Druhá oficiální návštěva prezidenta Miloše Zemana vedla do Rakouska, kde strávil dva dny. Ve Vídni mluvil o jaderné energetice čí jmenování velvyslanců. V rozhovoru pro rakouskou agenturu APA ještě před odjezdem však pronesl výrok, jenž upoutal větší pozornost. Prezident se navrátil k tématu odsunu sudetských Němců, jež bylo hojně skloňované již v době prezidentské volby.

„Člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera. Oceňuji, že zbývajících deset procent - socialisté, komunisté a další - bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu,“ citoval prezidentova slova server iDnes.cz. Právo v zemi zůstat přitom dostali ti, již dokázali, že byli aktivními antifašisty.

Největší pozornost a u některých Rakušanů i pobouření si vysloužil Zemanův výrok o trestu sudetských Němců: „Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti.“ Projevil však lítost nad excesy, které odsun německy mluvící menšiny provázely.

Šéf rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Gerhard Zeihsel je jedním z Rakušanů, jenž Zemanovy výroky kritizoval. Pokusy rozdělovat sudetské Němce na „dobré“ a na „zlé“ jsou podle něj „zcela mimo“. Také je podle něj nepřípustné, připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí.

Při debatě s českým prezidentem se ho zeptal, zda v souladu s Benešovými dekrety nehrozí konfiskace majetku rakouských podnikatelů investujících v Česku, protože dekrety „zakotvily znárodnění majetku německy mluvících osob, a tím i Rakušanů, bez náhrady“.

Zeman odmítl, že by Benešovy dekrety představovaly pro rakouské investory riziko. „Ukažte mi jedinou firmu v minulých 20 nebo 25 letech, která byla ve jménu Benešových dekretů zkonfiskována. Pokud budete moci jmenovat alespoň jedinou, dám vám zcela zapravdu,“ odpověděl.

Hleďme do budoucnosti

Na Zemanova slova ohledně odsunu sudetských Němců zareagoval i premiér Petr Nečas. Podle je třeba soustředit se na současné problémy a nerozdmýchávat staré křivdy. „Měli bychom si uvědomit, že se píše rok 2013 a jsme členskou zemí Evropské unie. Měli bychom být uměřenější,“ řekl. Zeman připustil, že tímto tématem by se měli zabývat spíše historici.

Během své návštěvy Miloš Zeman hovořil s rakouským prezidentem Heinzem Fischrem, s nímž se shodl v otázce jaderné energetiky. „Plně sdílím názor pana prezidenta Fischera o nutnosti bezpečnosti jakékoliv, tedy i jaderné energetiky,“ řekl Zeman na tiskové konferenci po schůzce s jeho rakouským protějškem.

Otázka atomu totiž obě země rozděluje. Rakousko elektřinu z jádra nevyrábí, rakouští odpůrci atomu v minulosti demonstrovali proti jaderné elektrárně Temelín a blokovali česko-rakouské hraniční přechody. Zeman řekl, že Rakousko nyní o Temelínu dostává nadstandardní informace.

Fischer se také vyjádřil k zemanovým výrokům ohledně vysidlování německy mluvícího obyvatelstva. Podle rakouského prezidenta je těžiště především v budoucnosti, obě země by navzdory různým pohledům na kapitoly v dějinách měly rozvíjet vzájemnou spolupráci.

Bottom line: A co vy, myslíte si, že je třeba otevírat téměř 70 let staré události, jako je vysidlování sudetských Němců?