Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Vážený tazateli,

pro úplné a přesné zodpovězení Vašeho dotazu bychom museli znát přesné okolnosti a případu. Z tohoto důvodu Vám můžeme jedině doporučit obrátit se na advokáta, který Vám s vymožením Vašich nároků pomůže.

Obecně ohledně pracovního úrazu platí, že zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu. Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele) a se zaměstnancem.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Dále lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR u ze dne 4.3.2004 pod sp. zn.: 21 Cdo 732/2003 „Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu (nebo po zjištění nemoci z povolání), protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ (nebo po zjištění nemoci z povolání) stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu (nebo po zjištění nemoci z povolání).“.

Co se týče náhrady za a bolest a ztížení společenského uplatnění, ta se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Určování výše náhrady v jednotlivých případech je upraveno vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (č. 440/2001 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění) a takto vypočtenou částku může soud ve výjimečných případech ještě zvýšit.

Nakonec je nutné upozornit na promlčecí lhůtu, která do 31.12.2012 byla upravena (odkazem v §329 zákoníku práce) v § 106 občanského zákoníku, dle kterého se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.