Odpovědnost zaměstnance za škodu

Váš dotaz bohužel neuvádí dostatek informací, na základě kterých by bylo možné podat bližší či přesnější odpověď. Pro jakoukoliv úhradu zaměstnance zaměstnavateli musí existovat právní titul, který není možné z vašeho dotazu určit.

Nejspíše by se ze strany zaměstnavatele mohlo jednat o požadavek na náhradu škody způsobené zaměstnancem. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat, s výjimkou případů dohod o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (mezi zaměstnanci známých jako „hmotná odpovědnost“) a s výjimkou odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

V konkrétním případě se tedy jedná o posouzení, zda jste se dopustil porušení povinností při plnění pracovních úkolů, a to buď úmyslně nebo z nedbalosti, a zda v důsledku tohoto jednání byla zaměstnavateli způsobena škoda. Přitom je třeba posoudit obsah vaší pracovní náplně (druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, pracovní pozici) a její vztah ke vzniklé škodě. Pokud by obsahem vaší pracovní náplně (dle pracovní smlouvy, popisu pracovní činnosti např. ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, apod.) byly mimo jiných i povinnosti sledovat data spotřeby zboží, činit opatření k včasnému řazení zboží podle data spotřeby do regálů v prodejně, apod., příp. zda vám plnění těchto úkolů bylo přiděleno zaměstnavatelem v rámci sjednaného druhu práce nebo pracovní pozice (např. provozní manažer prodejny), potom byste za škodu vzniklou v příčinné souvislosti se zaviněným porušením (nedbalost) těchto vašich pracovních povinností odpovídal. Škodou se rozumí újma v majetkové sféře vyčíslitelná v penězích - v konkrétním případě tedy nikoliv veškerá hodnota prošlého zboží, ale pokud bylo dále nějakým způsobem toto zboží zpeněženo – např. výprodejem se slevou, prodejem k jinému zužitkování v některém z odvětví zpracovatelského průmyslu apod., potom by byla škoda představována rozdílem cen řádného a prošlého zboží. U škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout výše její náhrady u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způsobil. Toto omezení neplatí v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.