Neoprávněné krácení mzdy

Pro zodpovězení položeného dotazu je nezbytná znalost pracovní smlouvy tazatelky, konkrétně zjištění, zda se odměna za práci tazatelky neskládá též z tzv. nenárokové složky mzdy/platu (zpravidla jsou tyto složky označovány jako "bonusy“, "prémie“, "osobní ohodnocení“ atp. - podotýkám ale, že označení samo o sobě není rozhodující, tzn. i takto označená složka mzdy/platu může být nárokovou složkou).

V případě čistě nenárokové složky mzdy/platu je v podstatě výlučně na úvaze zaměstnavatele, zda ji poskytne nebo nikoliv a v jaké výši. Neposkytnutí ani nemusí odůvodňovat, pokud se k tomu sám nezavázal (zpravidla ale - s ohledem na vstřícné vztahy se zaměstnanci - zaměstnavatelé takto citlivý krok odůvodňují).

V případě nárokové složky mzdy/platu zaměstnavatel není oprávněn téměř žádným způsobem tuto složku krátit. Sleduje se tím jedna ze základních zásad pracovního práva - ochrana odměny zaměstnance za vykonanou práci (odměna za práci je takto intenzivně chráněna zejména proto, že je zpravidla základem hmotného zajištění zaměstnance a jeho rodinných příslušníků). Základním ustanovením v tomto směru je § 13 odst. 2 písm. f) platného zákoníku práce.

S ohledem na obrat "pevná předem určená mzda“, který tazatelka v dotazu použila, se přikláním k názoru, že zaměstnavatel neoprávněně ponížil nárokovou složku mzdy/platu. S jistotou to ale bez znalosti pracovní smlouvy (resp. souvisejících podkladů, např. vnitřních předpisů zaměstnavatele) ovšem tvrdit nemohu. Pokud by tomu tak nicméně skutečně bylo, doporučuji obrátit se s žádostí o bezodkladné doplacení mzdy/platu nejprve na samotného zaměstnavatele a v případě, že žádosti nevyhoví, na místně příslušný inspektorát práce. Současně by tazatelce v takovém případě (při splnění dalších podmínek - viz § 56 písm. b) platného zákoníku práce) vzniklo právo na okamžité ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem a související nároky.