Data neotevírá pouze veřejná správa. Přidají se banky?

V loňské studii s názvem Open Data Means Business z dílny londýnské organizace Open Data Institute uvedlo 70 procent respondentů, že pro své produkty a služby využívají datové zdroje veřejné správy. Odpovídající patřili mezi zástupce tzv. open data companies, tj. firem, jež v rámci své klíčové činnosti využívají či produkují otevřená data anebo do nich jinak investují. Tytéž podniky ve 49 procentech případů čerpaly otevřené datové podklady z nevládních zdrojů.

Odborníci z Open Data Institute si vysokého zastoupení zdánlivě privátních pramenů povšimli. Po jejich bližším prozkoumání ale došli k závěru, že potenciál otevřených dat generovaných komerční sférou je využíván minimálně. Drtivá většina nevládních otevřených zdrojů totiž pocházela od neziskových organizací nebo z komunitních projektů.

Veřejná správa má v oblasti otevřených dat značný náskok. Po letech příprav a pilotních projektů si vyvinula standardizované postupy, kterými potenciálně otevíraná data posuzuje, čistí a chrání. Autoři studie Open Data Means Business se dokonce domnívají, že současná nabídka otevřených datových zdrojů veřejné správy v mnoha ohledech převyšuje poptávku po nich.

Většina zástupců komerčního sektoru doposud stála stranou, případně si tohoto fenoménu všímala z pozice potenciálního uživatele. Existují sice různé projekty sdílení privátních dat, ty ale bývají často účelově nastavené a širší veřejnosti nepřístupné. Zpřístupnění datových zdrojů komerčních podniků má podle tvůrců studie obrovský inovační a hospodářský potenciál. Jeho zkoumání se ujímají organizace, jež dosud "otevíraly" data ve veřejné sféře.

Soukromé podnikatelské subjekty svůj nezájem o zveřejňování datových zdrojů obvykle zdůvodňují obchodním tajemstvím nebo ochranou soukromí. Ve výsledku často nepodnikají v tomto směru vůbec nic. O data jiných podniků, zejména konkurentů, zákazníků nebo partnerů, by ale samozřejmě stály. Současně si uvědomují, a to platí i pro instituce veřejné správy, že generování otevřených dat není jednoduchá ani levná záležitost.

Výše zmíněného průzkumu organizace Open Data Institute se vloni zúčastnilo 270 britských firem. Všechny ve svých klíčových aktivitách využívaly otevřená data. Jejich souhrnný obrat převyšoval 92 miliard liber a zaměstnávaly půl milionu lidí. Těmito hodnotami organizace Open data Institute demonstruje hospodářský přínos otevřených dat pro Velkou Británii.

Mezi tématy, k nimž se respondenti vyjadřovali, figurovaly i typy využívaných dat. Termín typ zde označuje předmětnou oblast, tj. co data obsahují nebo prezentují.

K nejčastěji využívaným patří geoprostorové a mapové podklady, dopravní, environmentální nebo demografická data. U většiny datových typů z předních míst žebříčku si není těžké představit navazující typy služeb. V případě jiných už jde o náročnější úkon. Poměrně nízká míra využití podkladů z oblasti financí, potravin nebo života spotřebitelů může demonstrovat jejich nízkou dostupnost ve veřejných zdrojích. A právě to by alespoň v tématu finančních služeb mohla změnit relativně nová iniciativa, která se zaměřuje na otevření bankovních dat.

Otevřená bankovní data

Myšlenkou otevřených dat veřejné správy se nově inspirují rovněž finanční instituce. Na žádost britské vlády vloni vzniklo sdružení Open Banking Working Group, jež sdružuje profesionály ze světa financí, otevřených dat a technologií pro finanční sektor. Jeho aktivity zastřešuje organizace Open Data Institute. Pracovní skupina dostala za úkol prozkoumat, jaká data bankovních institucí lze sdílet, zveřejňovat a zužitkovat třetími stranami. Podobně jako v případě veřejné správy má otevření dat stimulovat inovace a vylepšit uživatelskou či zákaznickou zkušenost. Vedle toho také reaguje na změny v unijní legislativě, jež mají v horizontu dvou let zjednodušit přístup klientů k vlastním datům. Informace o bankovních operacích bude mimo jiné možno sdílet s třetími stranami.

Letos sdružení Open Banking Working Group zveřejnilo dokument Open Banking Standard. Popisuje v něm, jak lze otevřená bankovní data vytvářet, sdílet a využívat. Prospěch z takového kroku mají mít všechny zainteresované strany. Klienti se dokážou lépe orientovat v nabídkách a ročně mohou uspořit až 70 liber na poplatcích. Podnikoví zákazníci by s pomocí autorizovaného přístupu ke svým datům zjednodušili práci účetních. Finanční transakce totiž stále bývají zadávány ručně.

Názor

Mojmír Prokop, manažer distribučních kanálů za customer intelligence v KB

Otevírání vybraných dat veřejné správy přináší inovační a hospodářský růst. Dostavily by se podobné efekty i v případě otevření některých bankovních dat? Podpořila by vaše banka realizaci této myšlenky (případně jak)?

Vývoj v oblasti otevřených dat neustále sledujeme a hledáme řešení, která přinesou užitek našim klientům a umožní nám reagovat na poslední trendy a regulace. A to jak v rámci finanční skupiny Komerční banky, tak i mateřské Société Générale. Aktuálně máme spuštěných několik projektů a aktivit, které se oblastí otevřených dat zabývají. Jde především o přípravu na implementaci nových regulací v oblasti platebního styku a využití dat pro nabídky produktů a služeb pro klienty šité na míru. Vedle těchto výhod se ale data budou dostávat mimo regulovaný bankovní sektor, což může mít dopad na úroveň zabezpečení práce s nimi. Jsme si tohoto rizika vědomi, proto i zde je naší hlavní prioritou zajištění bezpečnosti bankovních informací.

Banky dokážou oslovit nové zákazníky a nejspíše by se také lépe bránily nejrůznějším podvodným operacím.

Standard, resp. pracovní rámec, samozřejmě jasně definuje, jaká data zůstanou utajena, jaká lze podmíněně sdílet a jaká volně zpřístupnit. Pracuje tedy s kategoriemi uzavřená, sdílená a otevřená. Zohledňuje rovněž regulatorní a zákonné normy pro práci s daty bankovních klientů. Z technologického pohledu definuje standardní a otevřená přístupová rozhraní. Ta samozřejmě neumožňují přímé zpřístupnění soukromých dat. Tento krok je podmiňován souhlasem jejich vlastníka, jednotlivce nebo podniku.

Praktické využití by otevřená bankovní data mohla velmi rychle najít na produktové úrovni, konkrétně jde o parametry služeb, které nejspíše není třeba tajit. Podobné webové služby již existují, ale obvykle převádějí nestrukturovaná data z prezentací finančních institucí a často vykazují nízkou míru aktuálnosti i spolehlivosti.

Tvůrci standardu prezentují také přínosy otevření bankovních dat pro britskou ekonomiku. Vedle zlepšení klientské zkušenosti a vzniku řady inovativních služeb uvádějí významný benefit, jenž cílí přímo na finanční instituce. Ty budou díky volně přístupným a podmíněně sdíleným datům schopny lépe definovat vlastní nabídky a služby a přizpůsobovat je koncovým zákazníkům. Banky, jež tuto možnost nevyužijí, se nejspíše připraví o schopnost rychlé reakce na změny na trhu.

Open Banking Standard má rovněž inspirovat další odvětví britského hospodářství k otevírání dat a k navazující stimulaci vlastního i národního hospodaření. Pokud se Velká Británie stane průkopníkem otevřeného bankovnictví, posílí svůj finanční sektor a udrží si náskok před ostatními státy, uvádí autoři dokumentu. Lze předpokládat, že další země budou britské kroky následovat, podobně jako se to do jisté míry stalo v případě otevírání dat veřejného sektoru.

Podobné iniciativy se nejspíše setkají s širší institucionální podporou. Zájem na vyšší otevřenosti a transparentnosti snad všech oborů zjevně deklaruje Evropská unie. Ta, konkrétně Evropská komise, stojí také za zřízením a provozem nově spuštěného Evropského datového portálu.

Evropský datový portál

Letos v únoru došlo ke spuštění první verze Evropského datového portálu. Za jeho zřízením stojí Evropská komise, kterou v této činnosti podporuje konsorcium komerčních firem, akademických a neziskových institucí vedené společností Capgemini. Zkušební provoz byl zahájen vloni v listopadu. European Data Portal navazuje na deset let fungující platformu ePSI - Public Sector Information a v důsledku ji také nahrazuje.

Portál sbírá a zpřístupňuje metadata informací z veřejného sektoru, která figurují na veřejných datových portálech zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, partnerů Evropské politiky sousedství (ENP) a Švýcarska. Aktuálně nabízí přes 400 tisíc datových sad, vloni v listopadu jich bylo zhruba 200 tisíc. Nově na portálu přibyly edukativní a návodné sekce, jež odkazují na praktické příklady využití otevřených dat veřejného sektoru.

Otevřená data v projektech pracujících s veřejnými rozpočty

DATY.cz
Informace o českých firmách na jednom místě a v reálném čase - živnostenský rejstřík, volná pracovní místa, insolvence, veřejné zakázky atd.
www.daty.cz

FondyEU.eu
Transparentní databáze příjemců podpory ze strukturálních fondů EU.
www.fondyeu.cz

Rozpočet obce
Rozpočty všech obcí za posledních 13 let, sledování trendů v příjmech a výdajích, porovnání s podobnými obcemi.
www.rozpocetobce.cz

Supervizor
Vizualizace dat o hospodaření ministerstva financí. Umožňuje dohledat podrobná data z jednotlivých faktur.
http://data.mfcr.cz/supervizor/

Váš majetek
Dražby, aukce a prodeje majetku státu, krajů, měst a obcí a exekučně zabaveného majetku na jednom místě.
www.vasmajetek.cz

Všechny zakázky
Alternativní informační systém o veřejných zakázkách v ČR.
www.vsechnyzakazky.

Článek byl publikován v ICT revue 4/2016.