Nemocenské pojištění zaměstnance na DPP

Donedávna, do 31. 12. 2011, zaměstnanci činní na základě DPP nemocenského, a ani důchodového, pojištění účastni, a to v žádném případě, nebyli, z dohody se neodvádělo ani pojištění na všeobecné (veřejné) zdravotní pojištění, zaměstnavatel strhával z odměny zaměstnanci jen daň z příjmu. Od 1. 1. 2012 je tomu na základě změn provedených zákonem č. 365/2011 Sb. (novelou zákoníku práce a mnoha dalších souvisejících předpisů) jinak.

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují podmínku výkonu práce na území České republiky (případně za stanovených podmínek též v cizině) podle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a byl jim zúčtován započitatelný příjem z této dohody v částce vyšší než 10 000 Kč, tedy od 10 001 Kč a výše. Účast na nemocenském pojištění je však jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání DPP, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z DPP (odměna) v částce vyšší než 10 000 Kč. (Přičemž započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení DPP se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.)

Pro účast zaměstnance činného na základě DPP na nemocenském pojištění není rozhodující doba trvání této DPP (může se jednat jen o jeden den), nýbrž je rozhodující výše zúčtovaného příjmu. Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten nemocenského pojištění též v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonával v kalendářním měsíci práci na základě více DPP a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč; zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v tomto kalendářním měsíci nejvýše po dobu trvání těchto dohod.

Pro nemocenské pojištění zaměstnanců činných na základě DPP platí některé dosti významné odchylky, kupř. ze zaměstnání zaměstnance činného na základě DPP neplyne ochranná lhůta.

Zaměstnanci činnému na DPP nevzniká nárok na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ze 4 nemocenských dávek tak zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce může získat jen 2, a to nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nemocenské se vyplácí od 15., resp. v období do 31. 12. 2013 od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, v době do 14., resp. do 21. kalendářního dne má zaměstnanec právo na náhradu odměny od zaměstnavatele, a to od 1. kalendářního dne nařízené karantény a od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Právě pro účely poskytování náhrady odměny z DPP v době prvních 14 a v období do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) platí ve smyslu ust. § 194 zákoníku práce pro zaměstnance pracujícího na základě DPP zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit. Zaměstnavatel je proto povinen, a to alespoň fiktivně, pokud jsou u zaměstnance splněny podmínky účasti na nemocenském pojištění, jak jsme si je shora popsali, stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn a tyto směny předem určit. Podle povahy a podmínek konkrétní dohody může tedy v praxi jít o faktické, ale i jen fiktivní rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které nemusí odpovídat skutečnému průběhu vykonávaných prací, avšak podle něhož bude zaměstnanci v případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytována náhrada odměny z DPP za podmínek stanovených v zákoníku práce. Je tedy zřejmě praktické učinit tento účelový rozvrh týdenní pracovní doby do směn již součástí písemné dohody o provedení práce a vyloučit tak případné budoucí spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ohledně tohoto rozvržení pracovní doby v souvislosti s poskytováním náhrady odměny z dohody za stanovenou dobu pracovní neschopnosti nebo karantény.

Náhrada nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, resp. za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn (viz ust. § 192 odst. 1 zákoníku práce), a tak se případně v tomto smyslu účelově sestaveným rozvrhem směn zaměstnance (pokud zaměstnavatel fiktivně rozvrhne zaměstnanci práci-směny právě na toto období) vlastně zaměstnavatel může zcela zprostit povinnosti náhradu poskytovat, zaměstnanci pak bude náležet až nemocenské vyplácené příslušnou správou sociálního zabezpečení, ale to až od 15. resp. v období do 31. prosince 2013 od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Richard W. Fetter
právník, Praha