S chytrou aplikací se covidu v čekárně bát nemusíte. Propojí vás s lékařem online

Kdo by si ještě před pár lety uměl představit, že nebude muset chodit do banky? Hodně lidí by nejspíš uvítalo, kdyby si stejně rychle a pohodlně mohlo sjednávat i schůzky s lékaři. Zatímco ještě vloni taková možnost u nás nebyla, nyní mají Češi v tomto ohledu konečně zelenou. Jen s pomocí aplikace a několika kliků se propojíte s doktorem, a jako bonus vám platforma v telefonu pohlídá třeba i to, kdy je čas vzít si léky. 

Mezi nové aplikace, které aktuálně slouží pacientům, patří mojeEUC od společnosti EUC. „Konkrétně jde o aplikaci do mobilu, která je určená pro naše pacienty. Propojuje celou škálu služeb, jež skupina EUC nabízí, to znamená lékařskou péči a služby lékáren i laboratoří. Přenáší je do on-line prostoru a přidává i řadu nových služeb a extra výhod,“ přibližuje za provozovatele aplikace Ing. Aziz Jahić.

Nová mobilní aplikace toho umí skutečně hodně. Například dokáže on-line propojit s lékařem. Nonstop služba spojí pacienta do třiceti minut s lékařem prostřednictvím chatu nebo videohovoru. Dále pracuje s eRecepty a rezervuje léky na předpis. Uživatelé jistě ocení také funkci, která upozorňuje na pravidelné dávkování léků. Zároveň vyhledává lékové interakce, což je velmi důležité. Nevhodná kombinace léků může způsobit velké zdravotní problémy a v nejkrajnějším případě dokonce smrt.

Díky aplikaci mojeEUC lze i ušetřit. Poskytuje totiž slevy na nákup v e-shopu i v EUC lékárnách. Doplatek na vybrané léky na předpis dokáže snížit až na nulu. „Každý uživatel, který si aplikaci mojeEUC stáhne, bude mít svůj unikátní QR kód, na základě kterého lze právě čerpat slevy v lékárně, jako například nulový doplatek na řadu léků a podobně. Do budoucna může fungovat kód i jako elektronická identifikace pacienta na klinice,“ vysvětluje Aziz Jahić.
To ale není zdaleka všechno. Aplikace vede kalendář s termíny objednání k lékaři a doporučí vhodný vitamínový balíček na míru, což je nyní na podzim, kdy stoupá nemocnost, velmi důležitá věc.

Uživatelé si aplikaci chválí. Shodují se, že je velmi jednoduchá a přehledná. „Výborná a hlavně dostupná zdravotní služba. Vše z mobilu bez cestování a vysedávání v čekárně. Konečně zdravotnictví 21. století. Určitě znovu využiju,“ pochvaluje si osmadvacetiletý Adam. „S technikou si moc nerozumím, ale nakonec nebylo těžké to zvládnout. Pan doktor mi ochotně poradil, což oceňuji hlavně v této nelehké době,“ přidává se také třiašedesátiletá Helena.

Data v bezpečí

Nikdo z uživatelů se zároveň nemusí bát, že by kvůli aplikaci přišel o data, která jsou skutečně v bezpečí. Všechny chaty a videohovory mají end-to-end šifrování, pro externí subjekty jsou proto nečitelné. Archivy pacientských dat jsou také šifrovány a jsou archivovány na geograficky odlišných místech. Elektronická dokumentace splňuje nařízení Evropské unie č. 910/2014, veřejně známé jako eIDAS. Všechny počítače lékařů navíc mají aktualizované antivirové a jiné bezpečnostní mechanismy. Správci také pravidelně provádí penetrační testy, které ověřují bezpečnost systému proti hackerským útokům. V neposlední řadě se pravidelně sledují také varování NUKIB a dodržují veškerá jejich doporučení.

Pacienti se tak skutečně nemusí obávat, že někdo zneužije jejich zdravotní záznamy. „Vyšetření v Lékaři online 24/7 probíhá v zabezpečeném prostředí, které využívá vyspělou technologii vyvinutou ve Švédsku přímo pro účely poskytování distanční zdravotní péče. K vašim záznamům mají přístup POUZE naši lékaři a kvalifikovaný zdravotnický personál. Tyto záznamy jsou využívány striktně jen pro řešení vašeho zdravotního stavu,“ vysvětluje Aziz Jahić.

Zároveň ale upozorňují, že v případech bezprostředního ohrožení života či hrozící vážné újmy na zdraví vyžadující neprodlený zásah lékaře nebo bezodkladný transport do zdravotnického zařízení má každý vždy volat záchrannou službu na lince 155 nebo 112.

Medicína budoucnosti

Do ordinace jen pro recept? S telemedicínou ho získáte i doma

23. 11. 2021 ▪ 7 min. čtení

Umí to i v Brně

Mobilní aplikace jsou dnes výraznými pomocníky v mnoha oblastech našeho života také podle Jiřího Šeda, náměstka ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně. „Většina z nás si už nedokáže představit, abychom cestovali do banky kvůli zadání platebního příkazu, a přitom není běžně možné, abyste lékaři poslali textovou zprávu, pokud se třeba potřebujete domluvit na změně termínu vyšetření. Nebo se s ním spojit formou videohovoru, jestliže jste například v karanténě a chtěli byste s ním něco zkonzultovat. Z toho důvodu jsme se na Masarykově onkologickém ústavu shodli, že bychom chtěli situaci změnit,“ prozrazuje Šedo, který je náměstkem pro strategii, komunikaci a vzdělávání.

Také v Masarykově onkologickém ústavu vyvinuli pro své pacienty speciální mobilní aplikaci, která umožňuje nejen komunikaci „na dálku“, ale rovněž ještě kvalitnější péči pomocí různých „chytrých“ funkcí. „V tomto je naše mobilní aplikace v českém prostředí poměrně unikátní, ale jsme přesvědčeni, že tyto technologie mají v medicíně velký potenciál, který ještě zdaleka není využit, a snad už brzy přijde doba, kdy podobné aplikace budou nabízet zdravotnická zařízení zcela standardně,“ míní Šedo.

Aplikacím fandí i specialisté

Rozvoji těchto inovací v medicíně jsou naklonění i odborníci ze zdravotnictví. Chytré aplikace podle nich mají potenciál pozitivně ovlivňovat naše zdraví. „Například chytré aplikace v mobilu či hodinkách mohou pomoci svým uživatelům sledovat životní funkce, jako je tepová frekvence, krevní tlak, pravidelnost srdečního rytmu, pohybovou aktivitu a s ní spojenou výkonnost, příjem kalorií v potravě, saturaci krve kyslíkem, kvalitu spánku a mnoho dalšího.  Jsou také v případě náhle vzniklé zdravotní indispozice schopné přivolat pomoc,“ přibližuje Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotního úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Mezi aktuální trendy patří také telefonická konzultace zdravotního stavu lékařem na dálku. „Věříme, že po vyjasnění právního rámce dojde k jejímu rozmachu, zejména, ale nejen v místech, kde je místní dostupnost některých lékařských služeb chronicky problematická. Telemedicína v této formě může pomoci kontrolovat stav kompenzace a celkovou kondici velké části chronicky nemocných pacientů a udržet je bez potřeby fyzické návštěvy u poskytovatele ve vlastním sociálním prostředí a zabránit tak jejich zbytné hospitalizaci,“ tvrdí Salcman Kučerová.

Role a význam aplikací a metod telemedicíny podle jejích slov nadále poroste. „I komerční aplikace mohou být velmi často vhodným doplňkem pro sofistikované telemedicínské metody u řady osob s chronickým onemocněním bez ohledu na jejich věk.  Tento trend bude nadále pokračovat. Čeká nás svět digitalizace, elektronizace, individualizované léčby či genové terapie. Vždy tu bude skupina obyvatel a nějakou dobu i poskytovatelů zdravotních služeb, kteří budou preferovat konzervativní model komunikace cestou osobního setkání a fyzického kontaktu. Nikdy se nesmí, ani v moderním světě digitalizované medicíny, která má za hlavní cíl zrychlit, zefektivnit a zpřesnit vyšetřovací a léčebné metody, racionalizovat náklady na zdravotní služby, vytratit lidskost a individualita každého z nás. Digitalizace by měla pomoci racionalizovat vedle nákladů na zdravotní služby hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění také personální zajištění zdravotních služeb,“ myslí si Salcman Kučerová.

Chytré aplikace vítá také Tomáš Knížek, náměstek ředitele VZP pro informatiku. Zavedení mobilních služeb ve zdravotnictví má podle jeho slov obrovský potenciál. „Je ale třeba brát na zřetel určitá rizika. Pokud platí, že schopnost pacienta efektivně léčit je založená na dlouhodobém vztahu pacient–lékař, existuje riziko příchodu nekvalitních, nahodile poskytovaných služeb. Tyto se mohou tvářit jako lokální služba, která je ale poskytována z rozvojových zemí a využívá pokročilé schopnosti umělé inteligence. Toto riziko je třeba snížit na minimum. U nově definovaných distančních výkonů je třeba definovat standardizované postupy. A to na obou stranách. Pro lékaře i pacienta. Distanční výkon je závislý na schopnosti pacientů i lékařů umět správně digitální kanál využít, tedy správně komunikovat,“ domnívá se Knížek.