Jsou chvíle, kdy k lékaři potřebujete, ale vůbec se vám nechce. V době covidové pandemie to platí dvojnásob. Představa dlouhých hodin zbytečně strávených v čekárně vás někdy raději nutí hledat pomoc na webu. Jenže ten může být rádcem velmi pochybným. Plnohodnotnou alternativu odborného poradenství a léčby „na dálku“ ovšem nabízí telemedicína.
Spojit se s lékařem prostřednictvím videa, chatu nebo aplikace na chytrém telefonu a konzultovat s ním svůj zdravotní stav. Pacienta monitorovat na dálku a zefektivňovat diagnostiku a léčbu již známého onemocnění. To jsou možnosti, které telemedicína nabízí. Nejedná se tedy o pouhou telefonickou konzultaci pacienta s lékařem. Servis je v tomto případě komplexní.
Doba pandemie nás jen utvrdila v tom, jak užitečná telemedicína může být. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) například na počátku pandemie vytvořila nový typ výkonu, kterým umožnila lékařům vykazovat konzultace po telefonu. „V období od září 2020 do dubna 2021 vykázali praktičtí lékaři více než 3,65 milionu distančních výkonů, respektive konzultací po telefonu,“ říká Tomáš Knížek, náměstek ředitele VZP pro informační a komunikační technologie.
Podle Jany Schillerové, tiskové mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR), se očekává zájem jak o vznik nových výkonů ke sdílení zdravotních dat o pacientech k jejich hodnocení a řízení léčby na dálku, tak o podíl výkonů pro distanční konzultaci zdravotního stavu. ZP MV ČR eviduje v letošním roce dvakrát více výkonů ve formě videokonzultace vzdáleným přístupem než v roce minulém. Oproti předchozímu roku se podle jejích dat téměř zdvojnásobily vykázané distanční konzultace zdravotního stavu ambulantním specialistou u pacienta se závažným chronickým onemocněním.
Průkopníkem kvalifikované lékařské distanční péče v ČR je ale zejména zdravotnická skupina EUC. Ta na jaře loňského roku spustila provoz služby Lékař online 24/7. Podle dosavadních zkušeností doktorů lze díky této službě na dálku vyřešit sedm z 10 případů, které obvykle vyžadují návštěvu ordinace praktického lékaře – od různých typů bolestí přes alergie až po kožní problémy. K využití odborné služby přitom stačí pacientům jen počítač, tablet nebo chytrý telefon připojený na internet. „Před spojením s lékařem pacient vyplní registraci a jednoduchý strukturovaný dotazník, kde uvede údaje o svém zdravotním stavu. Lékař jej poté do 30 minut kontaktuje a formou chatu nebo videohovoru pak proběhne samotné vyšetření, kde pacienti konzultují své potíže,“ vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.
Zájem o telemedicínu roste. A to ze strany pacientů, lékařů, techniků i dalších skupin. „Začali se zajímat, co telemedicína vlastně znamená, co si mohou pod tímto slovem představit a jak se dá telemedicína využít. Pacienti jsou prozatím spíše zvědaví, sbírají informace, ptají se na možnosti,“ říká Petr Vávra, přednosta chirurgické kliniky a náměstek ředitele pro vědu, výzkum a výuku z Fakultní nemocnice Ostrava. Právě ostravská nemocnice má Centrum telemedicínských služeb. Vnímat telemedicínu jako důležitou součást medicínského prostředí se pomalu učí i samotní lékaři. Podle Petra Vávry k ní většina lékařů přistupuje ještě opatrněji a je víc skeptická než samotní pacienti. „V naprosté většině činností je práce lékaře s pacientem nenahraditelná. Ale právě ta onemocnění, kde by se telemedicína dala využít, jsou často chronické nemoci s potenciálem velkého množství pacientů. Tam se určitě dá pracovat s počtem kontrol, jejich nutností, četností, se zvážením náročného cestování, plateb za výkony, úhradami, úsporou financí a podobně,“ dodává Petr Vávra.
Internetová samodiagnostika je riziková
Obecně je využívání moderních technologií při řešení zdravotních problémů stále častější. Podle on-line průzkumu, který byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v období od 14. do 19. dubna 2021 na vzorku 2100 respondentů z ČR ve věkové kategorii 25 až 65 let, přes 60 procent lidí hledá na internetu informace o zdraví alespoň jednou za měsíc. Vyhledávají se data o zdravotních potížích, o očkování nebo o konkrétních léčivech. Lidé si také na webu dohledávají informace o lékařem stanovené diagnóze, možnostech prevence, zdravém životním stylu, ale třeba i informace o příznacích poslíčků v těhotenství. Více než třetina lidí hodnotí důvěryhodnost informací o zdraví na internetu jako dobrou nebo výbornou. Z průzkumu také vyplývá, že dotazovaní, kteří měli strach v době pandemie z návštěvy zdravotnického zařízení, vyhledávali informace na internetu častěji.
Babišův Hartenberg koupil kliniky v Nizozemsku a je evropskou dvojkou v umělém oplodnění
Zmiňovaný průzkum ale zároveň ukázal, že lidé, kteří informace častěji vyhledávají, jim také více věří. Tři čtvrtiny respondentů na základě hledání informací o zdraví na internetu pak provedly nějakou následnou aktivitu, nejčastěji nakoupily léky či doplňky stravy. S vyšší frekvencí vyhledávají na internetu informace o zdraví starší lidé ve věku 54 až 65 let. Tím se ale také ocitají ve větším riziku nepřesné diagnózy. „Informace z internetu nebo běžných on-line poraden rozhodně nelze stavět na roveň vyšetření lékařem na dálku, protože neberou v potaz individuální zdravotní stav a potřeby pacienta, a jsou tak zcela vytržené z kontextu,“ upozorňuje na rizika MUDr. Petra Bomberová Kánská a varuje: „Nebezpečím mohou být i nevhodné nebo kontraindikované kombinace léků či doplňků stravy. Nedostatečná nebo nevhodně zvolená léčba pak může vést k vážným zdravotním komplikacím.“
Význam při stárnutí populace
Telemedicína může přispět k odbourání rizik, která vznikají při špatné samodiagnostice a následném léčení na základě informací získaných z internetových zdrojů. „Konzultace na dálku by mohla efektivně řešit problémy typu bolesti hlavy, bolesti v krku, problémy se spánkem, průjem nebo zácpa, senná rýma, vyrážka, akné, kousnutí hmyzem, nastydnutí, problémy se zády,“ říká Jana Schillerová.
Potenciál telemedicíny je také ve zmírňování aktuálních negativních trendů ve zdravotnictví. „Například v oblasti primární péče, kde je největší počet nových incidencí, jde o dva zásadní negativní trendy. Stárnutí populace občanů ČR a stárnutí populace praktických lékařů,“ vysvětluje Tomáš Knížek z VZP. „V příštích pěti až 10 letech dojde vlivem těchto dvou trendů k vyššímu tlaku v oblasti primární péče. Vyšší poptávku po zdravotní péči bude třeba pokrýt kapacitami, které v tu chvíli nemusí být k dispozici. Pokud k tomu připočteme reálnou incidenci na úrovni tří až pěti procent a v důsledku pandemie odkládanou péči, která způsobí pozdější záchyt onkologických, diabetologických nebo chronických pacientů, vzniká tu určité riziko nestability systému. Telemedicína je jedním z možných řešení, jak bezpečně a efektivně pokrýt určitý objem poskytované péče v příštích letech,“ dodává Knížek.
Kvalitní versus nekvalitní poskytovatelé
Oslovení odborníci se shodují, že je nutné rozlišovat mezi kvalitními poskytovateli telemedicínských služeb a virtuálními poradnami, u kterých nelze ověřit identitu poskytovatele.
„V současné době máme v Česku minimálně 10 silných skupin, které bez ohledu na praktickou absenci úhrad realizují poctivě telemedicínu pro své pacienty. Je velmi dobrým zjištěním, že to nejsou pouze velké nemocnice, ale že kvalitní telemedicínu lze provádět i na okresní úrovni,“ říká Miloš Táborský, vedoucí Národního telemedicínského centra. Ten mezi významné hráče řadí i privátní provozovatele zdravotní péče, například zdravotnickou skupinu EUC, jež zprostředkovává zmíněnou službu Lékař online 24/7. V jejím pojetí jde o certifikované a oprávněné lékařské vyšetření se silným zázemím kamenných zdravotnických zařízení, které v sobě zahrnuje práci se zdravotní dokumentací pacienta, vyhotovení lékařské zprávy i doporučení vhodného způsobu léčby či vystavení e-receptu. „U služby Lékař online 24/7 je rovněž zajištěna návaznost na další služby zdravotnické skupiny EUC, mezi něž patří i síť 25 klinik, 23 lékáren, lékárenský e-shop nebo laboratorní služby napříč Českou republikou,“ uvádí Václav Vachta, generální ředitel zdravotnické skupiny EUC.
Na webu se ale bohužel nevyskytují jen zodpovědní poskytovatelé telemedicíny. „Na druhou stranu je nutné konstatovat, že na systému se snaží bohužel parazitovat celá řada predátorů, kteří se na základě agresivního marketingu snaží vyvolat dojem, že jsou významnými provozovateli telemedicínských služeb včetně přesahu ve smyslu prevence a řízené péče. Zpočátku zdarma, později za peníze, se snaží v pacientech hledajících zdravotní péči v určitém segmentu vyvolat dojem, že jim najdou skutečného odborníka a ten se jim následně bude věnovat,“ varuje před nekalými praktikami jiných Táborský.
