„K čemu mi ty derivace budou? …kde tohle uplatním v praxi?“ znechuceně se ptá středoškolák, který se po maturitě neplánuje věnovat přírodním vědám, ekonomii ani jiným disciplínám, do nichž matematika zasahuje. Možná mu ale matematika bystří mozek a rozvíjí logické myšlení, což se vždy hodí, nemyslíte? Pokud jste tedy jiného názoru než „náš“ student a fascinuje vás více to, co vymyslela příroda, potom by vás mohlo bavit studium jazyka, kterému se věnující následující řádky.
Co nabízí pověstný „Matfyz“?
Chcete-li strávit roky studia v Praze, potom by vás mohla zajímat Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK) – jedna z nejtěžších, a tudíž i nejuznávanějších vysokých škol v ČR. Diplom z MFF UK vám přitom přinese nevídané pracovní příležitosti. „Matfyzáci“ jsou totiž ceněni pro jejich schopnost analytického myšlení, a tak se možnostem následného uplatnění v praxi nekladou meze.
Po studiu matematiky budete moci pracovat ve školství, v bankách či v pojišťovnách, v leteckém průmyslu, v softwarových společnostech, popřípadě na Akademii věd. O kvalitním vzdělání svědčí také fakt, že vysokoškolští matematici jsou v určité oblasti vědění mnohdy úspěšnější než lidé, kteří se jí věnovali na škole.
Co se týče matematiky, MFF UK nabízí tři obory bakalářského studia, ze kterých si můžete vybrat. Jsou to Obecná matematika, Matematické metody informační bezpečnosti a Finanční matematika. V rámci Obecné matematiky se budete zabývat matematickou analýzou, algebrou a geometrií a osvojíte si základy numerické matematiky, teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky.
Poté si zvolíte jedno ze čtyř zaměření podle toho, jaké předměty vás osloví nejvíce. Chcete-li porozumět kryptografickým systémům, bez kterých se neobejdou počítače, mobilní telefony ani platební karty, volte obor Matematické metody informační bezpečnosti. Finanční matematika je správnou volbou, pokud preferujete praktičtější předměty a rádi byste po ukončení bakalářského studia začali pracovat ve finanční sféře.
Na této webové stránce se můžete podívat, kam až to „dotáhli“ někteří „matfyzáci“. Karel Janeček, úspěšný matematik, říká: „Jsem ředitelem společnosti RSJ Algorithmic Trading, jednoho z největších obchodníků s finančními deriváty na světě. Za našimi obchodními modely a algoritmy stojí hluboké znalosti teorie pravděpodobnosti získané na MFF UK.“
Znalost matematiky si můžete prohloubit už v průběhu studia na střední škole. MFF pořádá soutěže jako Náboj a Matematický korespondenční seminář a také Letní a Zimní školu matematiky a fyziky a Letní soustředění mladých fyziků a matematiků.
S čím lze matematiku zkombinovat?
Asi vás nepřekvapí, že obecnou, finanční, aplikovanou matematiku a podobně vyučuje mnoho českých univerzit. Už méně často se ale setkáte s možností dvouoborového studia. To nabízí Ostravská univerzita v Ostravě (OU). Zde můžete matematiku studovat v kombinaci s biologií, fyzikou, chemií, geografií či informatikou. Také si ale můžete vybrat z určitých oborů Filozofické nebo Pedagogické fakulty.
Pokud zamýšlíte v budoucnu pokračovat studiem navazujícího magisterského oboru Učitelství matematiky pro střední školy nebo dosud váháte mezi dvěma předměty, které byste chtěli studovat, potom je pro vás OU ta správná volba. Stejnou možnost máte i na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně.
Masarykova univerzita otevírá studijní obor Aplikovaná matematika pro víceoborové studium, kde můžete společně s matematikou studovat ekonomii, anglický jazyk a literaturu, informatiku nebo obory se zaměřením na vzdělávání.
Pokud se zajímáte také o fyziku, mohly by upoutat vaši pozornost zajímavé obory Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze (FJFI ČVUT). Aplikací matematiky k řešení fyzikálních problémů se zde zabývá obor Matematická fyzika, která řeší problémy kvantové teorie. Aplikované matematicko-stochastické metody a Matematické modelování jsou další ze zaměření Matematického inženýrství.
Matematika pro budoucí učitele
Existuje mnoho míst, kde lze získat učitelskou kvalifikaci. Na MFF UK můžete volit mezi matematikou a deskriptivní geometrií, matematikou a informatikou (jedná se o dvouobory) a fyzikou. Na tříleté bakalářské studium poté navazují magisterské programy, které připravují do praxe budoucí učitele SŠ a 2. stupně ZŠ. Matematiku můžete zkombinovat také s tělesnou výchovou, chemií, pedagogikou či jí studovat jednooborově. Umožňuje to Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Pokud se rozhodnete přihlásit se na Univerzitu Palackého v Olomouci, budete muset studovat matematiku jako dvouobor. Druhý obor by ale neměl být problém si vybrat – nabídka je opravdu pestrá. Na výběr máte fyziku, chemii a geografii (Přírodovědecká fakulta UP), také si můžete zvolit například informační výchovu, hudební kulturu, historii, německý jazyk, přírodopis, společenské vědy či výtvarnou tvorbu.
Podobné kombinace nabízí i Masarykova univerzita. Další vysoké školy, které „vychovávají“ učitele matematiky jsou: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Hradec Králové a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Přijímací řízení
Stále platí, že o technické obory je mnohem menší zájem než o ty humanitní. Chcete-li se na vysoké škole věnovat matematice, je velmi pravděpodobné, že se vám podaří vyhnout přijímacímu řízení. Vzhledem k náročnosti studia sice nemáte zdaleka vyhráno, pokud ale dostudujete, rozhodně nezůstanete bez práce. Poptávka po technicky vzdělaných odbornících je daleko vyšší než poptávka po absolventech humanitních oborů.
Kupříkladu na FJFI ČVUT se tak přijímací zkoušky vůbec nekonají. Rozhodnete-li se pro studium na MFF UK, přijímací zkouška vám může být s výjimkou oboru Finanční matematika prominuta. Průměr známek z matematiky nesmí být vyšší jak hodnota 1.75 (neučitelské obory) či 2.0. (učitelské obory) na výročních vysvědčeních 1. až 3. ročníku a pololetním vysvědčení 4. ročníku.
V potaz se samozřejmě berou také různé soutěže. Pokud jste úspěšnými řešiteli olympiády nebo vaše známky nepřesahují požadovaný průměr, dveře ke studiu matematiky na Masarykově univerzitě jsou vám rovněž otevřené, aniž byste si museli projít Testem studijních předpokladů (TSP).
Studium v zahraničí
Máte-li dostatečný talent a finance, můžete matematiku vyrazit studovat do zahraničí. Tamější univerzity nabízejí daleko širší paletu dvouoborového studia. Pokud tedy nejste člověk čistě technického rázu, nemusíte studovat dvě vysoké školy zároveň, abyste ukojili svou touhu po vzdělání. Podívejme se například na skotské univerzity, které poskytují studentům z EU bezplatné kvalitní vzdělání.
Na University of St Andrews můžete studovat matematiku společně s cizím jazykem. Nabídka začíná u španělštiny a končí u exotičtějších jazyků jako je arabština. Psychologie, mezinárodní vztahy, filosofie, dějiny – i to lze s matematikou zkombinovat. Dvouobor matematika-filosofie či matematika-hudební věda poskytuje The University of Edinburgh.
Výhodou skotského systému je, že pokud si nakonec uvědomíte, že vás přece jen matematika zajímá mnohem více než druhý, vámi studovaný obor, můžete nakonec studovat jenom matematiku. Opačná možnost se také nevylučuje. Můžete skončit například u filosofie a matematiku „hodit za hlavu“.
Slavný německý matematik a fyzik Carl Friedrich Gauss nazýval matematiku královnou věd. Ne všichni přírodovědci by s ním však souhlasili – podle nich je sama o sobě jakožto věc abstrakce k ničemu. Říkají jí služka věd. Ať už matematice jakkoli přezdíváme, faktem je, že se jedná o vědu, bez které bychom se v praktickém životě neobešli. A pokud vám jde a baví vás, proč ji nezkusit jít studovat na univerzitu?
Bottom line: A když už nic jiného, není fajn rozumět matematickým vtipům?
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist