Vážený tazateli,

výpovědní doba stanovená zákonem činí dva měsíce. Delší výpovědní dobu lze sjednat písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Podle ustanovení § 53 odstavec 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Výpovědní doba a její případné prodloužení se počítá v kalendářních dnech, a nikoliv v pracovních. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, běh výpovědní doby se přerušuje a její zbytek započne běžet po skončení ochranné doby.

Je-li zaměstnanec v pracovní neschopnosti v průběhu výpovědní doby, a ta uplyne až po skončení pracovní neschopnosti, délka výpovědní doby se neprodlužuje.

Zdůrazňuji, že uvedené se uplatní pouze v případě výpovědi dané zaměstnavatelem. Dá-li výpověď zaměstnanec, pracovní poměr skončí i v ochranné době (pracovní neschopnosti).

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist