Turistika v Rakousku je perfektně namazaný stroj. Už dávno pochopili, že je lepší spolupracovat než si jít po krku

Také jste si toho všimli? V Rakousku neexistuje oblast, o které byste mohli říci, že tam žádní turisté nejezdí. V Alpách či ve Vídni by návštěvnický ruch asi čekal každý, turisté včetně těch zahraničních ale rádi jezdí třeba i do odlehlých regionů u maďarských hranic či do na první pohled nezajímavé pahorkatiny v Dolním Rakousku.

Spolupráce jako klíč

Kdybychom hledali termíny, které takový úspěch vysvětlí, nabízejí se tři: profesionalita, stabilita a spolupráce. Profesionalita spočívá v tom, že rakouští podnikatelé v cestovním ruchu se své práci vesměs věnují dlouhodobě, na plný úvazek, a profese se často dědí mezi generacemi. Když zkrátka převezmete řízení rodinného hotelu poté, co jste tajemství úspěchu léta sledovali na práci svých rodičů, budete k tomu mít jiný vztah, než kdybyste podnikali na dálku odněkud z daňového ráje. Hosté to pocítí a ocení – a budou se rádi vracet.

Profesionálové jsou i rakouští marketéři, kteří mají za úkol příslušnou oblast či destinaci propagovat jako místo vhodné ke strávení dovolené. Management turistického ruchu se na rakouských univerzitách studuje podobně jako jiné „byznysové“ obory a na výsledcích je to samozřejmě znát.

Stabilita spočívá ve stálosti podnikatelského prostředí. V Rakousku se hoteliéři, restauratéři nebo třeba vlekaři nemusí obávat toho, že se už popáté během tří let budou měnit daně či že opět přibudou další administrativní povinnosti. Pokud zrovna nepřijde nějaký koronavirus (a to se opravdu nestává každý rok), budete před sebou mít předvídatelnou sezonu. Zda bude lepší či trochu horší než ta minulá, už bude záležet jen na vašem úsilí, umu a zkušenostech – tak jak to ve zdravě konkurenčním prostředí má být.

A pak je tu spolupráce, možná nejdůležitější ze všeho. V Rakousku už dávno pochopili, že z dlouhodobého hlediska je mnohem lepší spolupracovat než si jít, lidově řečeno, po krku. Hotely a penziony v jednom středisku se raději spojí a nabídnou společný produkt, než aby si agresivně přetahovaly klienty. Sousedící lyžařská střediska se klidně virtuálně propojí, nabídnou klientům jednu větší oblast (za lepší peníze) a o větší zisk se pak férově podělí. Ekologický hotel zapojí do své propagace místní sedláky, kteří pak s výhodou prodají své produkty turistům a ve výsledku vydělají všichni.

Pravidla jsou posvátná

Tohle všechno může fungovat jen v prostředí, kde platí dané slovo a kde nemusíte mít na každou maličkost právníky zkontrolované smlouvy. Co si Hans s Peterem dohodnou, tak to zkrátka bude. Kde funguje elementární důvěra, korupce neexistuje nebo je zcela výjimečná – a když se na ni přijde, tak je řádně pranýřovaná. V takovém prostředí podnikatelé v turistickém ruchu bez výčitky odvedou daně a přispějí třeba nějakou částí svého zisku do společné kasy, z níž se pak hradí propagace jejich oblasti.

Vědí, že se to vyplatí, a poctivé dodržování pravidel vyžadují i po jiných. Nebo se vám snad někdy v Rakousku stalo, že vám ubytovatel po příjezdu nabídl: „Uděláme to bez papíru, budete to mít o třicet eur lacinější“?

Tyrolsko na špici

Výsledek je impozantní: cestovní ruch patří v Rakousku mezi nejdůležitější hospodářská odvětví v zemi s podílem na hrubém domácím produktu kolem deseti procent (odhadovaný podíl na zaměstnanosti je ještě vyšší). Vztáhneme-li počet turistů na nevelkou plochu země, vyjde nám, že jde o stát, kde turistický ruch patří mezi nejintenzivnější na světě.

Podíváme-li se na jednotlivé spolkové země, asi nepřekvapí, že co do počtu přijíždí nejvíce návštěvníků, domácích i zahraničních, do Tyrolska. Jde o více než třetinu turistů v celém Rakousku. Vždyť Tyrolsko nejen že je vyplněné Alpami úplně celé, ale na jeho území se nacházejí mnohá z nejslavnějších horských středisek celé Evropy – třeba Sankt Anton am Arlberg, Sölden či Kitzbühel, abychom jmenovali alespoň některá.

Druhou turisticky nejnavštěvovanější spolkovou zemí je dlouhodobě Salcbursko s hlavním městem Salcburkem. Také zde najdeme řadu proslulých alpských oblastí, jmenovat lze třeba Gasteinské údolí nebo mezi lyžaři mimořádně oblíbenou oblast Ski-Amadé. A navíc je tu město Salcburk, které přes nevelký počet obyvatel platí za jednu z předních kulturních metropolí Evropy a všude na světe je znají jako rodiště hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta.

Cestovní ruch

Turistika v Česku stojí víc na Češích. Země začala lákat cizince jinak

29. 5. 2022 ▪ 10 min. čtení

Mnoho turistů každoročně přijíždí rovněž do Korutan a do Štýrska v jižní, respektive jihovýchodní části země. Korutany bodují velkými jezery obklopenými alpskými štíty; jejich voda se v létě vyhřívá na teploty blízké Středozemnímu moři a na jejich březích tak mohla vzniknout skutečná „riviéra“. Na rozhraní Korutan a Tyrolska se tyčí nejvyšší hora Rakouska, Grossglockner (3797 m), oblíbený cíl horolezců a zkušených vysokohorských turistů.

Hory ve Štýrsku jsou sice o něco nižší, turistická infrastruktura je ale velmi dobře rozvinutá i zde. Národní park Gesäuse nabízí jednu z nejkrásnějších krajin v Rakousku, s pitoreskními skalnatými štíty a útesy. Velmi oblíbené mezi turisty je pohoří Hochschwab. Jižní část Štýrska pak vyplňuje malebná pahorkatina z velké části pokrytá vinicemi.

Mezi rakouskými městy co do návštěvnického provozu samozřejmě dominuje Vídeň. Jako Salcburk platí i Vídeň za důležitou kulturní metropoli, která je navíc plná staveb a symbolů připomínajících zlaté časy habsburské monarchie, jako je třeba hrad Hofburg či obří zámek Schönbrunn. Skvělou pověst mají vídeňské muzejní sbírky v čele s proslulým Uměleckohistorickým muzeem, které vedle stálých sbírek často hostí i dočasné výstavy, na něž se sjíždějí milovníci umění z celého světa.

Projekt Léto v Rakousku vznikl ve spolupráci s Rakouskou národní turistickou centrálou.