Vysoké školy v současné době téměř překypují množstvím různých studijních programů. Už dávno se nejedná jen o klasické obory typu medicína či právo. Čím víc se náš svět modernizuje, čím bližší si všichni jsme, tím víc potřebujeme teoreticky i prakticky pokrýt rozlišná odvětví našeho života. Jedním z takových oborů je i biomedicínské inženýrství. O co se jedná a kde je tento obor možné studovat? To a mnohé další se dozvíte v novém článku TST.
Jen málokterý obor v souvislosti s medicínou zažívá v současné době takový boom jako biomedicínské inženýrství. A to ještě rozhodně nepřišla jeho chvíle. Co si vlastně pod tímto názvem můžeme představit? Jedná se hned o několik podoborů, které spojuje jediné – snaha ulehčit pacientům i lékařům život a práci.
Biomedicínské inženýrství stojí na okraji mnoha oborů – biologie, techniky, fyziky či chemie. Je věda interdisciplinární a její studenti musí být talentovaní a zběhlí hned v několika přírodních vědách. Jak pravděpodobně tušíte, hlavním cílem biomedicínského inženýrství je především vývoj a konstrukce různých přístrojů, které pomáhají při diagnostice a léčbě rozličných nemocí. Jedná se o přístroje méně složité jako EKG holtery či měřiče krevního tlaku, které běžně užíváme, až po složité softwary, jejichž funkci může laik jen těžko pochopit.
Kde studovat biomedicínské inženýrství?
Netřeba připomínat, že ve všem, co je spojené s medicínou, je budoucnost. Nejen díky tomu bylo biomedicínské inženýrství serverem iHNed.cz zařazeno mezi jeden z pěti oborů, které mají do budoucna nejlepší vyhlídky. V České republice je možné jej studovat hned na čtyřech různých univerzitách. Na brněnském VUT, ostravské VŠB-TU, ČVÚT a liberecké TUL. Je však nutné dodat, že obor je rozmanitý a má mnoho různých mutací a podob, které lze najít téměř na každé fakultě vysoké školy s přírodovědným či technickým zaměřením.
Studium biomedicínského inženýrství v Česku probíhá zpravidla na dvou stupních. Na úrovni bakaláře nejprve studujete na biomedicínského technika. Někdy je obor obohacen o biomedicínskou informatiku, anebo si adept může naopak mezi těmito dvěma programy vybrat. Na ČVÚT si dokonce můžete zvolit ještě více specializovanou optiku a optometrii.
Během prvních tří let studia absolvujete předměty čistě přírodovědně zaměřené – anatomii a fyziologii, biologii či fyziku - zároveň však i předměty spojené spíše s managementem nebo psychologií. Po dokončení bakalářského studia je možné se přihlásit do navazujícího magisterského programu – biomedicínského inženýrství.
Kdekdo by řekl, že dostat se na tento obor musí být těžkým úkolem. Opak je však v některých případech pravdou. Například na Vysokou školu báňskou v Ostravě vám stačí zajistit si percentil nad 40 z testu Obecných studijních předpokladů. Což pro zájemce o takovýto obor bude zřejmě hračkou.
Problém nastává ve chvíli, kdy se na obor přihlásí žáci, kteří pouze na pár měsíců potřebují statut studenta. S tímto nešvarem však rozhodně zatočili na Technické univerzitě v Liberci, kde je nutné složit náročné zkoušky z matematiky, fyziky a biologie. Pokud jste však na střední škole nepřekročili průměr 1,9, přijímačky skládat nemusíte.
Obor zajistí práci ve výzkumu i nemocnici
Absolventi biomedicínského inženýrství se nestávají pouze odborníky ve svém oboru, ale zároveň i zdravotnickými pracovníky díky akreditaci Ministerstva zdravotnictví.
Kromě práce ve výzkumu se může absolvent biomedicínského inženýrství uplatnit přímo v praxi zdravotnických zařízení. Kromě klasického servisu zdravotnických přístrojů může v rozsahu svých znalostí a pravomocí vykonávat činnost při klinickém hodnocení a klinických zkouškách. Samozřejmě pod dohledem patřičného nadřízeného.
Jelikož v ČR neexistuje statistika o uplatnění a mzdách biomedicínských inženýrů, podívali jsme se alespoň na data z USA. Tam si průměrný biomedicínský inženýr přijde v přepočtu na sto dvacet tisíc korun měsíčně. Což je zajisté naprosto nesrovnatelné s jakoukoliv zdravotnickou mzdou v České republice. Paradoxem je, že v USA stačí k výkonu tohoto povolání pouhý bakalářský titul.
EKG, tonometry i náhradní končetiny
To všechno a mnohem víc přineslo biomedicínské inženýrství světu. Jsou to věci, které nám dnes v medicíně přijdou naprosto běžné a často se nachází i v našich domácích lékárničkách. Zároveň se však jedná i o nejnovější modely různých protéz, které lidem napomáhají se znovu začlenit do každodenního života.
Z poslední doby by bylo vhodné upozornit hned na dva vynálezy českých studentů. V roce 2011 totiž biomedicínští inženýři z ČVÚT představili tzv. SeniorInspect. Jedná se o přístroj, který 24 hodin denně monitoruje biologické funkce člověka a poté je odesílá na dohledovou službu. Primárně je tento produkt určen pro seniory, kteří žijí v domácnostech sami a v případě potíží u nich hrají i sekundy výraznou roli.
Mezi další produkt, který lidem značně usnadňuje život, patří i tzv. akcelometr z dílny Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Přístroj má pomáhat lidem s kardiostimulátorem. Ten např. při jízdě autem vyhodnocuje mylná data. Zaměňuje vibrace způsobené jízdou za srdeční tep. A právě v tuto chvíli zasáhne akcelometr, který může mít člověk např. v kapse. Vyšle signál a celou situaci navrátí do běžného stavu.
Mezi jednoho ze světově nejuznávanějších průkopníků biomedicínského inženýrství patří již zesnulý Leslie A. Geddes. V roce 2006 byl tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem oceněn za více než 50 let oddané práce pro obor a výchovu dvou tisíc americkým biomedicínských inženýrů. Mezi Geddesovy nejznámější přínosy zdravotnictví patří vývoj miniaturních měřičů krevního tlaku pro předčasně narozené děti nebo vyvinutí nové metody kardiopulmonální resuscitace.
Mezi další významné osobnosti tohoto oboru patří v současné době např. Robert Langer, který vyučuje na americkém MIT a vlastní kolem osmi set patentů. Zasloužil se především o pokrok v podávání různých látek do těla bez užití jehel či dalších invazivních metod.
__________________________________________________________________
Bottom line: Tím naše cesta do světa biomedicínského inženýrství končí. Brzy si však budete moc přečíst rozhovor se studentem tohoto oboru na ČVÚT.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist