Souboj chytrých a hloupých (strojů)

Naštěstí nemusím, protože IoT technologie nabízí dostatek příležitostí, jak efektivně data získat. I hloupé stroje obvykle data mají, jen je obtížné je z nich dostat, musíme je tedy "pochytřit" pomocí IoT. Mikrokontroler napojený na datovou sběrnici nebo na senzory osazené na stroji data pořídí a přímo z výrobní plochy je rovnou pošle do cloudu. Získání primárních dat je ovšem jen první krok v "pochytření" stroje. Další krok spočívá ve zpracování a vyhodnocení dat a jejich zpřístupnění všem uživatelům přes webové rozhraní.

Díky IoT i hloupé stroje mohou poskytovat užitečné informace: o době běhu, výkonu, změnách parametrů v čase, chybách a jejich závislostech. To jsou v podstatě všechny informace, které obsluha potřebuje pro efektivní používání a management pro plánování, výpočet OEE a dalších ukazatelů.

Následky "pochytření" mohou být obrovské, rázem máte provozní informace, které potřebujete, a otvírá se prostor pro získání vyššího výkonu. Pokud jsou stroje mechanicky vyhovující, doplněním chytré vrstvy oddálíte morální opotřebení a stroje mohou bez větších problémů sloužit ještě několik let. Můžete tak ušetřit miliony za předčasnou výměnu a současně s novými daty stroje využívat na maximum, optimalizovat procesy a odstávky.

Příležitosti IoT nekončí získáním dat z jednoho stroje, můžete snadno kombinovat data z celé linky, dalších zařízení, logistiky, údajů o prostředí a pohybu pracovní síly. IoT vám umožní poskládat jakákoli data, abyste posunuli výkonnost své firmy o kus dál.

I když to tak může vypadat, IoT není o senzorech a HW, IoT je o datech a jejich použití, které vždy musí být ospravedlněno pozitivním byznysplánem. Technologie, které se skrývají pod názvem IoT, vám umožní soustředit se na to, jaká data potřebujete a jak je použijete, namísto toho, abyste řešili, jak je získáte.

Ratibor Líbal, managing partner, Actum

Sloupek byl publikován v dubnovém vydání magazínu ICT revue.