Vážený tazateli,
výpovědní doba stanovená zákonem činí dva měsíce. Delší výpovědní dobu lze sjednat písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Podle ustanovení § 53 odstavec 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Výpovědní doba a její případné prodloužení se počítá v kalendářních dnech, a nikoliv v pracovních. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, běh výpovědní doby se přerušuje a její zbytek započne běžet po skončení ochranné doby.
Je-li zaměstnanec v pracovní neschopnosti v průběhu výpovědní doby, a ta uplyne až po skončení pracovní neschopnosti, délka výpovědní doby se neprodlužuje.
Zdůrazňuji, že uvedené se uplatní pouze v případě výpovědi dané zaměstnavatelem. Dá-li výpověď zaměstnanec, pracovní poměr skončí i v ochranné době (pracovní neschopnosti).
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist