Opravdu potřebujeme mít v peněžence hromadu kartiček, když má stát vše v registru?

Moderní technologie využívají Češi zhruba o sedm procent více, než je průměr střední a východní Evropy. Poměrně dostupná jsou u nás podle průzkumu Digital Future Index z dílny Microsoftu i řešení, která mohou zlepšit online komunikaci občanů a úřadů. Jen je začít využívat.

Podle ředitelky odboru veřejné správy Microsoftu Lenky Axlerové by Česko mělo mít větší ambice než být jen v průměru. Stát by se měl podle ní hlavně ptát, jak lidem zjednodušit život. „Opravdu potřebujeme peněženku plnou kartiček, když je vše v registru? Je skutečně zapotřebí vyplňovat formulář přiznání daně k nemovitosti? Musíme začít u jednotlivých resortů, protože prostor pro inovace je obrovský,“ říká v rozhovoru.

HN: Jak hodnotíte úroveň digitalizace v české společnosti?

Tato otázka má určitě dvě roviny. Jednou z nich je ta, jak moc jsou občané otevření vůči novým digitálním službám. V tomto parametru si stojíme velice dobře, což dokládá i fakt, že je Česká republika často vybírána soukromými firmami pro testování novinek právě s ohledem na kladný vztah Čechů k technologiím. Druhou rovinou je pak úroveň digitálních dovedností, kdy průzkum Microsoftu Digital Future Index ukazuje, že se česká populace drží na úrovni průměru zemí střední a východní Evropy. A já si myslím, že bychom v tomto směru měli mít větší ambice než být průměrný.

HN: Co bychom pro to mohli udělat?

Zejména je důležité zvýšit digitální dovednosti lidí, kteří jsou v tuto chvíli aktivní na trhu práce, a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Každý občan si nyní může pomocí testu digitálních dovedností zdarma zjistit, jak na tom je. IT Fitness test funguje 11 let na Slovensku a nyní prvním rokem v Česku. Není to úplně klasické testování IT dovedností, jestli umíme napsat vzoreček v Excelu, ale jestli zvládneme dostatečně efektivně fungovat v 21. století, ať už v soukromém, tak pracovním životě.

HN: A co by pro to vystoupení z průměru mohl udělat stát?

Máme velmi solidní základy, ať už v podobě zákona o právu na digitální služby, funkčního systému bankovní identity, nebo infrastruktury, jako jsou třeba základní registry či datové schránky. Klíčovou výzvou pro veřejnou správu je ale to, jak rychleji a lépe zavádět uživatelsky přívětivé služby a zároveň jak je úspěšně propagovat mezi občany. Jak už jsem zmínila, Češi mají rádi technologie a rádi je používají, musí být ale správně navrženy a musí o nich vědět.

07:39

Na vlně inovací

Pěstování chmele i vaření piva. Podívejte se, jak v Prazdroji pomáhají roboti a umělá inteligence

17. 6. 2022 ▪ 07:39 min.

HN: Tady tedy podle vás státní správa pokulhává?

Myslím, že v budoucnu máme opravdu velkou šanci stát se zemí, která se nebude jen inspirovat Skandinávií nebo Velkou Británií, ale sama se stane vzorem. Všechny stavební prvky k tomu máme, ale chybí nám odvaha měnit věci rychleji. Je mnoho služeb, které by měly být nově ze zákona poskytovány v digitální podobě. Což je výzvou právě pro resorty. V Estonsku digitalizovali 99 procent všech agend a to jedno zbývající procento se týká oblastí, kde je fyzická přítomnost žádoucí, jako je například svatba. Což je výzvou právě pro resorty. Samozřejmě, v mnoha případech je to radikální změna, ale je zapotřebí. Dříve státní správa reagovala na změny několik let, nyní to musí umět v řádu dnů.

HN: Pomohlo by, kdyby Česká republika měla svého digitálního guru, tedy někoho, kdo bude tváří digitalizace a bude ji propagovat na veřejnosti?

V kontextu minulých let vidíme, že digitalizaci vždy pomohlo, pokud se na politické scéně pohyboval člověk s jasnou vizí, odpovídajícími zkušenostmi a odvahou zkoušet nové věci. Nemůžeme však spoléhat na jednoho člověka, který dokáže věci změnit. Bylo by vhodné, kdyby každé ministerstvo mělo svého vizionáře, který posune v daném resortu digitalizaci správným směrem. Mnohdy to nemusí být ani revoluce, stačí rychlá evoluce, která změní každodenní rutinní úkoly.

HN: Na co by se veřejná správa měla nyní zaměřit?

Určitě je dobré klást si otázky, které by nás dříve nenapadly. Existuje služba, kterou stát nyní neposkytuje, ale mohl by a měl by, aby lidem zjednodušil život a ušetřil čas? Je zapotřebí žádat o peněžitou podporu v mateřství, nebo lze logiku obrátit a matku informovat o splnění podmínek a možnosti vyplacení? Potřebujeme mít opravdu v peněžence hromadu kartiček, když to, že umíme řídit, najde policie v registru řidičů a technickou způsobilost vozidla v registru vozidel? Podobné je to i s kartičkou pojištěnce.

Jednotlivá ministerstva se musí podívat na své agendy a říct si, zda jsou všechny procesy zapotřebí. Pak je důležité maximálně dané služby zjednodušit. Stát má k dispozici velké množství dat, která může použít, aniž bychom je my neustále museli uvádět. Ví o nás, jak se jmenujeme, kde bydlíme i kde pracujeme. V Polsku například funguje daňové přiznání, které se z dostupných dat samo předvyplní a je možné ho také rovnou podat.

HN: Část úředníků se může obávat, že jim digitalizace vezme práci. Jsou tyto obavy relevantní?

Myslím, že úředníci mají na starost vyřízení více agend, než kolik jsou schopni reálně zvládnout. Byla by pro ně naopak příjemná změna, kdyby rutinní činnost zastával robot a oni by měli čas na práci s vyšší přidanou hodnotou. Politickou prioritou číslo jedna je, aby fungovaly služby směrem k občanům, interní procesy ale zůstávají mnohdy stranou. Bohužel se tak stává, že úřad přijímá žádosti občanů v elektronické podobě, následně je ale opět konvertuje do papírové podoby. A potom zase zpět i několikrát během procesu. To je pro úředníky obrovská zátěž. Velký potenciál proto vidím právě ve využívání robotů. Přála bych si, aby existovala větší odvaha tato řešení ve státní správě nasazovat.

HN: Jak jsou na tom úředníci s digitálními dovednostmi?

Možná se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale podle mě máme opravdu velké množství skutečně kvalitních úředníků. Je však důležité, aby se nebáli změny. K tomu může výrazně přispět investice do vzdělání, aby věděli, jaké jsou možnosti, jak se mohou rozhodnout, jak to funguje v zahraničí. Bohužel často slýchám obavy, že vyškolený a certifikovaný úředník z veřejné správy odejde do soukromého sektoru, kde získá lepší plat. Jejich nadřízení proto na další vzdělávání rezignují, což vnímám jako obrovskou škodu i riziko pro nás všechny do budoucna.

HN: Dokážete říct, kde bude veřejná správa v oblasti digitalizace za pět až deset let?

Určitě začne lépe pracovat s daty. Bude je nejenom umět sbírat, ale také správně interpretovat a rozhodnout se podle nich. To je obrovský potenciál, který v tuto chvíli není využitý. Poptávka by přitom měla vycházet z pozic ministrů, náměstků či ředitelů odborů. Aby měli k dispozici nástroj, podle kterého se dokážou rychle a přesně rozhodovat. Druhou oblastí, ve které rozhodně dojde k rozvoji, je využívání prvků umělé inteligence a strojového učení. To, jestli je občanský průkaz skutečně pravý, nemusí rozhodnout člověk, ale stroj. Umělou inteligenci můžeme využít také při opakujících se dotazech občanů. Zajímavé je i tlumočení, kdy úředník pro komunikaci nepotřebuje překladatele. Prostor ke zlepšení je opravdu výrazný a dostupné technologie tomu jen nahrávají.