Zdravotní stav si můžete zjišťovat kdykoli a kdekoli. Pozor ale, aby vás monitoring příliš nestresoval

V posledních letech se lidé stále více zajímají o své zdraví a přístup k jeho sledování se zásadně proměňuje. Už nestačí pouze občasná kontrola tělesné hmotnosti, měření krevního tlaku u lékaře nebo počítání kroků prostřednictvím hodinek či náramků. Lidé chtějí komplexně monitorovat svoji kondici a sledovat široké spektrum zdravotních ukazatelů – od kvality spánku až po srdeční rytmus.

Podle průzkumu, který pro VZP ČR realizovala společnost ppm factum, se o zdravý životní styl intenzivně zajímají tři z deseti Čechů, poměrně vysoký podíl populace také využívá moderní technologie (60 procent) pro hlídání kondice. Nejčastěji jsou ukazatelem dat chytré hodinky (náramky) a aplikace v mobilním telefonu. V největší míře sledujeme počet kroků či kilometrů, které denně nachodíme či naběháme (v 79 procentech), a energetický výdej při sportovních činnostech (ve 27 procentech). K často sledovaným hodnotám patří také kalorický příjem, který si hlídá každý pátý uživatel moderních technologií pro zdraví.

Důkladné sledování zdravotního stavu je zásadní, zejména proto, že mnoho chorob je takzvaně preventabilních, tedy se jim dá předcházet – pokud o jejich riziku víme včas. Existuje řada nemocí, jež se vyvíjejí skrytě, aniž by člověk pociťoval jakékoli příznaky. Díky moderním technologiím a komplexnímu monitoringu lze však odhalit varovné signály už v jejich počátečních fázích, čímž se otevírá prostor pro prevenci a včasnou intervenci. Ta může výrazně ovlivnit celkové zdraví a kvalitu života.

„Některé diagnózy jsou zjistitelné jen vyšetřením u lékaře, proto je třeba v každém případě chodit pravidelně na preventivní prohlídky, část ze zdravotních faktorů si ale můžeme ohlídat sami,“ říká Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů. Z pohledu kardiologa je to krevní tlak, EKG, kvalita spánku a míra stresu.

„Pokud si nezměříme krevní tlak, nikdy nebudeme vědět, jestli ho nemáme vysoký. Bez monitorace EKG nezjistíme, zda máme, či nemáme nějakou, někdy i závažnou nepravidelnost srdečního rytmu. Nedostatečné množství či kvalita spánku a míra našeho přetížení stresem jsou zase rizikovými faktory kornatění tepen, tedy srdečních infarktů a cévních mozkových příhod,“ vysvětluje Zorjan Jojko, proč je důležitý monitoring zdraví.

Buďte opatrní, pokud by vás sledování zdravotních ukazatelů stresovalo

Mít možnost sledovat své tělo komplexně a v reálném čase je lákavé, ale zároveň může vést k obavám a neustálému hledání problémů tam, kde žádné nejsou. „Potkávám i pacienty, kteří jsou monitorovanými údaji velmi stresovaní. Tam je třeba být v tlaku na užití těchto metod opatrný,“ zdůrazňuje kardiolog.

Jen chytré hodinky bude podle předpovědi serveru Statista v letošním roce používat kolem 225 milionů lidí na celém světě a v budoucnu se očekává, že toto číslo neustále poroste. Podle předpovědí by globální trh s chytrými hodinkami měl letos vygenerovat tržby ve výši téměř 50 miliard amerických dolarů.

Výrobci chytrých hodinek, proto funkce neustále inovují a rozšiřují nabídku sledovaných ukazatelů. Například společnost Huawei v půlce května představila novou generaci chytrých hodinek s modelem Huawei Watch Fit 4 Pro, které umožňují měření důležitých zdravotních údajů, jako je EKG, srdeční tep, SpO₂ (saturace periferního kyslíku), úroveň stresu nebo kvalita spánku – a to včetně detekce poruch dýchání.

Nový model hodinek Huawei Watch Fit 4 Pro.

Foto: Huawei

Pacienti do ordinací chodí s křivkami EKG

Kardiolog Zorjan Jojko doporučuje měřit si tlak alespoň jednou za dva týdny, monitorovat EKG, spánek a stres. „Za velmi prospěšnou považuji monitoraci pohybových aktivit. Jsem si vědom, že Evropskou kardiologickou společností doporučený rozsah pravidelného cvičení 150 minut v 5 dávkách týdně plní málokdo, vysoce prospěšná je ale chůze, přičemž většina populace si může velmi pomoci proti kornatění tepen jen 10 tisíci kroky denně a u starších 60 let stačí 8 tisíc kroků,“ říká.

V jeho ordinaci už nejsou výjimkou případy, kdy pacient přichází s tím, že mu hodinky naměřily špatné EKG. „To dnes začíná být běžné. Donedávna k nám pacienti chodili často kvůli tomu, že u sebe pomocí hodinek zjišťovali různé odchylky jen tepové frekvence nebo například vynechávání srdce, dnes chodí s křivkami EKG,“ konstatuje Jojko.

Hodinky ale mají i své limity. Zatímco klasické EKG u lékaře je dvanáctisvodové, v hodinkách je pouze jeden svod. Pokud je ale křivka dobře natočená, identifikace typu například poruchy srdečního rytmu může být pro lékaře poměrně snadná. „Koneckonců i Evropská kardiologická společnost tento typ EKG uznala jako diagnostickou cestu. Jen musí být splněn požadavek minimální délky EKG záznamu, což je 30 vteřin,“ říká.

Dříve lidé sledovali jednotlivé aspekty zdraví izolovaně, dnes si ale uvědomují, že vše spolu souvisí. Kvalitní spánek ovlivňuje fyzickou kondici, krevní tlak je úzce spojen s úrovní stresu a dostatek pohybu zlepšuje nejen fyzické, ale i mentální zdraví.

Nelze přitom říci, která funkce chytrých hodinek je zásadní. „Nejdůležitější je ta, která pomůže danému pacientovi. Jednomu dá vědět, že má začít léčit vysoký krevní tlak nebo zda je již dobře léčen. Jinému, že má navštívit lékaře kvůli srdeční nepravidelnosti. Dalšího může varovat, že spánkem kratším než pět hodin denně si koleduje o srdeční infarkt,“ dodává Jojko.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Huawei.