Mousse au chocolat a výběr předmětů, které vás baví? I tak může vypadat středoškolské roční studium ve Francii

„La liberté... ça coûte cher“ aneb „Svoboda je drahá“. Tuto vtipnou narážku na jednu ze zásad, či chcete-li “hesel”, Francouzské republiky jsem poprvé slyšel od kamaráda při rozhovoru o ceně autoškoly ve Francii. Stěžujete-li si na ceny v ČR, tak po rozmluvách s francouzskými přáteli změníte názor, neboť například cena autoškoly začíná na 1300€.

Jak to všechno začalo?

Do Francie jsem se dostal díky programu “Rok ve Francii” nabízeným Francouzskou aliancí. Podmínkou výběru bylo napsání A4 motivačního eseje ve francouzštině. Když byla esej v pořádku, následovalo absolvování pohovoru s rodilým mluvčím. Pro mě byl daleko větším problémem pohovor. I přes to, že v hodinách francouzštiny v ČR jsme francouzsky mluvili dost často, přímý kontakt s rodilým mluvčím je naprosto odlišný. O tom jsem se přesvědčil především po příletu do Francie.

Poté, co mi přišlo oznámení, že jsem byl přijat na lyceum do Saint-Marcellin, což je městečko v regionu Rhone-Alpes asi 25 minut cesty na jihozápad od Grenoblu, jsem byl nadšený a šťastný, že si splním jeden ze svých snů: studium na střední škole v zahraničí.

Koncem května mě kontaktovala “famille d’accueil” - rodina, u které nyní trávím víkendy. Během týdne, kdy bydlím na internátu, probíhá můj život ve Francii takto: každé pondělí začínám v 10:00, ale běžně výuka začíná stejně jako v ČR, tedy v 8:00. Odlišná je délka vyučovacích hodin a přestávek. Rozhodnete-li se studovat ve Francii, počítejte s tím, že jedna vyučovací hodina trvá 55 minut; poté následuje pětiminutová přestávka určená na přesun do další učebny. Také zapomeňte na pojídání svačin, na to je čas maximálně mezi 10:00-10:15, kdy máme “récréation”.

Ale osobně mi to vůbec nevadí; snídaně na internátu, kde během týdne bydlím, to bohatě vynahradí. Francouzská strava ve škole není srovnatelná s tím, co servírují jídelny v ČR. Oběd se skládá ze čtyř chodů – studeného či teplého předkrmu, což můžou být krevety, kachní paštika, salát nebo pizza, hlavního chodu, mléčných produktů a dezertu jako třeba jablečný koláč, mousse au chocolat či ovoce. Školní strava je rozhodně jedním z důvodů, proč se účastnit studijního programu „Rok ve Francii“.

Přes týden pobývám na internátu, na kterém se způsob života od toho českého liší. Podle mého názoru je prostředí mnohem hezčí. Na pokojích studenti bydlí většinou po třech a sociální zařízení je společné s vedlejším pokojem. Také každé „lycée“ neboli francouzské gymnázium má vlastní internát, a i přesto, že na lycée Saint-Marcellin studuje přes 1200 studentů, na internátu nás bydlí okolo třiceti. Režim je v porovnání s českým internáty přísnější. Klade důraz na věnování dostatku času studiu; vycházky jsou omezené každý den do 17:30. Já například ve středu ve škole končím v 10:00 a pak mám čas věnovat se čemu chci.

Samotné studium je dle mého názoru mnohem snadnější než studium na mém bývalém gymnáziu v Olomouci - Hejčíně. Největší změnou je studium ve francouzštině. Není to jen potřeba zvyknout si na jazyk, ale i schopnost adaptovat se na francouzský systém studia. Středoškolské vzdělání zde trvá tři roky a člověk si na gymnáziu vybírá okruh předmětů, kterým se chce věnovat na univerzitě – já jsem si vybral “SES = Sciences Économiques et sociales“, což mi umožňuje nevěnovat tolik času předmětům jako fyzika, chemie a biologie, které nechci dělat v budoucnosti. Tyto předměty studuji společně v jednom předmětu, který týdně zabere hodinu a půl. Na druhou stranu mám 4 hodiny dějepisu a SES, předměty, které mě baví i v ČR.

V literatuře studenti dělají velice obsáhlé rozbory děl, což je extrémně náročná aktivita pro samotné Francouze, nemluvě o cizincích. Co určitě českého studenta pobaví, šokuje a zcela jistě mu zvedne sebevědomí, je jazyková úroveň Francouzů především v angličtině. Je třeba si uvědomit, že to není chyba studentů, ale francouzského systému, který dává prostor pro angličtinu pouze dvě hodiny týdně.

Aklimatizace v čistě francouzském prostředí je výzva, kterou stojí za to podstoupit. Od začátku pobytu v Saint-Marcellin pozoruji pokroky ve znalosti jazyka. Zejména v oblasti porozumění a psaní. V mluvení se člověk, podle mého názoru, zlepšuje pomaleji. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Nicméně všichni mí francouzští přátelé, učitelé a okolí mě velmi podporují. Na začátku školního roku byli překvapeni mou úrovní francouzštiny po dvou letech studia, což mě velmi povzbudilo a s vidinou schopnosti mluvit plynule ve všech situacích jsem vděčný za to, že jsem uchopil příležitost zúčastnit se programu “Rok ve Francii.”