA znají pojem Průmysl 4.0, v Česku o něm třetina vůbec neslyšela. Potvrzuje to srovnání tuzemského průzkumu mezinárodní poradenské společnosti BDO s obdobným šetřením provedeným ve Spojených státech.

Velký rozdíl v povědomí, malý v aktivním přístupu

Průmysl 4.0 není tolik o inovaci produktů a materiálů, ale mnohem více o vzájemné integraci lidí, dat a strojů. Zatímco v americkém průzkumu mezi vedoucími pracovníky průmyslových firem byla neznalost pojmu pouze výjimečná (1 %), v České republice obdobný průzkum odhalil míru neznalosti na úrovni 30 %.

„Potvrdilo se naše očekávání, že pojem Průmysl 4.0 je ve Spojených státech mezi odborníky ve výrazně širším povědomí. Naopak v zavádění prvků čtvrté průmyslové revoluce nejsou české podniky tolik pozadu. Průzkumy odhalily, že v USA tak činí 59 % středně velkých průmyslových podniků a v České republice se jím zabývá polovina společností,“ porovnává nejnovější výsledky Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO.

Výrobky na míru mnohem efektivněji

Čtvrtá průmyslová revoluce přináší výrobcům potenciál přeměny v silně zákaznicky orientované organizace, které jsou schopny nabízet vysoce přizpůsobené produkty levněji a mnohem efektivněji.

„Nastupující technologie přináší možnost lépe přizpůsobit výrobky na míru zákazníkovi. Tyto změny se zpravidla neobejdou bez zásahů do stávajícího fungování a manažeři musí nalézt vyváženost mezi dosahováním krátkodobých cílů a dlouhodobou vizí společnosti přizpůsobující se Průmyslu 4.0, což je pro vedoucí pracovníky největší výzva současnosti,“ komentuje poznatky z nového amerického průzkumu Petr Kymlička. Z toho také vyplývá, že největší překážkou úspěšného zavádění Průmyslu 4.0 je špatná komunikace mezi jednotlivými odděleními ve firmách.

Snadný vstup pro nové hráče

Mezi nejrozšířenější prvky Průmyslu 4.0, které americké firmy již aktivně využívají, patří cloudová řešení (63 %), pokročilá analytika dat (60 %) a internet věcí (59 %). Do budoucnosti se nejvíce plánují zaměřit na umělou inteligenci (46 %) a 3D tisk (43 %). Stranou zřejmě nezůstane ani rozšířená a virtuální realita (34 %).

„Potenciál těchto nových technologií představuje hrozbu pro zavedené subjekty. Ztrácí se překážka vysokých vstupních nákladů a do odvětví může vstupovat netradiční konkurence. Ta může v průmyslu využít například stále dostupnější 3D tiskárny, které mají velkou budoucnost v mnoha odvětvích,“ upozorňuje Kymlička na společnosti, které moderní technologie využívají v jiných oborech a mají ambice je využít také v průmyslu.