Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem

Vážený tazateli,

pracovní cesta je překážkou v práci na straně zaměstnavatele.Na základě ustanovení § 269 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále „ZP“) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže vznikly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP nebo odměny z dohody podle § 194 ZP a plnou výší nemocenského. Zjednodušeně řečeno, zaměstnavatel nahradí zaměstnanci rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem a výší nemocenského.

Podle ustanovení § 29 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu.

Avšak ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon o silničním provozu“), ukládá povinnost přepravované osobě připoutat se za jízdy na sedadle bezpečnostním pásem, je-li jím sedadlo vybaveno.  Tuto povinnost má sama přepravovaná osoba, řidič ji musí pouze upozornit. Případné následky porušení povinnosti nese zraněná přepravovaná osoba.

Nepřipoutání se bezpečnostním pásem je přestupkem podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.  Jedná se o přestupek zaviněný vědomou nedbalostí.

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

Například v rozhodnutí 21 Cdo 3797/2007 ze dne 21.8.2008 řešící případ nepřipoutané zaměstnankyně a utrpěného úrazu Nejvyšší soud vyjádřil následující názor: „Protože zaviněné porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nepochybně vedlo (jako příčina důležitá, podstatná a značná) ke vzniku škody, je odůvodněn závěr, že se zaměstnavatel zcela zprostil odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnankyně.“

Zjednodušené shrnutí na závěr - protože jste utrpěl pracovní úraz vlastní vinou, máte nárok na nemocenské ve výši 60% průměrného denního výdělku.