PĚT CITÁTŮ - Výměna papežů: rezignace, volba a nová hlava církve

V polovině února toho roku překvapil (teď už bývalý) papež Benedikt XVI. celý svět, když oznámil své rozhodnutí rezignovat ze své funkce. Po více než měsíci dohadů o jménu jeho nástupce, neustálého mediálního presu a přívalu věřících i nevěřících návštěvníků ve Vatikánu byl zvolen nový, v pořadí 266. papež, který přijal jméno Francis. Pět citátů přináší reakci na rezignaci Benedikta XVI., průběh konkláve a informace o nově zvoleném papeži Františkovi.

Rezignace Benedikta XVI. byla náhlá a málokdo ji čekal. Podobná věc se také nestává často; naposledy se papež dobrovolně vzdal své funkce před téměř šesti sty lety, a to když Řehoř XII. svou abdikací přispěl k ukončení papežského schizmatu. Benedikta XVI. ale k jeho rozhodnutí vedly zcela jiné důvody, především zdravotní. „Po tom, co jsem opakovaně zpytoval své svědomí před Bohem, jsem s jistotou došel k závěru, že kvůli mému pokročilému věku již není nadále v mých silách vykonávat tuto službu,“ odůvodnil Benedikt XVI. své rozhodnutí v prohlášení.

Nový papež pochází z kontinentu s největším počtem věřících

Papežova abdikace zasáhla bez nadsázky celý svět. Osoba v této funkci je totiž hlavou nejenom Vatikánu, ale především katolické církve. K té se hlásí miliony věřících téměř ze všech koutů světa, jejichž počet se každoročně rozrůstá. Nejvíce věřících pochází z Jižní Ameriky, ani severní část ale nezůstává pozadu. Ve svém prohlášení vzpomínal prezident USA Barack Obama na svou schůzku s Benediktem XVI. v roce 2009 a děkoval za spolupráci. „Církev hraje velice důležitou roli jak ve Spojených státech amerických, tak ve světě, a já přeji hodně štěstí těm, kteří se brzy setkají, aby za Jeho Svátost papeže Benedikta XVI. našli náhradu.“

Jestli štěstí měli, nebo ne, se nejspíš dozvíme až po tom, co nový papež stráví ve své funkci delší dobu. Proces, kterým museli kardinálové projít, byl ale poměrně zdlouhavý. Jejich setkání ve Vatikánu začalo už 4. března, k samotné volbě se ale dostali až o osm dní později. Podle očekávání nový papež napoprvé zvolen nebyl. Aby se jím totiž někdo mohl stát, je potřeba, aby mu svůj hlas daly minimálně dvě třetiny kardinálů, kteří se konkláve účastní. To se nakonec podařilo 13. března při páté volbě, tedy dříve, než se očekávalo. Požadavek dvou třetin získaných hlasů nakonec splnil argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio.

Z jezuity dominikánem

Ten posléze přijal jméno Francis, česky František. Patří mu několik prvenství: jeho papežské jméno v minulosti nepoužil žádný z jeho předchůdců, dále je to první papež z Ameriky a také první papež z jižní polokoule. Navíc je také první jezuitskou hlavou církve.

K tomu se váže i reakce českého arcibiskupa Dominika Duky. Ten na své facebookové stránce popisoval své dojmy z volby a mimo jiné uvedl: „Když jsem poprvé pozdravil sv. Otce Františka a gratuloval mu, řekl jsem, že se stal zázrak – z jezuity se stal dominikán. Papežové totiž nosí bílý hábit po papeži sv. Piu V., který byl dominikán, zatímco jezuité tradičně nosí hábit černý.“ Duka byl jedním ze 115 kardinálů, kteří se na volbě nového papeže podíleli.

Jasným favoritem ale Bergoglio nebyl. Zpočátku se mluvilo o jiných, především evropských kandidátech, poté se po dlouhou dobu zdálo, že by snad nový papež mohl pocházet z Afriky. V Ghaně se totiž narodil Peter Turkson, o jehož vítězství hojně diskutovala mnohá média. Bylo zřejmé, že se v této volbě do čela katolické církve již nedostane nikdo ze starého kontinentu – největší podíl věřících se nachází právě v Jižní Americe a Africe.

Proč se Turkson ale nakonec papežem nestal, vysvětlil pro Guardian Raymond Perrier, vedoucí Jezuitského institutu v jižní Africe: „Mít afrického papeže by zcela jistě bylo zajímavé, ale představa, že by africký papež předběhl toho jihoamerického, byla jednoduše nepřijatelná. Církev je v Jižní Americe mnohem déle a historická data to potvrzují: je to 1492 proti 50. letem 19. století. Afrika prostě neměla kandidáty. Peter Turkson byl z nich sice nejsilnější, ale v posledních týdnech se mu spíše nedařilo.“

Zatím se zdá, že si svět a především věřící nového papeže oblíbili. Příznivce si získal svým lidským a osobním přístupem. Zdá se také, že má potenciál oslovit množství mladých lidí. Již v prvních dnech ve své funkci adresoval několik témat a tím naznačil, kudy se jeho cesta pravděpodobně bude ubírat. Z obsahu jeho inaugurační mše, které se zúčastnilo až 200 000 lidí, vyplynulo, že se dost možná bude zasazovat i o ochranu životního prostředí: [Být ochránce] znamená chránit každé stvoření, krásu světa. (…) Znamená to respektovat každé Boží stvoření a respektovat prostředí, ve kterém žijeme.“

Dále se také papež obracel k majetnějším lidem, aby mysleli na slabší, na ty, kteří se ocitli v potížích. Obecně také vyzýval k dodržování křesťanských hodnot a lásce mezi lidmi. Až dozní období bezprostředně po jeho zvolení a s ním se vytratí i nutnost těchto frází, uvidíme, do jaké míry se bude papež František lišit od svých předchůdců a zda splní očekávání (nejen) věřících.