Vysoké školství prochází v celosvětovém i evropském měřítku proměnami navazujícími na Boloňskou deklaraci z roku 1999 a její aplikaci, takzvaný boloňský proces. Ten má za úkol zpopularizovat vysokoškolské studium, zajistit kvalitu studia, zjednodušit mobilitu studentů i lektorů, sjednotit tituly a tím zajistit co nejlepší použitelnost nabytého studia. V dnešní době se však někdy od původních ideálů vzdalujeme. Rektor Anglo-americké vysoké školy Petr Jan Pajas uvádí jako příklad legislativních omezení třeba to, že podle nových akreditačních pravidel nemohou vysoké školy najímat profesory ze zahraničí jako garanty magisterských či doktorských oborů.

 

Angličtina a mezinárodní studium

Anglo-americká vysoká škola (AAU) vznikla jako jedna z prvních neziskových vzdělávacích institucí s ambicí vzdělávat české studenty výhradně v anglickém jazyce a v duchu západních tradic. Přestože AAU byla původně založena pro české studenty, má dnes silně mezinárodní charakter, což jí, i přes zmíněná legislativní omezení, poskytuje výhodu před školami, které si důležitost tohoto uvědomily až dnes. Studentskou komunitu zde tvoří z 80 % zahraniční studenti a učitelský sbor zastupuje 20 národností. Mezi výhody instituce pak její představitelé řadí cenovou dostupnost studia a kvalitu srovnatelnou s americkými VŠ, kde je diverzita akademiků nedílnou součástí vysokého školství. AAU je první evropskou vysokou školou se západoamerickou akreditací WASC, kterou mají společnou např. s Chapman University, University of California, Stanford University či California Institute of Technology. Studenti zde tedy spolu s českými tituly získávají i ty americké.

"Jedním z aktiv, o které pečujeme, je národnostní různorodost studentů. Ti při výuce pracují v multikulturních týmech, což jim dává předpoklady později uspět v mezinárodních společnostech. Přicházejí k nám z celého světa a po studiu u nás jsou připravení začít kariéru kdekoliv na světě," uvedl Miroslav Svoboda, prorektor pro záležitosti výuky AAVŠ.

Prostředkem k rozvoji studentů, ale i k jejich přilákání jsou pak pro vysoké školy výměnné programy a partnerství, např. evropský výměnný program Erasmus. Petr Jan Pajas shledává, že se studenti z takových pobytů vracejí připravenější na reálný svět.

 

Teorie v praxi a praxe v budoucnosti

Nadmíru důležitá je i spolupráce se subjekty z praxe, které jsou zárukou reflektování skutečných potřeb zaměstnavatelů. Vedle oborově specifických schopností a vědomostí jsou v posledních letech stále více zdůrazňovány i soft skills. Kdo chce uspět, musí efektivně komunikovat, řešit problémy a týmově spolupracovat. Tyto dovednosti nelze zajistit pouze výukou, je třeba i odpovídajících pracovních zkušeností.

"Snažíme se zaměstnávat přednášející aktivní ve svém oboru. Chceme, aby alespoň jednou za semestr navštívil každý vyučovací předmět s přednáškou v oboru uznávaný odborník. Na AAU funguje také centrum pro aplikovaný výzkum, kde řešíme reálné projekty zadané spolupracujícími organizacemi. Toto jsou cesty k přednášení živé, a ne deset let staré teorie," říká Miroslav Svoboda.

Petr Jan Pajas dále zdůrazňuje úlohu škol v oblasti rozvoje schopností studentů reagovat na změny, kterými svět prochází, a to nejen ty technické. Vedle podpory mezinárodního prostředí a networkingu zde může pomoci posilování efektivní komunikace, kritického myšlení a podpora morální integrity.

 

Článek byl publikován v magazínu Kariéra speciál.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist