Dostupnost vzdělávání je v ČR velmi dobrá, školy ale neumějí děti připravit pro současný trh práce

České školství se potýká s řadou problémů – počínaje nedostatkem kvalitních učitelů, přes nepřipravenost na silné ročníky dětí 2007 až 2010, až po nedostatek prostředků na vybavení odborných učeben. V současné době chybějí tisíce učitelů, a to z několika příčin. Na vině není jen jejich slabé platové ohodnocení, ale také generační obměna, která se sešla s nástupem silných populačních ročníků dětí.

„Počet nabídek pracovních míst ve školství se v posledních 5 letech neustále zvyšuje, výrazně ale klesá počet uchazečů. V loňském roce se například zájem o místa asistenta učitele propadl o 65 %, učitele o 33 % a speciálního pedagoga o 26 %,“ uvádí konkrétní údaje ze zdrojů Profesia.cz Michal Novák.

I když do školství putují nemalé prostředky, letos Ministerstvo školství nakládá s rozpočtem téměř 200 mld. Kč, některé školy mají problém se zajištěním dostatečného počtu učeben a jejich vybavením. V této oblasti školám pomáhá také Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačnímu programu (IROP), který je zaměřen na zlepšení infrastruktury škol a podmínek ve vzdělávání.

„IROP podporuje širokou škálu projektů a aktivit realizovaných mateřskými, základními, středními i vyššími odbornými školami. V případě základních škol bylo z evropských peněz podpořeno 318 projektů ve výši 4,5 miliardy korun, v oblasti středních a vyšších oborných škol bylo podpořeno 271 projektů v hodnotě 3,8 miliardy korun a v zájmovém, neformálním a celoživotním vzdělávání bylo podpořeno 60 projektů za 500 milionů korun. Postupně EU rozdělí z programu IROP na tyto projekty až 19,7 miliard korun,“ prozrazuje Helena Miškovičová, ředitelka Sekce administrace programů IROP Centra pro regionální rozvoj ČR a dodává: „Tyto prostředky jsou určené na budování a modernizaci odborných učeben pro přírodní vědy, technické a řemeslné obory, práci s digitálními technologiemi
a výuku jazyků. Jsou zřizovány například digitální 3D laboratoře, virtuální svářecí dílny, dochází k modernizacím školních statků, ale jsou podporovány také odborné učebny dílen či přírodovědné laboratoře a multimediální jazykové učebny.“

Blýskání na lepší časy?

Ale to, co se žáci ve škole skutečně naučí, neovlivňuje jen materiální vybavení. Svou roli hraje i osobnost učitele a podoba výuky. V tomto kontextu stojí za zmínku projekt Prospoluzaky.cz, který vzešel přímo od středoškoláků, kteří své spolužáky doučovali matematiku. Původně studentská iniciativa vedla přes sepsání učebnic matematiky, které srozumitelnou formou, současným jazykem a na studentům blízkých jevech vysvětlují probíranou problematiku. Nyní se podle učebnic nakladatelství Prospoluzaky.cz učí středoškolská matematika na 122 školách v České republice a na Slovensku. Projekt letos zvítězil v soutěži startupových projektů TOTAL Startupper roku v České republice a uspěl i v celosvětové konkurenci, když získal ocenění jako Nejlepší evropský projekt.

Škola nepřipravuje děti pro budoucnost

Školství se vyčítá zejména rigidnost systému, to, že škola děti nepřipravuje do praktického života, ale nutí je zvládat encyklopedické znalosti, které z většiny brzy zapomenou. Chybí výchova ke kolektivní spolupráci, orientace ve zdrojích informací, získávání „měkkých“ dovedností, které současná reálná praxe vyžaduje stále častěji. A to už vůbec nemluvíme o tom, že nástup tzv. Průmyslu 4.0 výrazně mění pracovní trh, na který budou současní školáci nastupovat.

„Zástupci zaměstnavatelů si již mnoho let stěžují na to, že školství, a to i odborné, je odtrženo od reálného života a praxe. Většina z nich řeší situaci tak, že vytvořili vlastní systém školení a vzdělávání, kterým noví pracovníci procházejí. Jako velký problém do budoucna ale vidí to, že se zaváděním robotizace a automatizace bude většina z nich potřebovat lidi, kteří umějí tyto technologie ovládat a řídit, a to jsou znalosti a dovednosti, které současné školství poskytuje jen ve velmi omezené míře,“ uzavírá Michal Novák z Profesia.cz.