YES, PRIME MINISTER: "Václav Klaus má podíl na morálním úpadku země," tvrdí prezidentský kandidát Pavel Kořán

Český podnikatel Pavel Kořán se narodil v Mostě roku 1961. Po střední technické škole v Chomutově nastoupil na strojní fakultu ke studiu jemné mechaniky a optiky. A právě optoelektronika jej provázela i nadále, jak připůsobení ve Fyzikálním ústavě AVČR, tak v porevoluční době po založení společnosti zabývající se dodávkami laserů. Několikrát se potýkal se zdravotními problémy - to když se v roce 2006 zřítil ve sportovním letadle nebo když o dva roky později po návštěvě Amazonie téměř bojoval o život proti malárii. Jako prezident by chtěl "pozvednout vědomí občanů ČR pozitivním směrem." 

Co vnímáte jako hlavní poslání prezidenta a jeho povinnost vůči občanům?

Věřím tomu, že prezident České republiky musí především lidi sjednocovat, ne je rozdělovat. To neznamená, že jsem člověk bez názoru, populista, který se chce zavděčit všem. Mám-li názor, řeknu ho otevřeně. Ale jsem připraven o něm diskutovat a nikoho neurážet.

Klíčové pro mě také je, aby stát fungoval. Lidé měli důvěru v ty, které si zvolí. Jedním z příkladů toho, co mě znepokojuje, je například současný stav Ústavního soudu. Nesmířil bych se s tím, že jeho rozhodnutí, často klíčová, se stále prodlužují jenom proto, že chybí několik ústavních soudců a dalším končí funkční období.

Co považujete za své nejsilnější přednosti a výhody oproti ostatním kandidátům? 

Neúplatnost. Skutečnou nezávislost. Hradím si kampaň sám, nemusím splácet dluhy žádné finanční skupině, ani politické straně. To mi umožňuje stát si za svými názory a sliby. Nikdo není samozřejmě bez chyb, ale v mé minulosti není nic, co by mě mohlo nějak limitovat v mém chování jako prezidenta.

Jaký máte pohled na zavedení školného a směřování školství v ČR vůbec? 

Patřím ke generaci, která vystudovala bez školného a i proto nemám rád jednoduchá řešení: Buď školné, nebo ne. Tak to v životě nechodí. Vysokoškoláci dobře vědí, kolik je stojí studium i bez školného. Na druhou stranu každý, kdo touží po dobrém vzdělání, by asi neprotestoval, kdyby mohl věřit tomu, že peníze ze školného půjdou 
skutečně do rozvoje vysokých škol, že na školách budou učit nejlepší učitelé. Takže pokud školné, tak za jasných podmínek (půjčky za minimální úrok, s odkladem). Především jsem ale pro rovné příležitosti. Nikdo talentovaný nesmí být diskriminován v přístupu ke studiu kvůli své sociální situaci.

Ještě ale musí dodat, že školství pro mě je priorita. Česko musí dávat v procentech stejný díl z rozpočtu jako vyspělé země.

Jakou věc byste na České republice změnil, kdyby jste měl neomezené možnosti?

Myslíte, kdybych ulovil zlatou rybku a mohl mít tři přání? Nebo měl pravomoci jako osvícený diktátor? Ale to se mi nestane, takže: Udělal bych vše proto, aby ti, kteří na sobě pracují, nekradou, poctivě si vydělávají, se měli lépe než ti, kteří spoléhají na politický vliv, uplacené veřejné soutěže a kamarády nahoře. Věřím , že když stát funguje podle pravidel a úspěšní jsou zároveň slušní, existuje i dostatečná míra solidarity s těmi, kteří prostě měli v životě smůlu, potkalo je nějaké neštěstí.

Jak hodnotíte působení předchozích dvou prezidentů Havla a Klause?

Václava Havla si velmi vážím. I když ne se vším, co udělal, souhlasím. Václav Klaus má podíl na morálním úpadku země. A jako podnikatel , který vždy platil daně a nikoho neuplácel, se nemohu smířit s jeho "slavným výrokem" o špinavých penězích.

Na svém webu zmiňujete, že Vám politická situace v naší republice připomíná Orwellovu Farmu zvířat. Jak plánujete po případném zvolení situaci ovlivnit? 

Prací a slušností. Myslím si, že to lidé momentálně potřebují nejvíce. Nejsem Američan, abych říkal, že potřebujeme neohroženého lídra svobodného světa... Stačí, abychom si mohli prezidenta vážit. To je první krok ke změně, kterou musíme udělat. Když si zvolíme loutku, kterou budou vrtět strany a finační skupiny, nezmění se nic.

Kam byste v rámci světové politiky směřoval svou politiku?

Jsem především pro dodržování lidských práv. Demokracii. Přestože jsme malá země, náš vliv je omezený, neznamená to, že budeme chtít jen výhody a žádnou odpovědnost. A nebudeme se angažovat. Jako člověk z 
malé země mám ale i cit pro odlišnosti a odpor vnucovat někomu něco násilím. Jsem pro členství v NATO i EU. Byť méně byrokratické.

Do konce lhůty pro sběr podpisů zbývá již poměrně málo času. Proč jste kandidaturu oznámil až v nedávné době? Je vaše rozhodnutí náhlé nebo je vyprovokováno nějakou situací? 

Chytrá otázka, na kterou se mi odpovídá nesnadno, protože času je skutečně málo a já a můj tým bojujeme o padesát tisíc podpisů na petici. Chtěl jsem nejprve podpořit jiného nezávislého kandidáta profesora Milana Zeleného. Ten ale nakonec do volby kvůli závazkům v zahraničí nešel. Situace se změnila a najednou tu nebyl nikdo, za koho bych bojoval se vším všudy. I když si nesmírně vážím třeba Táni Fišerové.

Tak jsem se prostě rozhodl jít do toho sám. Doufám, že mé rozhodnutí nepřišlo pozdě. Že se v otevřeném boji budu moci ještě utkat o post prezidenta. Musím ale poctivě říci, že mě ovlivnili i moje děti, které také studují. Vaše generace je k současnému stavu ve společnosti nejkritičtější a já se nemohu smířit s tím, že vám zemi "předáme" v takovém marasmu. Kdybych se nepokusil něco zásadního udělat, měl bych pocit, že jsem popřel vše, co jsem v životě dělal.