PĚT CITÁTŮ: Zemřel Hugo Chávez. Jaké jsou okolnosti a reakce spojené s odchodem venezuelského prezidenta?

V úterý 5. března podle oficiální vládní zprávy zemřel venezuelský prezident Hugo Chávez. Autoritářský vládce se dožil 58 let, z toho posledních čtrnáct stál v čele Venezuely. Jeho smrt vyvolala jak početné reakce ze zahraničí, tak hlasy pochybující o informacích podávaných venezuelskou vládou.

Hugo Rafael Chávez Frías se stal prezidentem Venezuely v roce 1999. O sedm let dříve se v této zemi pokusil o puč a svržení tehdejšího prezidenta. To se mu sice nepovedlo, ale získal podporu obyvatel z nižších sociálních vrstev. Právě díky nim v pozdějších volbách triumfoval. V zemi poté zavedl systém výhodný právě pro chudší obyvatela, který propagoval pod pojmem „socialismus 21. století.“

USA doufají v „novou kapitolu“

Ne všichni s touto politikou souhlasili. Kromě bohatších vrstev venezuelského obyvatelstva, které byly dlouhodobě s Chávezovou vládou nespokojeny, se v neprospěch mnohých vládních kroků vyjádřily i Spojené státy americké. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi byly proto v posledních letech napjaté. To můžeme vyčíst i z oficiálního prohlášení americké vlády k Chávezově smrti. To nepřímo vyzývá ke změnám hodnot, které Venezuela zastává.

„V těchto těžkých chvílích po smrti Huga Cháveze potvrzují Spojené státy svou podporu venezuelským občanům a zájem na rozvíjení konstruktivního vztahu s venezuelskou vládou. Spolu s novou kapitolou, kterou Venezuela začíná, zůstávají Spojené státy zavázány politikám, které podporují demokratické principy, řídí se právem, a budují respekt k lidským právům,“ zaznělo z Bílého domu.

Dva roky boje a nadějí

Hugo Chávez podlehl dlouhodobému boji s rakovinou, který začal už v červnu 2011. Prošel několika operacemi, jeho léčba probíhala mimo jiné i na Kubě. Po celou dobu se téměř neúčastnil veřejného života, i přesto se ale odmítal vzdát svého mandátu a tvrdil, že je stále schopný vykonávat prezidentskou funkci. Zemi řídil zprostředkovaně přes členy vlády, vyjadřoval se pomocí oficiálních prohlášení. 18. února 2013, kdy se vrátil z Kuby, zveřejnil na svém Twitteru heslo „We will live and we will triumf!“ („Budeme žít a zvítězíme!“) Venezuelané slavili v ulicích, prezident sám byl ale ihned po návratu opět hospitalizován.

4. března vláda vydala komuniké o stavu prezidenta. „Objevilo se zhoršení v dýchacích cestách, které souvisí s prezidentovým slabým imunitním systémem. Současně se potýká s novou, zákeřnou infekcí.“ Den poté se objevila oficiální zpráva o Chávezově smrti. Vláda vyzvala občany k míru, pokoji a tím i k pokračování v tradici zesnulého prezidenta. Současně kritizovala země, které Chavézovu vládu neschvalovaly, a obvinila je z toho, že se snažily využít prezidentova zhoršeného zdravotního stavu k ovlivnění a destabilizaci chodu země.

Nejasnosti ohledně Chávezovy smrti

Ne vše ale musí být tak jasné, jak se zdá. Podle některých venezuelský režim zatajoval Chávezovu smrt už po delší dobu, aby udržel rovnováhu ve státě. Po celou dobu prezidentovy nemoci totiž z oficiálních zdrojů přicházely pouze pozitivní zprávy plné naděje. Náhlé oznámení smrti by znělo přinejmenším podivně. Úřady proto možná obyvatele na oznámení prezidentovy smrti připravovaly po delší dobu.

Guillermo Kochesa, bývalý velvyslanec Panamy v American State Organization, tvrdil na konci února tohoto roku, že venezuelský prezident zemřel již dříve a z tohoto důvodu už nekomunikuje ani přes média. „Pokud lžu, ať venezuelská vláda Cháveze jednoduše všem ukáže,“ řekl. Vyvolal tím spoustu rozepří. Toto tvrzení ale není podložené; venezuelská vláda ho nepřekvapivě rázně popřela, ale nepřiklonila se k němu ani žádná jiná země nebo důležitá instituce.

Přesnou pravdu se nejspíš nedozvíme. Jisté ale je, že spolu s Chávezem odešla nejen velice významná politická osobnost, ale také celá éra Venezuely, která formovala životy jejích občanů stejně jako politické dění Jižní Ameriky jako celku. Podle britské stanice BBC to byl „jeden z neviditelnějších, nejdůraznějších a nejkontroverznějších vůdců Jižní Ameriky.“

Už teď se vedou diskuse o tom, kdo bude jeho nástupce. Možností je několik – kandidátem s nevětšími šancemi je pravděpodobně dosavadní viceprezident Nicolas Maduro. Ať už se jím stane kdokoliv, na Huga Cháveze se nejspíš jen tak nezapomene. Nevíme, kudy se směr venezuelské politiky bude ubírat, ale Chávezův odkaz bude ve Venezuele velice pravděpodobně zřejmý i v následujících letech.