Skoro polovinu každého roku tráví Marie Lollok Klementová v horách. Jako jedna z mála českých horských průvodkyň jezdí 18 let pravidelně do Himálaje i Alp, kde tráví nejvíce času. Zájemce provází po místech, kam by se třeba sami báli vydat. „Někdo má doma několik párů lodiček do kanceláře, já mám doma sedm párů různých bot do různých horských terénů," pronáší s nadsázkou.

Vyrostla sice desítky kilometrů od vysokých kopců, horská krajina ji však nadchla už jako dítě. Z oddílových výjezdů se při studiu vysoké školy stal koníček a za skoro dvě desítky let také práce na plný úvazek. Kromě průvodcování v horách a výuky kurzů se s manželem stará také o dvě děti ve školním věku.

„Na vysoké škole jsem se dostala k lezení, které mě uchvátilo, a díky němu jsem se dobrala i k vysokohorské turistice. Následně jsem začala vodit pro cestovní kancelář, která byla zaměřená právě na horskou turistiku a outdoorové zájezdy. A pak už se to se mnou vezlo a uvědomila jsem si, že bych v budoucnu chtěla provázet lidi v horách, čemuž jsem podřídila svoje koníčky a způsob trávení volného času," popsala již dříve pro Aktuálně.cz Marie Lollok Klementová.

Zatímco ještě před lety byla ve specializovaných kurzech spíš výjimkou, dnes žen na přednáškách pro horské průvodce přibývá. „Ne vždycky se chtějí stát profesionálními horskými průvodkyněmi, někdy si prostě jen přejí víc rozumět horám a umět se v nich pohybovat bezpečně," říká držitelka licence pro provádění turistů v rakouských vysokých horách (Instruktor Hochtouren). Tu má jako jedna z mála lidí v Česku a opravňuje ji k vedení túr po ledovci pod záštitou Rakouského alpského svazu.

Horská průvodkyně Marie Lollok Klementová s dětmi.
Horská průvodkyně Marie Lollok Klementová s dětmi.
Foto: archiv Marie Lollok Klementové

Marie Lollok Klementová (41 let)

  • Pochází z Opavy, momentálně žije s manželem a dvěma dětmi v Brně.
  • Vystudovala marketingovou komunikaci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
  • Od roku 2012 je certifikovanou mezinárodní horskou průvodkyní UIMLA.
  • Kromě toho je také instruktorkou vysokohorské turistiky rakouského Alpenvereinu, sněžnicovou cvičitelkou a ferratovou cvičitelkou.
  • Školí rovněž budoucí horské průvodce.
  • Hovoří třemi světovými jazyky - anglicky, německy a francouzsky.
  • Když necestuje a nepracuje, tráví čas s rodinou. Má ráda lezení.

„Mám ráda pohodovější program, nezávodím"

„Kromě teorie v němčině, kdy jsem se musela naučit spoustu odborných německých slovíček, jsme trávili desítky dní v alpském terénu. Celé studium jsme zakončili třídenními zkouškami pod dohledem komise. Zkoušeli nás z toho, jak dokážeme vést hosta v horách, jak pracujeme s technickými pomůckami. Součástí certifikátu je ale i pravidelné doškolování během několika let," vysvětluje 41letá sportovkyně.

V rámci výcviku jezdila pravidelně do západní části Rakouska, pod oblast Grossglockneru a také do Ötztalských Alp. „Kombinoval se zde mixový terén, což znamená, že jsme částečně chodili, částečně lezli a také se pohybovali po ledovci. Navíc jsme také stoupali na vrcholky cestami, které nevedou po klasické turistické pěšině," popisuje.

Pod přezdívkou Děvče z hor nabízí již několik let zájemcům výstupy na vrcholy, alpské přechody po chatách i kurzy ferrat. Zatímco na podzim jezdí do Nepálu, v létě se častěji potuluje v evropských horách.

„Pořádám i hodně akcí pro rodiny s dětmi, protože sama mám dvě. Ale třeba na přechody hor se mnou jezdí většinou ženy, asi proto, že jsem jako matka důvěryhodnější a cítí se se mnou bezpečněji než se třicetiletým bezdětným sportovcem. Mám ráda pohodovější program, nepotřebuju stanovat nadivoko a nést 30 kilo na zádech, snažím se spíš si to užívat. Myslím, že si mě vyhledávají ženy, které chtějí mít výpravu do hor jako dovolenou, ne jako závod na výškové metry a zdolané kilometry," přemítá.

Horští průvodci versus horští vůdci

„Pouze tyto dvě povolání mohou vést komerční skupiny v horách čili si je můžete najmout a zaplatit s tím, že bude zajištěna vaše bezpečnost," říká Marie Lollok Klementová. Lidé, kteří získají tyto tituly totiž museli splnit řadu certifikátů a zkoušek.

„Zjednodušeně, pokud se jedná o terén, do kterého se už od začátku musíte navazovat na lano a je potřeba, aby vás někdo jistil, měli byste mít horského vůdce. Jestliže vyrážíte s batohem na zádech, stačí vám horský průvodce. Cokoliv na lyžích, od skialpinismu po freeride může dělat jen horský vůdce," vysvětluje.

Horský průvodce musí umět poskytnout a zajistit první pomoc, orientovat se v horách a místním terénu, včetně práce s mapou a GPS, dokázat pracovat s psychologií prováděné skupiny, umět nouzově přespat v horách, poradit si v krizových situacích a samozřejmě být fyzicky zdatný.

„Lidé často nevědí, co si sbalit do batohu"

Počet turistů ve vysokých horách podle průvodkyně v posledních letech narostl, a to díky levnějšímu a dostupnějšímu sportovnímu vybavení i dopravě. Jak ale uvádí, do hor se vydávají častěji i velmi nezkušení turisté.

„Lidé, kteří nemají zkušenosti s pobytem v přírodě, často nevědí, co si mají sbalit do batohu, co je zbytečné a co naopak nezbytné. Ze sociálních sítí to občas vypadá, že není problém si jen tak vyběhnout na Dachstein nebo Gerlachovský štít, když je pěkně, jenže v horách nejsou neobvyklé časté a rychlé změny počasí," komentuje.

A dodává, že v batohu by turistům nemělo chybět náhradní a nepromokavé oblečení, lékárnička do hor, čelovka, powerbanka na dobití mobilu, drobné peníze a případně Žďárského vak (nouzová alternativa stanu - pozn. red.).

„Taky bych doporučila koupit si adekvátní boty. Oprostila bych se od tenisek a zainvestovala do kvalitnější obuvi do hor. A rozhodně je důležité vyzkoušet je předtím, než v nich někdo někam vyrazí. Častou začátečnickou chybou je, že si člověk v pátek koupí nové boty, sedne do auta a o víkendu v nich chodí po Alpách, načež zjistí, že to nebylo úplně nejlepší rozhodnutí," tvrdí.

Češi nejsou problematičtí turisté

Přestože ze zpráv to občas vypadá, že Češi patří v Alpách mezi smolaře, kteří se často ztrácí a zraňují se, oficiální statistiky to nepotvrzují. „Rakouská organizace pro bezpečnost monitoruje všechny úrazy v Alpách, a přestože žijeme v domnění, že nejvíc úrazů v Alpách se stává Čechům, není tomu tak. Ročně se v Alpách stane zhruba tři tisíce nehod, nejvíc se jich přihodí logicky Rakušanům, pak Němcům, Maďarům, Polákům, Slovákům… Češi rozhodně nepatří k předním problematickým turistům," upozorňuje průvodkyně.

Nejvíce nehod se stává právě nezkušeným turistům, kteří podcení svou výkonnost, nemají vybavení nebo se jim vybije mobil a najednou netuší, kde přesně se nachází. „Velké procento úrazů pak tvoří i srdeční příhody, někdy si totiž starší lidé nepřipouští své limity, mají odvahu i na těžší túry a přeceňují svoje síly," dodává.

„Lidé by měli jezdit do hor s pokorou. Pokud nemají zkušenosti s horami vyššími, než je Praděd a Sněžka, neměli by se vrhat hned na Mont Blanc. Před dovolenou či výletem do Alp by si měli naplánovat, co chtějí podniknout, a reálně zvážit své fyzické možnosti. Do Alp se dá jezdit i s malými dětmi, možností je spousta, záleží, co přesně od toho očekáváte," tvrdí Marie Lollok Klementová.

„Pokud vím, že chci chodit od chaty k chatě a absolvovat přechod hor s batohem, je fajn si denně ujít pár kilometrů a pravidelně se hýbat. Pokud se chystám na kopce a velké převýšení, doporučila bych chodit celodenní, třeba sedmihodinové túry po českých kopcích," doporučuje.

Rakousko
Foto: Shutterstock

Tipy na další zajímavá místa v Rakousku

  • Panoramatický výhled z vrcholu Hohe Salve na Kitzbühelské Alpy s nejvýše položeným poutním kostelem v Rakousku
  • Vodní svět Erlebnis-Therme Amadé v oblasti Altenmarkt-Zauchensee
  • Trasa Via Natura v přírodním parku Zirbitzkogel-Grebenzen, poutní trasa Hemma-Pilgerweg v regionu Murau
  • Vodní sporty na největším a nejteplejším jezeře v Korutanech Wörthersee
  • Město designu Štýrský Hradec (Graz) a jeho ostrov na řece Mur od amerického akčního umělce Vita Acconciho
  • Dětská via ferrata Drachi’s Klettersteig na hoře Geisterberg v St. Johann v Salcbursku
  • Nejstarší rakouská kavárna Kaffeehaus Tomaselli a celá gastroscéna v Salcburku, oceňovaná také průvodcem Michelin

„Do Alp jeďte klidně vlakem, auto nepotřebujete"

Pro výlety s dětmi si pochvaluje také rakouskou oblast Saalbach-Hinterglemm a Tyrolsko. „Dokážeme se tady týden toulat a pak se nám vůbec nechce domů. Rakousko je skvěle vybavené dětskými hřišti, infrastrukturou i možnostmi půjčení dětských kočárků," vypočítává. Velkou výhodou rakouských Alp je podle ní také místní doprava.

„Bydlím v Brně, odkud se do Alp dostanu vlakem pohodlně za pár hodin. V Linci bývám dřív než skupina, která jede autem. Navíc na vlaky často dobře navazují autobusová spojení, která vás dovezou až na konec údolí do malých vesnic, odkud se pak dá vyrazit na přechod hor. Některé hory a penziony dokonce nabízí i odvoz. V Rakousku se bez auta obejdete," zdůrazňuje horská průvodkyně.

A přestože navyšování počtů turistů s sebou nese řadu negativních dopadů na životní prostředí, například mnohdy neúnosné množství odpadu, také v tomto směru jsou na tom Alpy podle ní dobře.

„Lidi, kteří se mnou jezdí, vědí, že si musí odpad odnášet do údolí, a nenechávají jej v horách. Jenom hospodaření na alpské chatě je nesmírně náročné, chataři turistické odpadky pak musí třeba vrtulníkem nebo na zádech snést dolů do údolí. Nezkušení lidé tohle netuší, ale v Alpách je zrovna edukace lidí velká," pochvaluje si.

Článek vznikl ve spolupráci s Österreich Werbung.

Banner Rakousko2023 768x221

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist