Pracovních nabídek pro zdravotně postižené přibylo. Meziročně o třetinu

Firmy v Česku a na Slovensku jsou poslední v EU, které mohou místo zaměstnání povinného podílu osob zdravotně postižených (OZP) využívat takzvané náhradní plnění. Tedy nakupovat zboží nebo služby od dodavatelů, kde OZP tvoří většinu pracovníků. Novela zákona ale od letoška pravidla pro poskytování náhradního plnění zpřísnila. Nově už není možné, aby malá firma nabízela náhradní plnění všem zájemcům v neomezené výši. Najít dodavatele zboží, které se bude do náhradního plnění započítávat, tak může být problém. Povinnost zaměstnávat OZP mají všechny firmy s více jak 25 zaměstnanci (viz tabulku).

"Před 1. lednem mohl dodavatel náhradního plnění dodávat bez limitu a toho bohužel někteří dodavatelé zneužívali," vysvětluje Nataša Randlová z právnické kanceláře Randls Partners. Stávalo se tak například, že firmy zboží nevyráběly, ale jen přeprodávaly. "Omezil se proto objem, ve kterém mohou zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 procent OZP v průběhu jednoho kalendářního roku své výrobky nebo služby dodávat," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Limit pro náhradní plnění byl stanoven na 36násobek průměrné mzdy za každého "chybějícího" zaměstnance se zdravotním postižením, který ve firmě v předchozím kalendářním roce měl působit, ale nepracoval.

Podle Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením přitom hrozí, že institut náhradního plnění do několika let úplně zmizí. To však Plívová z MPSV zatím nepřipouští.

Jak vybrat dodavatele

O způsobu plnění povinného podílu zaměstnaných OZP za letošní rok musejí firmy úřad práce informovat do 15. února 2013. Už teď by ale měly přemýšlet o tom, jak kvóty naplní. Pokud se jim nepodaří najít dodavatele náhradního plnění, mají ještě šanci zdravotně postižené zaměstnat. Další variantou je, že zaplatí odvody státu (viz tabulku).

Spolupráci s dodavatelem by si společnost měla ošetřit i smluvně. "Problémem je výklad ministerstva, že odpovědnost za to, že dodavatel náhradního plnění dodal více, než měl, nenese on, ale zaměstnavatel," upozorňuje právnička Randlová. V takovém případě totiž firmě nebude podíl uznán a zaplatí pokutu. Zaměstnavatel si nemůže zkontrolovat, kolik náhradního plnění už dodavatel poskytl, Randlová proto doporučuje, aby firma do smlouvy zařadila smluvní odpovědnost dodavatele za řádné dodání náhradního plnění včetně sankcí. Pak by totiž případnou pokutu musel zaplatit dodavatel.

Firmy by si také měly zkontrolovat, zda dodavatel náhradního plnění už loni OZP zaměstnával. Pokud ne, nebudou si moci náhradní plnění vykázat.

Dnes také praxe často vypadá tak, že firmy raději platí státu, než aby řešily případné problémy s dodavateli nebo postižené zaměstnaly. To se jim ale ne vždy vyplatí. Odvody státu se mohou vyšplhat až na několik milionů korun, spolupráce se zdravotně postiženými je pro ně někdy navíc efektivnější. Prostřednictvím náhradního plnění například mohou outsourcovat některé služby. Třeba Student Agency si prostřednictvím dodavatelských firem nechává čistit sluchátka nebo šít podhlavníky do vlaků.

1700 pracovních nabídek

Firma by si také měla rozmyslet, jestli se jí už víc nevyplatí zdravotně postižené přímo zaměstnávat. Na padesát zaměstnanců jí stačí dva zdravotně postižení, aby splnila zákonem daný podíl.

Letošní rok ukázal, že to firmy láká. Nejenom kvůli daňovým úlevám (za rok 2012 může firma snížit vypočítanou daň o 18 000 korun za každou OZP). Na serveru Prace.cz, který provozuje společnost LMC a který sdružuje nabídky od personálních agentur, úřadů práce i přímo od zaměstnavatelů, meziročně vzrostl počet pracovních nabídek pro OZP o třetinu. "V průběhu července je každý den uchazečům k dispozici na 1700 pracovních nabídek," říká Tomáš Ervín Dobrovský, mluvčí LMC. Nejvíce nabídek je podle něj v oblasti administrativy, prodeje, obchodu a služeb.

Mnoho firem má ale ze zaměstnávání postižených obavy. "Z našich zkušeností firmy chtějí zdravotně postižené zaměstnávat, ale neumí je sehnat," říká Martin Stolín ze Santé Institutu, který poskytuje firmám poradenství o zaměstnávání OZP.

Podle nevidomého Jiřího Machoty, který vystudoval konzervatoř a má zkušenosti z call center i bank, jsou největším problémem předsudky, obavy a nedůvěra. Prošel na padesát výběrových řízení. "Firmy někdy couvnou. Radši přijmou někoho jiného, než aby riskovaly," mluví o svých zkušenostech. Je ale i řada firem, které OZP zaměstnávají a s ohledem na dobré zkušenosti chtějí jejich řady dokonce rozšířit. Z oslovených například Vodafone, T-Mobile nebo ČSOB.

Faktem zůstává, že OZP mnohdy potřebují speciálně upravené pracoviště a pracovní podmínky, což může stát nemalé finanční prostředky.

Novela zákona přinesla i další změny: zákaz agenturního zaměstnávání OZP ze zemí mimo EU nebo snížení příspěvku na podporu zaměstnávání. Nejméně čtvrtinu mzdových nákladů si dnes musí zaměstnavatel zaměstnávající OZP hradit z jiných zdrojů než z příspěvků od úřadu práce.

1 milion

Podle odhadů organizací, které zprostředkovávají práci OZP, je v Česku kolem 1 milionu zdravotně postižených. Z toho je podle odhadů kolem 350 tisíc práceschopných.