Tablet do ruky, sluchátka na uši, otevřít dveře do temné místnosti a najít v ní kód, který odemkne první část příběhu z druhé světové války. To není únikovka, ale interaktivní výstava Tichá hrdinství, kterou v rámci projektu Paměť národa pořádá nezisková organizace Post Bellum. Expozice představuje vzpomínky pamětníků totalitních režimů minulého století a vypráví je pomocí audiovizuálních zážitků, kdy návštěvníci sami aktivně odkrývají stopy historických událostí.

Výstavu je možné navštívit v Brně a Pardubicích, kde je umístěna ve sklepních prostorách Machoňovy pasáže. Stěny z holých cihel, industriální prostředí, tajuplná hudba a osvětlení tu spíš než muzeum připomínají dobrodružnou hru. Na podlaze jsou značky a čáry, které vypadají jako plán města. Do tmy svítí displeje tabletů označujících jednotlivá stanoviště. Úvodní video se promítá na kulatý nízký stůl, kolem kterého se návštěvníci shromáždí na začátku prohlídky.

„Já se bojím, já tam nejdu!“ ozve se z hloučku žáků Základní školy Častolovice, kteří sem přijeli na školní exkurzi. Ponurá atmosféra a válečná tematika udělaly na šesťáky silný dojem. Brzy se ale ukazuje, že slova o strachu byla jen zástěrkou herního zápalu. Žáci po chvíli vybíhají po dvojicích do potemnělého prostoru a s tablety v ruce a sluchátky na uších hledají příslušná stanoviště s úkoly a zážitky.

Na frontě s armádním generálem

Přitažlivé je pro mladé návštěvníky hlavně využití moderních technologií. Někdy stačí zaměřit tablet na osvětlený rám na zdi, aby se rázem proměnil v obraz poválečného města, kde jeho obyvatelé vypráví své zkušenosti a popisují své pocity. Jindy se posuvným kukátkem mohou žáci podívat na konkrétní místa v Pardubicích a porovnat je s jejich podobou ve 40. letech minulého století. Na jiném stanovišti zase navrhují vlastní propagandistický plakát z válečné doby.

Program ale prověří i jejich znalosti. „Dokážete odhadnout, jaké bylo národnostní složení Československa v roce 1930?“ vyzývá je další stanoviště. Jinde zase zkoušejí seřadit chronologicky fotky a jména československých prezidentů. Všechno má kromě informačního charakteru i zábavnou multimediální formu.

Největší ohlas má ústřední část programu, kdy se návštěvníci seznamují se skutečnými vzpomínkami jednoho z pamětníků. „Byl to strašlivý příběh pána, který musel utíkat přes hranice a bojovat o svůj život,“ vypráví po skončení prohlídky dvanáctiletý Otakar. Tím pánem je armádní generál Tomáš Sedláček, příslušník československého protinacistického odboje a politický vězeň komunistického režimu. Návštěvníci výstavy s ním postupně prožijí jednotlivé kapitoly jeho života, skládají mapu jeho cesty do Francie, osahají si jeho brašnu s dobovými předměty a fotografiemi, prožijí s ním boje na frontě i následné věznění, výslechy a práci v uranových dolech. Emotivní zážitek ještě podpoří zvukové, světelné a kouřové efekty. „Bylo to šílené,“ hodnotí Otakar a spolužáci přikyvují, ale zážitek hodnotí pozitivně. V druhé části programu se děti společně účastní workshopu vedeného lektorkou z Institutu Paměti národa. Ten jim pomůže zasadit získané informace do širšího kontextu.

Svoboda není zadarmo

Pro školní třídy je výstava vyhrazena v první polovině týdne. Od čtvrtku do neděle je otevřená i pro veřejnost. „Chodí sem všechny generace,“ říká vedoucí pardubického Institutu Paměti národa Šárka Rusnáková. Pro mladší návštěvníky je tu dokonce i dětský koutek, kde se děti prostřednictvím pohádkových postav zamýšlí nad tím, co znamená být hrdinou.

Klíčovou cílovou skupinou jsou ale žáci druhého stupně základních škol, především osmáci a deváťáci. „Když se pak dětí ptáme na zpětnou vazbu, tak si toho překvapivě dost pamatují, včetně detailů,“ říká učitel Petr Bazger, který žáky z častolovické školy často na výstavu Tichá hrdinství doprovází. Spíš než informace si podle něj odnášejí pocity, i s těmi je však důležité v rámci vzdělávání pracovat. „Jsem rád, že nám rámcový vzdělávací program umožňuje propojovat ve výuce různá témata. I když třeba probíráme zrovna pravěk či středověk, je tam dost prostoru začlenit i tyhle kapitoly moderní historie. Nebo dětem vysvětlit kontext aktuálního konfliktu v Izraeli. Tahle témata jsou pro ně živá,“ dodává učitel.

Od listopadu se pardubická výstava ještě rozšíří, přibudou dva příběhy z 50. let, se kterými se už návštěvníci mohou setkat na stejnojmenné expozici v Brně. „Cílem je zasáhnout i mladší generace. Přenést na ně podstatnou a státotvornou myšlenku, že svoboda není zadarmo,“ říká ředitel a zakladatel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Podle jeho slov se to projektu Tichá hrdinství daří, každý všední den jsou Instituty Paměti národa plné a vstupenky většinou vyprodané. Interaktivní výstavy chce organizace postupně doplňovat příběhy dalších pamětníků. „Začali jsme válkou a 50. lety, těším se moc na příběhy z osmašedesátého, z normalizace, ze sametové revoluce a další,“ dodává Kroupa.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Zpracování dalších příběhů bude pochopitelně záviset na finanční podpoře projektu. „Díky Technologické agentuře ČR, Norským fondům, některým krajům a městům, ale převážně darům jednotlivců a firem jsme dali dohromady skoro 40 milionů během asi čtyř let, kdy na tom intenzivně pracujeme,“ pokračuje Kroupa. Z toho organizace hradila programátory, scenáristy, filmaře, animátory, produkci, vývoj a výrobu nové výstavní projekční technologie, rekonstrukci a vybavení tří stálých expozic. Projekt využil také evropskou dotační podporu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Oslovit celou Evropu

Organizace Post Bellum shromažďuje vzpomínky pamětníků od roku 2008. V Evropě je jedním z největších vypravěčů událostí 20. století. Svědectví lidí, kteří byli jejich přímými svědky, sdílí v rozhlase, na výstavách, v knihách a článcích. „Ohromným nástrojem, jak se ukazuje i ze světa, jsou moderní muzea, kde nové technologie slouží k silnému sdílnému vyprávění. Návštěvníci tady zjišťují, že dějepis rozhodně není nuda a že historii lze poznávat třeba formou hry. A také se tu vytváří úžasný prostor pro setkávání starší a mladší generace,“ říká Kroupa.

Do budoucna přemýšlí o velké moderní expozici instalované v 80 městech Evropy a USA. „Za dva roky nás čeká osmdesáté výročí konce druhé světové války. Ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi bychom rádi světu představili příběhy a poselství válečných veteránů,“ prozrazuje Kroupa. Pro příští generace, které už nebudou mít možnost se s přímými svědky těchto událostí setkat, mohou být tyto vzpomínky cenným dědictvím.

Proměny Česka

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist