Jak? Celé tajemství spočívá v informační přípravě. Pokud jí před důležitou schůzkou věnujete nějaký čas, můžete podstatně zvýšit své šance na úspěch. Neudělat to je v dnešním propojeném světě v podstatě neomluvitelné, píše na svém blogu na www.hbr.org Antony Tjan.

Ať už jde o pohovor s potenciálním novým zaměstnavatelem nebo o první obchodní schůzku, měli byste vědět, kdo je vaším partnerem a neměli byste tápat ani v základních otázkách kontextu, jehož se bude vaše jednání týkat. Když si dáte tu práci - ale rozhodně byste na to neměli zvlášť upozorňovat - můžete na svůj protějšek udělat příznivý první dojem, a to za určitých okolností může být rozhodující.

A CO BYSTE SI MĚLI ZJISTIT?

Podívejte se na internetové stránky firmy, s jejímž představitelem budete jednat. Zejména si najděte životopis konkrétního člověka, se kterým se máte setkat. Zapamatujte si fakta jako kde vyrůstal, kde studoval, kde naposledy pracoval.

Najděte si na internetu fotografii dotyčného. Je dobré vědět, jak vypadá, nejen z toho důvodu, abyste ho snáze poznali. Pokud budete znát jeho obličej, půjdete na schůzku s pocitem, že jste se už setkali a budete se cítit klidnější.

Sežeňte si poslední zprávy či analýzy o firmě vašeho protějšku. Pokud na to nemáte kapacitu nebo dost času, snažte se jít na schůzku alespoň s představou, co firma dělá a čím je význačná, čím se liší od svých konkurentů.

Vypátrejte někoho, kdo dotyčného zná, a promluvte s ním. Vzhledem k existenci sociálních sítí jako Facebook, LinkedIn a nejrůznějších absolventských databází by to dnes nemělo být tak těžké. Ptejte se a uvidíte, co kdo bude ochoten vám sdělit.

Jděte na schůzku s jasnou představou o svých hlavních cílech a s jednou či dvěma hlavními otázkami, na které chcete dostat odpověď. Berte v úvahu, že nemusíte mít mnoho času, a nechcete o něj připravovat ani svého partnera.

Buďte připraveni, ale nevytahujte se tím. Je dobré si zjistit co nejvíce informací, nemusíte ale prozrazovat, že to víte. Dobrá příprava by měla být samozřejmost, ne něco, čím chcete partnera ohromit. Neztrácejte ze zřetele, proč to všechno děláte: tedy cíle, které vám měly být více méně jasné už v okamžiku, kdy jste si schůzku sjednávali.

 

DLOUHÝ ŽIVOT PRVNÍCH DOJMŮ

To, že první dojem je skutečně důležitý, není snad třeba vědecky dokazovat. Vědci se ovšem zabývali také tím, proč vlastně se s pocitem, který v nás druhý člověk vzbudí při prvním setkání, dá tak těžko pohnout a za jakých okolností se to může podařit.

V čem tedy je problém? Co je první dojem, víme. Jde o to, že jakákoliv nová zkušenost s dotyčným, která je v rozporu s tím, jak zapůsobil napoprvé, je vázána jen na konkrétní kontext, ve kterém byla tato nová zkušenost učiněna. Všude jinde stále působí první dojem.

Představte si, že máte v oddělení nového kolegu, který na vás neudělal při svém nástupu dobrý dojem. O pár týdnů později se s ním setkáte na večírku a zjistíte, že to je docela milý člověk. Tato nová zkušenost však ovlivní váš postoj ke kolegovi pouze v podobném kontextu, tj. na společenské úrovni. Ve všech ostatních kontextech bude stále dominovat váš méně příznivý první dojem.

Vysvětlení je, že na základě prvního dojmu se ve vaší hlavě formuje určité očekávání vůči kolegovi, které má charakter pravidla. Novou zkušenost, která je odlišná od prvního dojmu, mozek považuje za výjimku z pravidla, které nepřestává platit.

Lze tedy vůbec někdy první dojem změnit ? Bertram Gawronski, který výzkum vedl, tvrdí, že ano. "Chcete-li dosáhnout změny prvního dojmu, musíte ho napadnout ve více různých kontextech. V tom případě nové zkušenosti začnou nabývat převahy a původní první dojem začne pomalu ztrácet svoji sílu. Pokud se ale budete snažit změnit první dojem jen v jediném kontextu, můžete se o to snažit, jak chcete, přesto bude stále dominovat."

Je ovšem otázka, jestli k tomu dostanete příležitost.

Podle www.educity.cz; výtah -pn-