Žebříček nejlepších českých univerzit: Špičkovou ekonomii učí na FSV v Praze

Institut ekonomických studií se drží v čele žebříčku HN již druhý rok za sebou. Vynikl hlavně v tom, kolik studentů vysílá na zahraniční stáže – loni alespoň na semestr vycestovalo deset procent všech studentů. Uspěl i díky tomu, že dbá na výchovu svých doktorandů. Na zisku titulu Ph.D. tu pracuje 7,8 procent z celkového počtu 784 studentů.

Druhé místo letos patří Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, která s přehledem vyhrála ve vědě. Na třetí příčku se dostala Fakulta informatiky a managementu z Univerzity Hradec Králové.

Kromě Národohospodářské fakulty a Institutu ekonomických studií ve vědě excelovala také celkově čtvrtá Fakulta financí a účetnictví z pražské VŠE. Z regionálních univerzit se v této kategorii blýskla i Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

HN sledují také to, jaké vyhlídky na úspěch mají uchazeči o studium. Nejvíc bodů dostane fakulta, která si své studenty vybírá nejpečlivěji. Jako nejvýběrovější škola se letos prosadila Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, která přijímá pouze 20,8 procent uchazečů.

Největší šance na přijetí naopak nabízí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné – bere 78,9 procent přihlášených.

HN v hodnocení dávají důležitý bod škole, která si provádí průzkum u svých absolventů. To totiž značí, že je pro ni zpětná vazba důležitá.

Z šetření lze vyčíst, že první platy mladých ekonomů se pohybují kolem třiceti tisíc korun. Rekordní mzdy hlásí absolventi Institutu ekonomických studií (49 297 Kč) a Národohospodářské fakulty VŠE (42 700 Kč). Studenti Masarykovy univerzity si v prvním zaměstnání vydělali průměrně 29 555 korun.

Ekonomická fakulta VŠB-TU v Ostravě svůj průzkum specifikovala na absolventy, kteří si našli první zaměstnání v Moravskoslezském kraji. Jejich nástupní plat se podle zjištění školy pohybuje mezi 24 a 26 tisíci.

Kromě ekonomie srovnávají Hospodářské noviny také školy, kde lze studovat strojírenství, právo, informatiku, sociologii, psychologii, medicínu a architekturu. Letos poprvé představují také pět perspektivních oborů, které redakce HN považuje za obory budoucnosti – biochemii, biomedicínské inženýrství, průmyslový design, nanotechnolgie a kybernetiku.