Pražská burza na expanzi Vídně neslyší

Ambiciózní, několik let starý plán Vídeňské burzy cenných papírů stát se středoevropskou hvězdou nevyšel. Ze sousedních burz se s ní majetkově propojila jenom Budapešť. Praha a Varšava vídeňského nápadníka nadále odmítají.
"Burzy jsou v postkomunistických zemích považovány za národní symbol, a proto je nikdo nechce pustit z ruky," postěžoval si v německém listu Handelsblatt šéf Wiener Börse Michael Buhl.
Akcionáři burz - v Praze soukromé banky a makléřské domy, ve Varšavě polský stát jako hlavní vlastník - však argumentují, že pro vstup rakouského partnera nevidí pádný důvod.
Vídeň ale boj o větší vliv na burzy ve střední a východní Evropě nevzdává. Poté, co narazila na odpor, však nemíní nic uspěchat. "Soustředíme se především na projekty týkající se užší spolupráce," řekla mluvčí Wiener Börse Beatrix Exingerová. Podle ní je opravdu předčasné spekulovat, s kým se Vídeň nakonec dá dohromady.

Varšava a Praha říkají ne
Rakušany nejvíce láká varšavská burza, podle tržní kapitalizace druhá největší v regionu. Navíc se tam čile obchoduje, neboť firmy, včetně těch menších, si tam zvykly chodit pro nový kapitál.
Varšava jenom loni zažila 38 primárních akciových emisí. Vstoupil na ni i domácí ČEZ, chystá se společnost PVT. "Letos můžeme napočítat až 60 primárních emisí," předpověděl v časopise Poland Today šéf burzy Ludwik Sobolewski. Varšavská burza je - na rozdíl od budapešťské či pražské - v rukou státu. A ten se kontroly nehodlá vzdát.
"Zvažujeme, zda domácím institucionálním investorům během dvou let neodprodáme menší podíly, ale v každém případě si ponecháme alespoň jednapadesát procent," cituje agentura PAP ministra pokladu Wojciecha Jasinského, který spravuje podíly státy v důležitých firmách.
O spojení se zahraničním partnerem neuvažuje ani Burza cenných papírů Praha. "Náš názor se nemění. Jakékoli spojení musí mít ekonomické opodstatnění a museli by o něm rozhodnout naši akcionáři. Nevidíme důvod, proč by se měli svých podílů vzdávat," sdělil včera mluvčí burzy Jiří Kovařík. V úvahu by podle něho připadalo jedině propojení obchodních systémů burz. Tak, jak to učinila společnost OMX, která "slila" obchodní systémy ve skandinávských a baltských zemích.
Vídeň slavila se svojí strategií úspěch v Budapešti, kde kontroluje tamní akciovou burzu. Té se ale pod rakouskou taktovkou nevede. Loni ji opustilo šest firem, jenom tři nabídly své akcie. Maďarská centrální banka varuje, že tvrdá úsporná opatření vlády letos povedou k poklesu obratu na budapešťské burze o 20 - 25 %. "Burza se musí více spoléhat na vstup zahraničních společností," napsal časopis Budapest Business Journal.

Jednou na spojení dojde
Vlna fúzí a akvizic, která zasáhla četná odvětví, se nevyhnula ani burzám cenných papírů. Zatím se propojují "globální hráči". Například americký Nasdaq drží skoro 29 % akcií londýnské burzy. Newyorská NYSE se zase dohodla na sňatku s pařížským Euronextem.
"Dříve či později dojde i na středoevropské burzy. Spojení ale musí být správně načasováno," říká David Marek z Patria Finance. Podle něj nejsou regionální burzy ještě zralé. "Měly by výrazněji pokročit v nabídce produktů klientům a zvýšit rozsah obchodování. Teprve potom možná budou zralými kandidáty na převzetí," míní.

Středoevropské burzy v roce 2006