Recept na úspěšnou transformaci? Propojte lidi, procesy a technologie a posune vás to mnohem dál, říká šéfka Microsoftu

V čele Microsoftu pro Českou republiku je Violeta Luca už téměř dva roky, z čehož celý jeden rok společnost řídila z home officu. To ji utvrdilo v tom, že digitalizace je pro udržení konkurenceschopnosti jak firem, tak celé společnosti nezbytná. Microsoft proto vytvořil Digital Future Index, který ukazuje úroveň digitalizace v zemích střední a východní Evropy. Sleduje v něm jak soukromý, tak veřejný sektor, příležitosti pracovníků v oblasti IT a úroveň vzdělání v oblasti digitalizace. „Analyzujeme různé dimenze, které ovlivňují digitální transformaci a digitální připravenost společnosti. Chceme tak přinést objektivitu a ukázat, kde máme prostor pro zlepšení,“ říká v rozhovoru pro HN Violeta Luca.

V něm také radí, jak se připravit na nadcházející recesi. „Společnosti musí myslet kreativněji a proaktivněji, musí ke stolu přivést správné odborníky a sdílet s nimi osvědčené postupy,“ říká šéfka Microsoftu. Popisuje také sektory, ve kterých si v oblasti digitalizace Česká republika vede dobře, i ty, kde naopak zaostává, a zdůrazňuje, proč je důležité dostat ženy do IT.

HN: Proč bychom měli více investovat do digitalizace?

To je komplexní otázka a pokusím se ji vysvětlit pomocí toho, co potřebuje naše společnost. Žijeme v postpandemickém světě, kdy jsme kvůli covidu-19 prošli velkou transformací potřeb. Pandemie nás donutila najít nové způsoby práce, v některých případech dokonce nové způsoby života. Museli jsme reagovat na problémy, které jsme po dekády nemuseli řešit. Zachraňovali jsme životy a omezovali svoje potřeby. Byla to nucená proměna, která společnosti přinesla nové výzvy i příležitosti. Nyní čelíme energetické krizi, problémům v dodavatelských řetězcích, v našem regionu zuří válka, počet kybernetických útoků roste.

V této složité globální i ekonomické situaci jsme vsadili na digitální transformaci a využití technologií jako součásti řešení různých typů problémů. Věříme, že tak můžeme překonat překážky, kterým čelíme. To je první důvod, proč věříme v digitalizaci – je součástí řešení.

Za druhé, digitalizace pohání pokrok a vývoj, zvyšuje produktivitu a vytváří nová pracovní místa, takže skutečně může posunout společnost k lepšímu. Pokrok, kterého jsme dosáhli například s datovými platformami, AI nebo s digitálními dvojčaty, nám umožnil zrychlit vývoj a rozšířit rozsah i dosah uplatnění technologií například v poskytování zdravotní péče, v telemedicíně, ale i v podpoře znevýhodněných a nedostatečně rozvinutých komunit. Věřím, že digitalizace je správná cesta k budoucnosti.

HN: Říkáte, že technologie vytváří pracovní místa. Nepřijde ale kvůli technologiím více lidí o práci, než ji dostane?

To je velmi férový komentář. Záleží na tom, jak technologie využíváme a také jak jsme proaktivní vůči výzvám, které přináší. Očekává se například, že automatizace v příštích pěti až deseti letech jen v České republice změní zhruba jeden milion pracovních míst. To je významný dopad, ale zároveň mohou technologie pomoci přejít od forem práce náročných na pracovní sílu k přístupům, které jsou poháněny inovacemi. Protože na jednu stranu ano, digitalizace transformuje nebo nějakým způsobem ruší některá zaměstnání, ale také umožňuje rozšířit lidskou vynalézavost. Dává nám více času na to, abychom dělali věci, které doopravdy chceme, které mají větší dopad, protože technologie stále nedokážou nahradit vše, co umí člověk.

HN: Většina pracovních míst, která se změní díky automatizaci a digitalizaci, jsou místa s nízkou kvalifikací. Lidé pak nebudou mít dostatečnou kvalifikaci na nové pozice. Jak reagujete na toto?

Ano, toho jsme si vědomi a máme pro to řešení. Vytvořili jsme takzvané upskilling programy, neboli programy pro zvyšování kvalifikace, a programy zaměřené na rekvalifikaci. V Microsoftu programy pro zvyšování kvalifikace nabízíme už několik let. Před dvěma lety jsme spustili globální iniciativy společně s platformami GitHub a LinkedIn, abychom zvýšili dovednosti 25 milionů lidí. Našeho cíle jsme dosáhli za méně než jeden rok.

Zároveň jsme však také zjistili, že naše jednoroční cíle nejsou dostačující a potřebujeme spolupracovat s vládami, s nevládními organizacemi a s firmami na tom, abychom měli skutečně dlouhodobou strategii pro zdokonalení dovedností lidí v dané zemi. Uvědomili jsme si, že musíme přijít s programy, které se zaměřují na různé cílové skupiny. V České republice máme kvalifikační a zdokonalovací programy v různých oblastech digitálních dovedností pro zaměstnance státní správy i pro pracovníky v komerčním sektoru napříč profesemi. Zaměřujeme se i na IT profesionály, kteří jsou opravdovým katalyzátorem inovací ve společnosti.

Vyvinuli jsme ucelený program se společností GoodCall, který je v našem regionu zcela unikátní. Je určený lidem napříč obory včetně studentů a propojuje vzdělávání zakončené mezinárodně uznávanými certifikacemi s konkrétními nabídkami práce. Začali jsme v malém, což je jedna z výhod digitálních technologií – můžete začít s pilotním projektem, uvidíte, jak to funguje, naučíte se to a pak škálujete, tedy rozšiřujete a vylepšujete. Rok jsme testovali a vyhodnocovali a od letošního června jsme program rozšířili.

HN: Jak se rozrůstáte?

V pilotním projektu jsme se soustředili na znalosti podnikových aplikací. Nyní program ITjede.cz nabízí jedenáct kurzů zaměřených také na datové analýzy, cloudové technologie a dovednosti v oblasti automatizace, abychom lidem pomohli se skutečně zapojit do inovací. Digitální transformaci můžete řídit pouze tehdy, pokud máte lidi, kteří ji umí využívat, pracovat s ní a integrovat ji do procesů, obchodních modelů a strategií.

Na vlně inovací

Z cvičitele jógy ajťákem. Microsoft rozjíždí bezplatné IT kurzy, studentům rovnou nabízí pracovní pozice

1. 7. 2022 ▪ 11 min. čtení

HN: Lidé jsou tedy v procesu digitalizace klíčovou složkou?

Pevně věřím, na základě svých zkušeností a také zkušeností naší společnosti, že pro úspěšnou transformaci potřebujete propojit lidi, procesy a technologie. Pouhá technologie neřeší problém. Ani lidé samotní. Jde také o nasměrování lidí k vyššímu účelu, o jejich smysluplné zapojení, o snahu pochopit jejich potřeby. Žijeme v uvědomělejší společnosti, nové generace Y, Z, a dokonce ani mileniálové nechtějí žít jen podle firemních pravidel nebo podle toho, co se jim říká. Chtějí pochopit, jak se snažíme transformovat společnost, chtějí vidět účel a především smysl.

Potřebujeme se zaměřit na dovednosti, účel a smysl a na spolupráci. Spolupráce je důležitou složkou, protože se musíme přesunout z doby, kdy jsme se hodně soustředili na soutěžení a individuální úspěchy, k větší sounáležitosti. V dnešní světové digitální ekonomice je důležité, aby fungovalo partnerství mezi státní správou a soukromým sektorem, mezi různými funkcemi ve firmě, a vlastně mezi všemi zúčastněnými stranami. A to není přirozené. V některých společnostech je spolupráce přirozenější, ale řekla bych, že ve střední a východní Evropě si potřebujeme tuto dovednost a schopnost více osvojit, abychom se nesoustředili pouze na svou práci a její individuální dopad, ale na širší dosah toho, co děláme.

HN: Proč jsou ale důležité procesy?

Prosté zavedení nových technologií ve stejném obchodním modelu a stejné organizační struktuře se stejným řízením procesů věci neřeší. Vidíme, že firmy skutečně transformují způsob, jakým pracují. Sednou si k čistému stolu a dají se do práce. Vycházejí přitom ze své vize a obchodních záměrů a nastavují způsoby, jak fungovat s využitím digitálních technologií nově a jak zbourat zbytečné bariéry, které jim už neslouží. Digitalizace a práce s daty umožňuje vylepšit a automatizovat i tradiční odvětví.

HN: Co přesně máte na mysli vylepšením tradičního průmyslu?

Jako příklad uvedu zemědělství. Máme čipové senzory s řízením dat, pomocí technologií můžeme minimalizovat spotřebu vody a hnojiv, a to kombinováním poznatků z datových výstupů ze senzorů.

V České republice máme projekt ve spolupráci s Asahi nazvaný Pro chmel. Projekt vznikl v reakci na klimatické změny, které ovlivňují produkci chmele. Spojili jsme se s Asahi a farmáři, abychom našli cestu, jak využít technologie k tomu, abychom měli udržitelnější produkci chmele. Začali jsme na několika chmelnicích a nyní opět škálujeme. Tady vidíme, že technologie může řešit skutečné problémy, jako je změna klimatu, ale může také zvýšit produktivitu, může řešit udržitelnost a může být do hodnotového řetězce aplikována ve více funkcích.

HN: Kromě zemědělství a tradičního průmyslu se snažíte i o digitální revoluci ve školství. Jak přesně to probíhá?

Spolupracujeme s mnoha univerzitami v České republice a na Slovensku. Přispíváme k učebním osnovám, snažíme se, aby studenti chodili do laboratoří, aby skutečně získali kvalifikaci v různých oblastech. Zaměřujeme se především na datovou analytiku, kybernetickou bezpečnost nebo automatizační projekty. 

Jak jsem již zmínila, spolupracujeme s firmou GoodCall, nejen abychom zvýšili dovednosti, ale jdeme ještě o dva kroky dál. Pokud nějaké dovednosti získáte, musíte také umět prokázat, že je máte. A certifikace je dobrá cesta, jak na to. Poté co absolventi získají certifikaci, nemusí být pro ně vždy jednoduché najít hned práci v novém sektoru. Proto se jim spolu s našimi partnery snažíme usnadnit cestu k pracovním místům a spojujeme poptávku, nabídku a dovednosti. Rozšířili jsme tento program ze studentů i na pracovníky, kteří by se rádi posunuli v kariéře, například ze stávající pozice účetní do role datového analytika,  konzultanta nebo do oblasti implementací byznys aplikací.

HN: To je zaměření na studenty, jejich dovednosti a následné uplatnění. Chcete ale i digitalizovat školství samotné. Jak toho hodláte dosáhnout?

Dlouhodobě spolupracujeme s učiteli, abychom podpořili moderní online vzdělávání. Stejně tak pracujeme i se studenty. Před pár měsíci jsme spustili to, čemu říkáme digitální univerzita, což je v podstatě marketplace, na který jsme přinesli naše i partnerská řešení, abychom studentům, učitelům i rodičům předvedli, jak může vypadat moderní vzdělávání. Věříme, že sdílení dobrých příkladů může ukázat cestu ostatním. Soustřeďujeme se na podporu hybridního modelu, tedy učení ve třídě i na dálku, na podporu sebevzdělávání a spolupráce mezi různými komunitami.

HN: Spolupracujete tedy se školami a univerzitami?

Ano, v České republice máme poměrně velký vzdělávací tým, který se specializuje na vysokoškolské nebo nižší vzdělávání. Máme desítky partnerských škol a univerzit, například Univerzitu Karlovu, Českou zemědělskou univerzitu nebo univerzity v Bratislavě či Žilině. Máme globální programy, které přinášíme do regionu, a lokalizujeme určitý typ obsahu, abychom pomohli učitelům a studentům.

HN: Chcete-li tedy zaujmout studenty, spolupracujete s univerzitami. Jak přesně cílíte na ostatní?

Máme dva způsoby.  Jsme zapojeni do diskusí na ministerstvu práce a sociálních věcí a hledáme možnosti synergií našich vzdělávacích programů. Za druhé spolupracujeme s nevládními organizacemi, například CzechITas nebo Aj Ty v IT na Slovensku.

HN: S vládou spolupracujete nejen na zvýšení dovedností lidí, ale i digitalizace veřejného sektoru. Jak si Česká republika vede v porovnání s ostatními zeměmi, které jste analyzovali?

Pokud se podívám na dobu před pandemií, máme relativně dobrý základ, který nám umožňuje další digitalizaci veřejných služeb. Česká republika má legislativně ošetřeno využívání cloudových služeb veřejnou správou. Máme Portál občana, díky kterému lidé pohodlně a jednoduše řeší různé životní události. Státní digitální identita je propojena na bankovní identitu, což je podle mě pro zemi obrovský milník.  Celkově jsme na tom lépe, než je průměr ve střední a východní Evropě. Ale samozřejmě, při srovnání s Estonskem, které je v Evropě digitalizovanou zemí číslo jedna, máme ještě co dělat. S ohledem na tempo bychom rádi, aby se věci pohybovaly rychleji, protože je zcela přirozené chtít vidět rychlejší růst. Zároveň se domnívám, že musíme mít na paměti, že volby, které dělá veřejný sektor, musí být velmi ohleduplné, protože jeho rozhodnutí mají dopad na mnoho lidí. Je tedy třeba zvážit více faktorů.

HN: Naznačila jste, že pandemie je milníkem, od kterého měříte digitalizaci veřejného sektoru. Proč?

Pandemie nám ukázala, že vláda může v době nutné potřeby postupovat rychleji. Projevilo se to například při přechodu na vyřizování různé agendy online, používání různých typů aplikací pro sledování covidu nebo vyřizování žádostí online.

Ukázalo se, že pokud to opravdu potřebujeme, vláda je schopna řídit potřebnou transformaci. Teď je důležité, abychom se nevrátili do stejného rytmu jako před pandemií. Potřebujeme zdravou rovnováhu mezi rychlostí, kvalitou, spolehlivostí, nákladovou efektivitou a také dobou uvedení na trh. 

HN: Digitalizace ve veřejném sektoru je však ovlivněna politikou. Jak můžeme udržet nějaké konstantní tempo, když se vlády neustále mění?

Můžeme to ovlivnit do určité míry. Jako v každé demokratické zemi je potřeba respektovat tempo změn a nějak s nimi pracovat. Jak to děláme a jak to vlastně dělá náš obor, je neustálý dialog s lidmi s rozhodovací pravomocí a s dalšími organizacemi a think-tanky kolem nich, abychom zajistili, že se zaměřujeme na dlouhodobé potřeby země a kontinuitu. Po zkušenostech z uplynulých měsíců je zřejmé, že vlády na celém světě potřebují rychle reagovat na nové výzvy, a k tomu jim pomáhají cloudové technologie, které jsou flexibilní a škálovatelné.

HN: Vytvořili jste již zmíněný Digital Future Index, který porovnává míru digitalizace v zemích střední a východní Evropy. Proč?

Index jsme vytvořili proto, abychom zmapovali data a ukázali různé parametry. Zjistili jsme, že digitalizace ovlivňuje bohatství společnosti, produktivitu, míru soběstačnosti. Byl to tedy způsob, jak se podívat přibližně na 49 parametrů, které analyzujeme. Zkoumáme dovednosti různých věkových skupin, podnikání, digitalizaci veřejných služeb, konektivitu. Díváme se na digitální znalosti lídrů, na vzdělávání v technických oborech, na inkluzi. Analyzujeme tedy různé dimenze, které ovlivňují digitální transformaci a digitální připravenost společnosti.

Dalším důvodem, proč jsme index vytvořili, je, abychom přinesli více objektivity do způsobu, jakým se díváme na to, jak si vedeme, a také pochopili, jaká opatření by pro nás byla přínosná, abychom podpořili růst země i její konkurenceschopnost.

HN: Jak si tedy vede Česká republika?

V celkovém měřítku je Česko napřed. Jsme na tom tedy lépe než jiné země ve střední a východní Evropě. Máme několik oblastí, ve kterých vynikáme, a i několik oblastí, ve kterých trochu zaostáváme. Rozhodně vynikáme v digitální vyspělosti firem, kde si vedeme o dvacet tři procent lépe, než je průměr. Velikost naší digitální ekonomiky je o devatenáct procent vyšší oproti středoevropskému regionu. 

HN: Kde naopak zaostáváme?

Především ve dvou věcech. První je začlenění žen do ICT sektoru. Druhá se týká dovedností a inkluze skupiny nad 50 let. Zjistili jsme, že máme prostor pro zlepšení digitálních dovedností včetně těch pokročilejších a také v rekvalifikaci. Takže jde o témata, která souvisí s pracovním zařazením.

Na druhou stranu je pozitivní, že v České republice máme velmi zdatné technické talenty, a myslím si, že to je jedna z velkých výhod a také důvod, proč exportujeme inovace. Máme tu firmy, které se rozvíjejí a stávají se z nich jednorožci a globální hráči. Těch příkladů je několik, Avast je jeden z nich. Dobrým příkladem je i Rohlík, který rychle roste, inovuje a expanduje do zahraničí, stejně tak Košík. Jako další bych uvedla Zásilkovnu, která je skutečným příkladem digitální platformy a inovativní společnosti, která propojuje služby směrem ke koncovým spotřebitelům s komunitami a malými firmami. 

Skvěle si vedeme i ve zdravotnictví. Start-upy jako Carebot, který vyhrál několik cen, nebo Aireen, který rozšiřuje pomoc lékařům při diagnostice retinopatie pro pacienty s diabetem. Když se dívám na naše partnerské společnosti, tak vnímám, jak je tento ekosystém silný. Pracujeme asi s pěti tisíci společnostmi, a co mě opravdu zaujalo, je fakt, že naši partneři v České republice mají stále více projektů nejen u nás, ale i v severských zemích nebo v západní Evropě. Naše odbornost je uznávaná, vytváříme aliance a škálujeme náš dopad. Dokazuje to, že technický talent, inovace a kreativita jsou v České republice zastoupeny ve velkém. Můžeme je ještě více pěstovat a těžit z toho.

HN: Proč máme v IT nedostatek žen?

To je otázka, na kterou se sama snažím najít odpověď. Ptám se různých zúčastněných stran. Domnívám se, že řešením může být popularizace technického vzdělávání už na základních školách, úprava kurikula na vysokých školách včetně humanitních fakult, kde lze například vyučovat práci s daty. A také více inspirativních žen v IT, které budou sloužit jako vzory pro mladé dívky v době, kdy se rozhodují o svém povolání.

HN: Jak chcete do IT dostat více žen?

Pracujeme s různými organizacemi, abychom povzbudili ženy, aby přešly do technologických společností, protože pokud se podíváme na Českou republiku, tak 4,5 procenta lidí pracuje v sektoru IT a z toho je pouze 20 procent žen.

Proto taky jeden z cílů, který máme, a já osobně mám, je podpořit ženy v IT, protože věřím, že v diverzitě je síla. Síla není v tom mít padesát procent žen ve společnosti, ale výhodu získáte tím, že budete mít rozmanitější tým, a to s sebou nese více kreativity, více inovačních dovedností. A žena může být stejně dobrá jako muž, pokud jde o dovednosti v oblasti ICT, může být stejně inovativní jako muž. Zároveň je to velmi praktické, protože nám chybí 20 až 35 tisíc ICT odborníků. Máme tedy velkou mezeru v pokrytí poptávky na trhu. Tím, že přivedeme ženy a využijeme jejich potenciál, vlastně řešíme jednu velkou výzvu, které čelíme a která může zajistit správnou transformaci.

HN: Stalo se vám během kariéry, že byste měla pocit, že máte více překážek než muži?

Překážky opravdu ne. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla růst. Ale měla jsem také dost odvahy jít si za tím. Někdy nemáme stejné příležitosti, protože si za nimi nejdeme. Já jsem nikdy neměla obavy z toho, že jsem žena, nemyslela jsem si, že být ženou mě nějak odlišuje. Věřím v profesionalitu, věřím v přinášení hodnoty, v čestnost a integritu. Zároveň myslím, že je důležité být aktivním hlasem v diskusích. A pokud to splňujete, budou vás podporovat. Tohle byla moje filozofie.

Na začátku své kariéry jsem se však setkala s tím, že jsem byla špatně placená. Vzpomínám si na ten den, kdy jsem převzala práci od svého předchozího šéfa – více práce, vyšší pozice ve vyšším managementu, větší tým. K tomu jsem dostala platový balíček. V šuplíku kanceláře svého bývalého šéfa jsem našla jeho výplatní pásku, která byla o dvacet pět procent vyšší než moje, což nedávalo smysl, můj tým byl dokonce větší, stejně jako moje zodpovědnost.

Šla jsem za svým šéfem, protože jsem byla v šoku. Tak jsem se ho zeptala, jak je to možné. On mi jednoduše odpověděl: „Drahá, v životě máš to, co si vyjednáš.“ To pro mě byla lekce, ne příjemná, ale byla pro mě důležitá.

HN: Mluví se o tom, že se nacházíme krůček od recese. Co by to znamenalo pro digitalizaci?

Sleduji pozorně, co se děje, a z diskusí se zákazníky vnímám velký zájem o digitalizaci nejenom z pohledu řešení problémů, ale jako katalyzátoru nových přístupů a inovací. 

HN: Můžete uvést příklad?

Pokud jsem výrobní společnost a hledám optimalizaci nákladů, pak snížením fixních nákladů mohu pravděpodobně ušetřit dvě až tři procenta. Což není moc. Musím se proto podívat na největší nákladový faktor, který je součástí distribučního kanálu a nákladů na suroviny, a zamyslet se nad tím, jak ho mohu ovlivnit. Zde vidíme jako řešení optimalizaci dodavatelského řetězce a struktury distribučního kanálu s využitím technologií, datových bodů a automatizace. Samozřejmě je to investice, ale její návratnost je mnohem vyšší a pomůže vám v dlouhodobém horizontu.

Vzpomínám si na vtipný příklad, který jsem slyšela na jedné schůzce a později jsem něco podobného viděla u vlastního zákazníka. Přepravní vlaková společnost požádá konzultanta, aby jim pomohl najít lepší systém hlášení zpoždění. Konzultant se místo toho ptá, proč nepoužijí jeho služby k tomu, aby vyřešili zpoždění vlaků. Takže opravdu záleží na tom, jak technologii využijeme. 

Pokud se blíží recese, některé investice se odloží, zejména na věci, které nejsou nutné.
I k odložení investic by se však mělo přistupovat vědomě a promyšleně. Pouhým snížením investic se stavíte za své konkurenty.

Očekávám, že dojde k nějaké disrupci jako v každé krizi. Někteří hráči posílí, protože kreativněji hledají řešení svých problémů, přehodnocují výdaje, zvyšují efektivitu, hledají nové způsoby práce a celkově se stávají silnějšími. A budou tu tací, kteří zařadí režim opatrnosti a budou čekat, že problémy přejdou. Někdy se to opravdu může stát, ale v mnoha případech se to nestane a problém i jeho zátěž budou stále větší a větší.

HN: Co byste tedy společnostem poradila?

Jsem zastáncem vedení dialogu. Takže za prvé, myslet kreativněji a proaktivněji, za druhé přivést ke stolu správné odborníky a sdílet, co funguje, protože někdy se znovu snažíme vynalézt kolo. Investujeme čas a peníze, přitom by bylo mnohem jednodušší přijmout, že i jiní lidé kolem nás dělají úžasné věci a my se jimi můžeme inspirovat. Technologie umí řešit problémy, ale stejně tak je při hledání řešení důležitá odbornost, spolupráce a transparentnost.