Pandemie postavila mnoho společností před rozhodnutí, co se zaměstnanci, pro které nemají kvůli uzavření nebo omezení provozu a snížené poptávce v současné době práci. Aby zabránily propouštění, snaží se hledat možnosti, jak zaměstnancům efektivně rozvrhnout pracovní dobu a zároveň jim zajistit fixní plat.

Poradenská společnost Déhora připomíná, že jednou z nich je zavedení konta pracovní doby. Umožňuje firmám kompenzovat období, kdy nemají pro zaměstnance dostatek práce s obdobím, kdy nestíhají. V závislosti na tom se mění i délka pracovní doby zaměstnanců, jejich příjem však zůstává každý měsíc stejný. Konta pracovní doby využívají hlavně výrobní firmy fungující ve směnném provozu, zejména v automobilovém průmyslu.  

„Konto pracovní doby je nástroj flexibility pro společnosti, které bojují s měnící se poptávkou po svých výrobcích nebo službách, a to nejen v době pandemie. V České republice není tento způsob práce zatím velmi rozšířený. Využívají ho zejména firmy, které s ním mají zkušenosti v zahraničí. Současná doba však vybízí k využití kont pracovní doby, a i my už zaznamenáváme zájem u svých klientů, jejichž provoz je kvůli koronaviru omezen“, říká Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora, která se zabývá plánováním pracovních sil ve směnných provozech. „I v případě zavedení kont pracovní doby je však důležité stanovit jasná pravidla a umožnit zaměstnancům skloubit pracovní a soukromý život,“ dodává Urban.  

Jak konta pracovní doby fungují 

Kromě zákoníku práce se konto pracovní doby řídí kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace.  Režim konta pracovní doby pro zaměstnance znamená pracovat ve vyrovnávacím období, jehož délku určí zaměstnavatel, nad rámec běžné pracovní doby a o to méně pak vykonávat práci v dalším období. V rámci vyrovnávacího období by však měli zaměstnanci odpracovat takový počet hodin, který odpovídá průměrné týdenní době, tedy 40 hodinám. Vyrovnávací období trvá zpravidla 26 týdnů, ale po domluvě s odbory ho může zaměstnavatel nastavit i na dobu 52 týdnů. Během této doby má zaměstnavatel právo měnit rozvrh práce tak, jak potřebuje s ohledem na její množství. To znamená, že například jeden měsíc mohou zaměstnanci chodit do práce jen jeden den v týdnu a další měsíce si chybějící dny napracovat. 

Konto pracovní doby má svá pravidla 

I když pracovní režim v rámci konta pracovní doby působí velmi flexibilně, je nezbytné, aby se firmy řídily určitými pravidly, zejména zákoníkem práce. V týdnu je třeba dodržovat pravidelné přestávky i odpočinek. Zaměstnavatel například může plánovat maximálně 6 pracovních dní a v dalším týdnu 5, není tedy možné nastavit pracovní dobu na 7 dní v týdnu. O rozvrhu by měl zaměstnavatel informovat své zaměstnance vždy předem dle zákonem stanovené lhůty, ta se dá zkrátit pouze v případě vzájemné dohody. K zavedení konta pracovní doby a stanovení délky vyrovnávacího období není nutný souhlas zaměstnance. 

Na jakou mzdu mají zaměstnanci nárok 

Bez ohledu na počet odpracovaných hodin dostávají zaměstnanci fixní měsíční mzdu. Ta se tvoří z průměru 12 předcházejících měsíců a musí být v minimální výši 80 % vypočítaného průměru. V kontu pracovní doby každého zaměstnance je během celého vyrovnávacího období vedena jak fixní částka, kterou měsíčně dostává, tak částka za skutečně odpracovanou práci, včetně příplatků. Při posledním výplatním termínu se tato konta vzájemně srovnají a zaměstnavatel doplatí zaměstnancům rozdíl mezi stálou mzdou a skutečně odvedenou prací. V případě, že zaměstnanec odpracoval méně hodin, než je nastavená fixní částka, nemusí ze mzdy již nic vracet. Stane-li se však, že zaměstnanec odpracuje jen 80 % zákonem stanovené pracovní doby, čemuž by odpovídala i tzv. stálá mzda, není povinností zaměstnavatele doplácet mzdu do 100 %. 

Výhody pro zaměstnavatele i zaměstnance 

Díky kontu pracovní doby se firmy nemusí v případě krize zbavovat kvalifikovaných lidí, které si chtějí udržet. Tento režim práce zajistí firmám efektivní využití pracovních sil a plánování směn podle aktuální potřeby. Současně tak šetří provozní náklady buď u nevyužitých zaměstnanců, nebo naopak v případě přesčasových příplatků při zvýšeném objemu práce. Pokud zaměstnavatel oznamuje rozvrh směn krátkou dobu dopředu, může těžit z větší časové flexibility. Vzhledem k tomu, že má zaměstnavatel právo nastavit fixní část mzdy jen na 80 % průměrného výdělku, nemusí v případě nedostatku práce a neodpracovaných hodin zaměstnancům doplácet mzdu do 100 %. Pro zaměstnance je bezpochyby výhodou jistota stálého příjmu a vědomí, že nepřijdou o místo, pokud se firmě zrovna nedaří. 

Jak mohou konta pracovní doby pomoci firmám v současné situaci 

Konto pracovní doby se jeví jako výhodnější řešení, než tzv. kurzarbeit, kdy společnosti musí zaplatit zaměstnancům část mzdy za neodpracované hodiny bez nároku na náhradu v budoucnu. S kontem pracovní doby mohou při zrušeném nebo omezeném provozu směny zaměstnancům zrušit a poskytnout jim fixní plat s tím, že si je v příznivějším období napracují. I když je s ohledem na vyrovnávací období 26 týdnů toto řešení vhodné spíše pro krátkodobé krize či sezónní výkyvy, mnoho společností může v současné situaci zachránit. 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist