V článku o organizaci CIEE jsme vás informovali o amerických studentech, kteří se rozhodli odjet na semestr studovat do České republiky. Je jich poměrně dost. Ale takových, kteří se tady rozhodnou vystudovat celý magisterský program, už je méně. Jednou z nich je Karen Benko ze státu Ohio. V minulém roce získala bakalářský titul na The Ohio State University, kde studovala obor Politologie a mezinárodní vztahy. Pak se stala studentkou Univerzity Karlovy, kde studuje hned dva magisterské obory najednou – politologii a ekonomii. I když se začala učit česky už na univerzitě v Ohiu, na přednášky v češtině se zatím necítí a oba obory studuje v angličtině. Jak moc se studium na české univerzitě liší a co tady Karen postrádá?



Proč ses rozhodla pro magisterské studium v České republice?

Původně jsem hledala magisterský program v USA, ale pak jsem se jen tak pro zajímavost porozhlédla, jaké programy jsou dostupné v Evropě. Vždycky jsem milovala cestování a uvědomila si, že tohle by byla skvělá možnost spojit oboje – studium a cestování! Už od první chvíle, kdy jsem navštívila Prahu, jsem si ji zamilovala, a proto jsem si dokázala představit, že bych tu mohla žít.

Co si tvoji rodiče pomysleli, když jsi jim poprvé řekla o svém nápadu?
Nejdřív mě vůbec nebrali vážně. Myslím, že se jim moc nelíbilo, že bych byla tak daleko od domova. Ale potom, když si uvědomili, že si to opravdu přeji, mě plně podpořili. Nejtěžší to bylo asi pro moji maminku, ale jakmile se naučila používat Skype, už to bylo lepší.

Je něco, co tě překvapilo, když ses sem přistěhovala?
Byla jsem v úžasu. Je to tu odlišné od domova, ale nemyslím to ve špatném slova smyslu. Moc se mi líbí, že v obchodech s potravinami máte sekce s velkými, čerstvě upečenými chleby! A opravdu mě překvapilo, že je tady tak levné pivo. To u nás stojí tak čtyřikrát víc.

Studuješ dva obory najednou, politologii a ekonomii. Nebála ses, že by to mohlo být obtížné?
Z toho, že budu studovat dva obory najednou, jsem moc strach neměla… Líbí se mi, že mám velký výběr předmětů, které mohu absolvovat. Momentálně mě více baví předměty z oboru politologie, protože mi umožňují získat jinou perspektivu na světovou politiku. Americký pohled na tato témata se od toho evropského liší a myslím si, že je důležité mít vyvážené vzdělání.

Mohla bys porovnat studium v USA a na Karlově univerzitě?
Akademický rok se na univerzitě, kde jsem studovala, nedělil na semestry, ale na čtvrtletí, takže tohle pro mě byla velká změna. Také jsme měli 3 nebo 4 předměty najednou, zatímco nyní jich mám 7. Velice se liší i vztah mezi studenty a profesory. Připadá mi, že v USA bylo mnohem snazší rozvinout s profesory přátelský vztah, a také byli ochotnější pomoci s jakýmkoli problémem. Přednášky probíhají podobně. Líbí se mi, že tady mám na zkoušky jeden měsíc, zatímco doma jsem měla pouhé 4 dny.

V České republice musí uchazeči o studium na vysoké škole většinou složit přijímací zkoušky. Jak to chodí v USA?
Ještě na střední škole jsem musela dělat standardizované testy SAT a ACT před tím, než jsem podala přihlášku na univerzitu. Přihlášky na vysoké školy se hodně liší – většina z univerzit přihlíží ke známkám ze střední, výsledkům standardizovaných testů, ale i k eseji. Na obory, o které je velký zájem, se také někdy dělá přijímací pohovor, ale to není tak časté.

Říká se, že v USA studenti získají spousty praxe již během studia, je to pravda?
Ano. Hodně časté jsou nejrůznější stáže. Neustále jsme dostávali oznámení o dalších možnostech stáží a profesoři nás hodně povzbuzovali, abychom se snažili získat co nejvíce nových pracovních zkušeností, protože to nám dalo zase něco jiného, než učení ve třídě. Za absolvování stáží jsme pak dostávali kredity. Například já jsem pracovala na kampani pro senátorského kandidáta.

Americké univerzity jsou proslulé nejrůznějšími studentskými kluby - částečně díky filmům, které ale často bývají od skutečnosti daleko. Jak to v takových klubech chodí?
Na univerzitách jsou akademické, odborné a společenské kluby. Akademické existují pro téměř každý studijní obor. Já jsem studovala na velké univerzitě, kde kolem 10 procent studentů náleželo do společenských klubů (sesterstev a bratrstev) a mnohem více do akademických a odborných. Já byla členkou společenského - Alpha Gamma Delta – i akademického - Phi Beta Kappa a Pi Sigma Alpha. Ale od toho, jak jsou vykreslovány ve filmech, se liší. Členové společenských klubů si sice společně užívají spoustu zábavy, ale vedle toho se zabývají různými činnostmi prospěšnými ostatním studentům a berou školu vážně. Všechny kluby jsou opravdu skvělou možností, jak poznat nové lidi a získat přátele.

Je něco, co ti tady opravdu chybí, kromě rodiny a přátel?
Nejvíc mi chybí jedna mexická restaurace s úplně nejlepšími burritos a guacamole. Našla jsem tady jinou mexickou restauraci, která se té mé trochu přibližuje, ale stejně se jí nevyrovná. Nejbližší pobočky jsou bohužel v Londýně a Paříži, takže si budu muset počkat, dokud se nedostanu tam.

Na rozdíl od těch amerických nemusejí čeští studenti na veřejných školách platit školné. Co si o školném myslíš? Pomáhá podle tebe zlepšovat kvalitu vysokých škol?

V USA se výše školného liší - záleží na tom, jestli jde o soukromou nebo veřejnou univerzitu. Studenti mají možnost získat stipendium od školy nebo ze soukromých zdrojů. Hodně studentů si také bere studentskou půjčku, kterou pak splácí až po dokončení studia.

Já jsem chodila na veřejnou vysokou školu, a to stálo 10 000 dolarů ročně, plus další peníze za ubytování, jídlo a další aktivity… Těch peněz ale nelituji, protože si myslím, že se mi dostalo opravdu dobrého vzdělání. Měla jsem spoustu dobrých profesorů, kteří byli do své práce zapálení. I když si myslím, že pár z nich mělo plat příliš vysoký, většina si ho opravdu zasloužila.

Také jsme měli při škole hodně dalších aktivit, jako třeba hodiny vaření nebo tance, cvičení, film… Univerzita pak také poskytovala právní poradenství, kampusové autobusy, tisk, členství v posilovně a spousty dalšího, co bylo zahrnuto v ceně školného a co dotváří pozitivní zážitky z vysoké.

Je v USA běžné přivydělávat si během studia?
Mnoho studentů pracuje nejen o prázdninách, ale i o školním roce. Mnoho pracovních míst nabízí přímo univerzita – v knihovně, posilovně, jídelně, kancelářích a tak dále, ale hodně studentů pracuje i mimo kampus, například v restauracích nebo obchodech s oblečením.

Já jsem 4 roky pracovala jako plavčice v univerzitním rekreačním centru. Ta práce se ke studiu skvěle hodila, hodně nám vycházeli vstříc při kombinování s našimi přednáškami a o zkouškovém období. Snažila jsem se našetřit si peníze, než jsem odjela sem, protože tady neplánuji pracovat – na to bych potřebovala pracovní vízum.

Co plánuješ, až dokončíš studium na Karlově univerzitě?
Ještě si nejsem tak úplně jistá. Chtěla bych dál cestovat, ale potom žít v USA. Moc ráda bych pracovala na další kampani, ale potom… Kdo ví?