Až jednu čtvrtinu všech rutinních činností by mohli v blízké budoucnosti převzít roboti. V USA se očekává, že nové technologie umělé inteligence (AI) připraví o práci zhruba 1,8 milionu pracujících. V souvislosti s jejich zaváděním však vznikne přes 2,3 milionu nových pracovních míst.
Obor robotiky se vyznačuje specifickou dynamikou. V blízké době proto můžeme očekávat, že se organizace práce robotů a cobotů přesune do cloudů. Pracovní postupy se ještě zefektivní, protože přístrojům už nebude nic bránit v tom, aby si dělily práci mezi sebou a spolupracovaly navzájem. Některých pracovních pozic už nebude dále třeba, oproti tomu ale vzniknou nové.
„Jako vždy je to něco za něco. Rozšíření robotů a AI s sebou přinese nové pracovní příležitosti. Ty ale budou vyžadovat jiné schopnosti i odbornosti,“ předpovídá Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz. Právě to podle něj zvýší tlak na rekvalifikační kurzy a jejich vedení. „Zaměstnance to bude tlačit k proaktivnějšímu přístupu. O svůj obor se budou muset skutečně zajímat. Změny pracovního zařazení či vůbec celého profesního zaměření se stanou každodenní realitou.“
Přesto Radovan Hypš tvrdí, že rekvalifikační kurzy nebudou samospásné. Podobně se vyjadřoval už v roce 2018 průkopník a vizionář vývoje umělé inteligence Kai fu-Lee z čínské společnosti Sinovation Ventures. „Věřím v důležitost celoživotního vzdělávání, těžko ale převychováte v PR ředitele někoho, kdo se profesně věnoval telemarketingu. A nenechme se mýlit, z těchto dvou pozic přežije jen ta první zmíněná. Autenticita, empatie a komplexnost – práce založené na těchto principech ohrožuje robotizace nejméně.“
Spanilou jízdu robotických a AI technologií však může zastavit legislativa. V momentě, kdy se o rozvoj těchto oborů začnou zajímat národní parlamenty, hrozí, že se jejich vývoj ve světle rozsáhlých zákonných restrikcí zpomalí. „Procesy robotizace a automatizace mají spíš tendenci vyplňovat mezery na takovém pracovním trhu, kde nabídka převyšuje poptávku,“ upozorňuje Radovan Hypš. „Zavádění nových technologií sledujeme především u manuálních prací, sběru dat a jejich processingu. Ne náhodou se tyto obory vyznačují častými odchody dlouhodobých zaměstnanců do důchodu a s nezájmem generace mileniálů je nahradit.“
Automatizovaných robotů, kteří vykonávají práci původně určenou pro člověka, je dnes v globálním měřítku něco přes dva a čtvrt milionu. Podle analytiků stojíme na prahu opravdového rozmachu užívání obdobných technologií, když tvrdí, že do roku 2030 se toto číslo vyšplhá na 20 milionů!
Důležitou roli v tom hraje bobtnající objem dat jako nutný předpoklad dokonalejšího programování, díky kterému budou roboti zvládat čím dál složitější úkoly. Často navíc efektivnějším způsobem než jejich tvůrci. Mnozí průkopníci robotiky věří, že během nadcházejících let dojde k plošné proměně v oblasti programování a valná většina robotů bude nově fungovat na bázi graficko-vizuálního programovacího jazyka. Nyní jsou jejich programy koncipovány především skriptově, vycházejí tedy ze souboru textově podmíněných příkazů určujících konkrétní vzorce chování.
Robot operující na základě vizuálního jazyka se dokáže jednoduše učit. Naprogramovat jej proto zvládne i řadový zaměstnanec. To předpovídá úplně novou dimenzi v používání takzvaných cobotů. Jde o kooperativní roboty, kteří jsou primárně určeni, aby vykonávali práci po boku člověka, nikoliv místo něj.
„Lidé už nevnímají roboty jako technologické manipulativní zlo, naučili se s nimi pracovat, což spěje ke zvýšení efektivity v mnoha výrobních i obchodních odvětvích. Coboti jsou pro tyto účely uzpůsobení, zvládají široké spektrum rutinních činností. Lidem pak zbývá více času na ty činnosti, které jsou nezbytné, ale v současné době ještě technologiemi nezastupitelné,“ zmiňuje Radovan Hypš.
Činnosti, o kterých mluví, jsou veskrze psychického a emočního rázu – schopnost kreativního myšlení, mezilidské komunikace, vcítění se do pozice druhého. Jednoduše řečeno, cobot na základě svého naprogramování zvládne v pohodě vykládku nového zboží, nedokáže ale přesvědčit váhavého zákazníka, aby si zboží zakoupil.
Vzorce chování cobotů vyloženě předpokládají po svém boku lidský faktor. To je odlišuje od průmyslově vyráběných robotů určených do průmyslových závodů a nebezpečných provozů. Cobot v maloobchodním prostředí s člověkem počítá. Díky grafickému programování dokážou vnímat ve 2D i 3D rozměru. To je nutné v oblasti prevence rizik a nehod na pracovišti. Průmyslově naprogramovaný robot zpravidla vykonává předem danou činnost a pokud tyto vzorce naruší přítomnost cizího prvku, robot postupuje pořád stejně a nové podmínky neřeší. To pak může mít katastrofické následky.
5 oblastí pracovního trhu, které jsou robotizací ohrožené nejvíce:
1. Průmyslová velkovýroba, skladování a logistika;
2. Zemědělství, zjm. dřevozpracovatelství;
3. Administrativa, zjm. sběr dat a jejich procesování, včetně telemarketingu;
4. Přeprava a doprava;
5. Finančnictví a účetnictví.
5 oblastí pracovního trhu, které s největší pravděpodobností robotizace zásadně neovlivní:
1. Medicína a příbuzné terapeutické obory, zjm. psychiatrie a psychologie;
2. Pečovatelství, např. o děti či seniory;
3. Vzdělávání na úrovni základních, středních i vysokých škol, i mimo jejich rámec;
4. Mediální, marketingová a PR komunikace;
5. Umělecké a kreativní činnosti.
5 oblastí pracovního trhu, které díky prohlubující se robotizaci zažijí boom:
1. Softwarové inženýrství a technologie;
2. IT a programování;
2. Analýza počítačových systémů a souvisejících dat;
3. Výzkum a vývoj;
5. Kyberbezpečnost.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist