Takový příběh by nenapsal snad ani samotný Jules Verne. Píše se rok 2023 a na Marsu, planetě vzdálené statisíce kilometrů, přistává lidská výprava. Má s sebou zásoby na celý život, zpátky už totiž nepoletí. Tito lidé se rozhodli, že na jiné planetě se jim povede lépe než na Zemi, a tak tu zakládají novou civilizaci. Jedná se pouze o představu ze žánru science fiction, anebo jde skutečně o možnou blízkou budoucnost?

„Mám ráda vzrušení, pracovala jsem čtyři roky v zábavním parku“, popisuje ve svém videu dvaadvacetiletá Katie, proč se hodí pro výpravu na Mars. Tato zdravotní sestra ze Spojených Států je jednou z více než sta tisíce lidí, kteří se o jednosměrnou letenku do vesmíru přihlásili.

Jde o projekt nizozemské neziskové organizace Mars One, jenž chce ze všech přihlášených letos vybrat čtyřicet potenciálních astronautů. Z nich po náročném výcviku určí dva muže a dvě ženy, kteří v roce 2022 nastoupí do rakety směřující na rudou planetu.

Dva roky před nimi by na Marsu měla přistát výprava se zásobami, která by prostředí planety připravila pro budoucí osadníky.  Roce 2025 by se po první čtveřici měli přidat další čtyři lidé.

Pošlete video, vyhrajte život na Marsu

Zájemci o nový život na Marsu se do posledního srpnového dne mohli přihlásit formou videa. Poplatky z přihlášku se přitom lišily zemi od země podle hrubého domácího produktu. Obyvatelé Spojených Států museli zaplatiti 38 dolarů, zatímco pro Mexičany byl poplatek téměř o polovinu nižší.

Bas Landsorp, ředitel Marsu One, svojí vizi věří. Potřebné finance, asi šest miliard dolarů, chce získat skrze mediální propagaci, příspěvky od přihlášených uživatelů, a vysílací práva. Technologicky je podle něj lidstvo na cestu připravené. „Nejsou potřebné žádné další vynálezy“, řekl Landsorp na tiskové konferenci k projektu.

„Co chceme udělat je vyprávět světu příběh“, vysvětluje pro CNN ambice Marsu One Landsorp. „Když lidé vycestují na Mars, když se tam usadí a postaví novou planetu, to je jedna z nejvíce vzrušujících věcí a my se o ni chceme podělit s celým světem“, říká.

I proto by měly celý proces natáčet televizní štáby jako jedinečnou formu reality show. Diváci by měli mít možnost sledovat osm let trvající proces přípravy astronautů, jejich sedmiměsíční cestu, přistání, i život na Marsu.

Noví obyvatelé nebudou mít lehké začátky, a tak Mars One hledá především psychicky odolné jedince. Zároveň to musí být týmoví hráči, aby dokázali spolupracovat se svými novými sousedy.

„Nehledáme jednotlivce, hledáme perfektní tým“, říká pro deník The Independent Landsorp. „Chceme lidi, kteří zapadnou do jednotlivých týmů cestujících na Mars. Musí být zdraví, dost chytří na to, aby se naučili novým dovednostem, a musí mít osobnost na to, aby mohli pracovat v malém týmu“, dodává.

Vize zítřka nebo utopická představa?

Tento nizozemský nápad zní vizionářsky, ale řada odborníků zůstává vůči jeho uskutečnění skeptická. Atmosféra na Marsu je velice řídká, protože nedisponuje silným magnetickým polem, které obklopuje Zemi a chrání ji před slunečním větrem. Tak se říká proudu vysokoenergetických částic proudících ze Slunce, které mohou atmosféru narušovat.

Na Marsu navíc neexistuje tekoucí voda, přestože se tam, podle nedávných vědeckých poznatků, kdysi nacházela. Ta by se tedy musela získávat z půdy a  částečně nejspíše i recyklovat, jako se to dělá při jiných vesmírných misích. Zůstává přitom otázkou, jakou dobu složité přístroje na recyklaci tekutin a jiných materiálů vydrží, popisuje pro BBC astronaut Stan Love.

Jedním z největších problémů výpravy na Mars je radiační záření. NASA má pro své expedice přísně stanovené limity, které projekt Mars One dost možná nesplní. Astronauti cestující do vesmírů nesmí být vystaveni radiačnímu záření, které by zvyšovalo riziko rakoviny o více než tři procenta. To odpovídá asi pěti-stům dnům strávených mimo naši atmosféru, tedy o mnoho méně, než s čím počítá celoživotní výlet na Mars.

Podle Landsorpa nejsou ale obavy z radiace pro misi klíčové. „Zdravotní rizika cestování vesmírem jsou už tak dost vysoká, takže radiace není naší největší starostí“, řekl pro televizní stanici CNN.

Přestože je mnoho vědců vůči projektu zdrženlivá, řadě lidem poskytl naději na lepší život, asi jako když přišel Kryštof Kolumbus s objevem nového kontinentu. Například pro britskou zájemkyni Melissu Ede je to možnost, jak si něco dokázat. „Mí rodiče mě vždycky ponižovali, říkali, že žiju na nějaké jiné planetě. No teď bych jim konečně mohla říct, že je to pravda“, líčí pro britský server Sky News.

Mimo to může Mars One přinést mediální pozornost pro vývoj v astronomii, a s ní i peníze pro nové projekty, jak tvrdí pro BBC astronaut Love. Možná se tak už za pár let nebudeme moci někomu posmívat, že snad spadl z Marsu. Třeba to totiž bude pravda.