František Listopad: Obyvatelé Lisabonu jsou opatrní kvůli dědictví inkvizice

První den v Lisabonu pozoruji, že lidé jsou tu menší, řeka je větší, širší a mohutnější. Vše se podobá něčemu. Lisabon se přibližuje Istanbulu, řeka Tejo jsou Dardanely, mezi levou stranou a pravou stranou je hranice mezi Evropou a Asií.

Druhý den

Prostory v Lisabonu zasluhují studie. Pod sedmi pahorky se rozkládá vnitřní město obklíčené lokálními čtvrtěmi. Hodně stromů. Baudelaire kdysi napsal, že v Lisabonu nerostou stromy. Mýlil se, asi tu nikdy nebyl, nebo když byl, nebyly stromy, kterých je nyní velké množství. Některá místa jsou skutečnými plícemi města.

Vyšla brožurka vytištěná městskou radou o pětadvaceti nejoblíbenějších a nejobvyklejších listnatých stromech. K tomuto seznamu ještě můžete přidat stromy exotické v pěstěných zahradách. Voní Afrikou a Brazílií a za rohem si můžete utrhnout trs banánů nebo pomeranč.