Žít až do 150 let? Průvodce dlouhověkostí vás navede na správnou cestu

V poslední době společností rezonuje cokoliv, co se dotýká investování. A tak získaly na popularitě různé ankety, kam investovat tisíc nebo milion korun. Většinou v nich odpovídají analytici a ekonomové, kteří už z podstaty své profese upozorňují na finanční instrumenty. Tou nejvýnosnější investicí, o které se v takových anketách nepíše, je ale zdraví.

Pokud člověk o své zdraví nedbá, tak se mu může stát, že své finanční investice utopí v napravování škod, kterých se na svém vlastním těle dopustil nezdravým životním stylem. Medicína navíc neumí zázraky. Neuvede všechno zase do původního stadia. Proto jsme připravili průvodce, jak si prodloužit život ve zdraví, nebo si ho alespoň vědomě nezkracovat.

Podkladem je průzkum mezi čtenáři Hospodářských novin a jeho výsledky byly konfrontovány s tím, co doporučují lékaři. Naši čtenáři jsou oproti reprezentativní české populaci vzdělanější, uvědomělejší, mladší a finančně lépe situovaní. Oproti většinové populaci proto častěji uvádějí, že se cítí fyzicky i psychicky velmi dobře. S vlastní ekonomickou situací je pak spokojeno přes osmdesát procent dotázaných.

Alternativní potraviny

Rostlinné náhražky jsou i třikrát dražší než pravé maso. Dotace to změní

16. 12. 2021 ▪ 11 min. čtení

Zdravý jídelníček

Většina našich čtenářů zmiňuje, že každý den si dá nějaké ovoce nebo zeleninu, tento důležitý návyk nedodržuje zhruba pětina z nich. „Základem je pestrá a vyvážená strava, dostatek kvalitních bílkovin, ovoce a zeleniny,“ uvádí doktorka Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7, kterou provozuje zdravotnická skupina EUC.

Velmi prospěšná pro zdraví je pak podle studií konzumace ryb, která snižuje pravděpodobnost infarktu a celkově prodlužuje život. Důvodem je jejich bohatost na omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Z průzkumu mezi čtenáři ovšem vyplynulo, že rybu má ve svém jídelníčku každý týden méně než polovina dotázaných. Na druhou stranu zmíněné kyseliny lze tělu dodávat i prostřednictvím doplňků stravy a ty užívají dvě třetiny dotázaných.

Podle Bomberové Kánské by si měli lidé dávat velký pozor na tradiční nešvary, jako je přílišná konzumace cukru, soli, tuku a alkoholu. Je důležité se nepřejídat ani nehladovět. Většina dotázaných se o složení toho, co jí a kupuje, skutečně zajímá. Složení výrobků nesleduje jen pětina z nich. Zajímavé pak je rozpolcení, které panuje v názoru na to, zdali jíst zdravě znamená jíst draze. Dotázaní se dělí na dva skoro stejně velké tábory, kdy lehce převažuje ten, který se domnívá, že jíst zdravě lze i levně, což je i pravda.

Pravidelný pohyb

Jeden bonmot praví, že největším nepřítelem zdravého životního stylu jsou dnes židle, tedy přeneseně sedavý způsob života. Podle studií jedinci, kteří provozují například obyčejný kondiční běh alespoň po dobu půl hodiny pět dní v týdnu, mají o deset let mladší telomery než lidé se sedavým způsobem života. Telomery souvisí se životností buněk.

Pozitivní vliv na zdraví má také vysoce intenzivní intervalový trénink, kdy se střídají periody s vysokou a nízkou zátěží. Může jít o běh, skákání přes švihadlo nebo posilování vlastní vahou. „Bez pohybu se neobejdeme a ten, kdo pravidelně sportuje, ví, že endorfiny opravdu fungují. Najít ten pravý pohyb nebo sport si musí ale každý sám,“ uvádí Bomberová Kánská a doporučuje se o vhodné pohybové aktivitě pobavit se svým lékařem.

Jak vyplynulo z průzkumu mezi čtenáři, tři čtvrtiny pravidelně sportují, ať již jde o skupinové sporty, cvičení nebo běhání. Podle Bomberové Kánské je ale pozitivní už třeba jen svižnější chůze. Dobrá fyzická kondice má pak vliv i na to, jak moc se při běžné činnosti zatíží srdce, optimální tepová frekvence se uvádí mezi 55 a 70 údery za minutu.

Zvládání stresu

Stres zažívali lidé odnepaměti, je důležitým mechanismem pro přežití, neboť vybudí člověka k výkonům při pronásledování kořisti nebo útěku před predátorem. V dávných dobách byl ale stres spíš nárazový, zatímco dnes mívá dlouhodobou povahu, což lidské tělo vysiluje. Bojovat se stresem pomáhá už zmiňovaná vyvážená strava i samotný pohyb.

Stres je ale do velké míry spojený se stavem mysli, tedy individuální. „Situace, která je pro jednoho člověk extrémně zatěžující, může být druhým člověkem vnímána jako zcela běžná a nestresující záležitost,“ uvádí Bomberová Kánská a doporučuje s ním bojovat i jen malými krůčky. Člověk se dvěma malými dětmi, chodící na noční směny těžko upadne hned do zenu.

Vyhýbat se stresovým situacím lze třeba dobrou organizací vlastního života, tedy přítomností nějakých pravidel a plánu. Z průzkumu vyplynulo, že sedmdesát procent čtenářů s tím nemá problém, a podobné procento se navíc dokáže poměrně snadno adaptovat na změny. Možná právě proto většina nepraktikuje jógu, meditace nebo jiná cvičení, která mají ale jinak na psychickou podobu příznivé účinky.

Pro ty ostatní je tu alespoň první pomoc od stresových situací. Spočívá ve vědomém zpomalení dýchání v okamžiku stresu, tím dojde postupně k snížení tepu srdce, uvolnění svalů. Ve chvíli, kdy se tělo začíná vracet do normálu, učiní to i mozek.

Dobrý spánek

Na šedesát procent dotázaných uvádí, že jsou se svým spánkovým režimem spokojení, a ještě více respondentů tvrdí, že je pro ně snadné usnout. Na první pohled to může být překvapivé v kontextu toho, co popisují ze svých praxí lékaři. Při bližším prozkoumání dat je ale patrné, že lidé s dobrým spánkem silně korelují s těmi, kteří pravidelně cvičí, jsou odolní vůči stresu a dbají o svůj jídelníček.

Bomberová Kánská se ve své praxi setkává s nespavostí pacientů často. „Nejčastějším typem je neorganická nespavost, což je stav nedostatečné kvality nebo kvantity spánku,“ uvádí. Pacienti prý nejčastěji udávají potíže s usnutím, ale popisují i přerušovaný spánek či časné ranní probouzení. Většina pacientů následně očekává rychlé, instantní řešení v podobě tabletky na spaní. „Často ale zjišťuji, že pacienti nedodržují základní pravidla spánkové hygieny a často o jejich existenci nemají nejmenší tušení,“ dodává Bomberová Kánská.

Mezi běžné chyby patří například konzumace alkoholu a obecně jídla těsně před ulehnutím, sledování televize v ložnici, pití kávy v pozdních odpoledních hodinách, zírání dlouho do noci do obrazovek počítačů nebo mobilů či nulová fyzická aktivita přes den.

Preventivní prohlídky

Každý má nárok na preventivní prohlídky, u praktického lékaře jde zpravidla o interval jednou za dva roky, u zubaře dvakrát do roka. Z dotázaných využívá své právo návštěvy praktického lékaře z preventivních důvodů necelých šedesát procent dotázaných.

„Z praxe mám zkušenost, že preventivní prohlídky nejvíce vyhledávají pacienti středního věku, tedy cca 40 a více let. Aktivnější jsou zároveň ženy. Zájem pacientů nižších a vyšších věkových skupin je obecně nižší,“ uvádí Bomberová Kánská.

Prevenci přitom významně propagují i samotné pojišťovny, neboť i v jejich finančním zájmu je, aby jejich klienti byli zdraví. Proto nabízí příspěvky i na řadu aktivit prospěšných zdraví. Podle dat Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR jednoznačně vedou už několik let sportovní aktivity pro děti, očkování proti klíšťové encefalitidě a nácvik dentální hygieny.

Letos ale pojišťovna očekává, že uspěje sezonní akce Silná imunita, kde přijali přes 100 tisíc žádostí o příspěvek na vitaminy a další přípravky na podporu imunity. Celkový počet klientů čerpajících příspěvky z Fondu prevence, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, v posledních letech pojišťovně výrazně roste.

V roce 2018 využilo možnost čerpat příspěvky necelých 290 tisíc klientů, letos by to mělo být 480 tisíc, tedy více než třetina všech pojištěnců. Z průzkumu mezi čtenáři vychází, že nějaký příspěvek čerpá jen šestnáct procent dotázaných.