Atos v roli zkušeného integrátora

Jaké konkrétní technologie a řešení tvoří v současnosti páteř vaší nabídky?

Kromě našich vlastních produktů, zařízení, aplikačních a bezpečnostních řešení a služeb, které máme k dispozici, fungujeme v mnohých partnerstvích, jež nám zaručují, že můžeme našim zákazníkům nabízet tzv. "best of breed" technologie a řešení, jež požadují na zajištění svých byznysových cílů. Takže kromě toho, že vlastníme značku Bull, která produkuje vlastní technologie a řešení v oblasti cyber security a další bezpečnosti, máme znalosti a schopnosti dodávat produkty pro digitální transformaci. Máme množství globálních partnerství, budu jmenovat ty nejdůležitější, kam dnes patří zejména strategické partnerství s Google Cloud. V něm pomáháme ve spolupráci s Googlem v transformaci našich zákazníků právě do Google Cloud a staráme se o jejich služby. Další globální strategická partnerství jsou se společnostmi Dell EMC a Cisco v oblasti komunikací. Dále jde o partnerství vytvářená na lokální úrovni, kde jde o dodávky technologií a řešení, které zákazníci požadují a potřebují, a zde se velmi silně orientujeme na spolupráci se společnostmi SAP a Microsoft. Případně na řešení, která souvisejí s řešeními národní bezpečnosti. Tato partnerství nám na revanš zpřístupňují nejnovější technologie.

Věříme také, že síla naší společnosti tkví v lidském potenciálu, který se zde nachází. Jde o zkušenosti a reference, které máme, a také možnost přinést našim zákazníkům něco, co už někde funguje, anebo naopak vytvořit řešení přesně šitá na míru pro toho kterého zákazníka a vyřešení jeho byznysového problému.

Děláte v IT také něco vyloženě speciálního?

Vyloženě speciální věci zahrnují například oblast high performance computingu (HPC). S možnostmi, jaké tyto nové technologie přinášejí, je HPC stále důležitější součástí výzkumného a vývojového prostředí. Věcem, které jsme dříve nedokázali prostřednictvím počítačů simulovat, jsme už dnes o mnoho blíže. Jsem velmi rád, že právě Atos je na špici vývoje, který se HPC týká.

Jsme také velmi aktivní ve vývoji kvantového prostředí a využití kvantového computingu, ať už jde o zmíněné komplexní výpočty, nebo o bezpečnost a šifrovací algoritmy. Jde o témata, která jsou pro nás velmi zajímavá.

Zároveň jsme partnerem Ceny Josepha Fouriera, která oceňuje studenty, kteří se věnují vývoji a výzkumu v oblasti počítačových věd kam spadá právě HPC a sním související algoritmy.

V loňském roce jste uskutečnili jeden z vašich největších projektů, olympiádu v Jižní Koreji a dva roky předtím v Riu. Jaká měla ta v Pchjongčchangu po technické stránce specifika?

V první řadě bych rád zdůraznil jeden fakt. Byla to totiž především první olympiáda, která se celá odehrála z IT hlediska v cloudu. Měli jsme hlavní stan v Barceloně a většina procesů běžela v nizozemském Canopy cloudu, a kromě toho jsme měli infrastrukturní a lokální tým v Pchojngčchangu. Musím zdůraznit, že šlo o ukázku, do jaké míry dokáže být IT globálním byznysem. Znamená to, že dokážete přinést byznysovou hodnotu, aniž byste museli vybudovat masivní infrastrukturu právě v místě, kde potřebujete zužitkovávat její výsledky.

Ve kterých oblastech vidíte největší potenciál cloudu v současné době?

Hodně hovořím s CIO. Jsem přesvědčený o tom, že oni dnes už neřeší otázku, zda do cloudu jít. Myslím, že většina z nich už si na ni odpověděla kladně. Otázka však dnes zní, jak správně zkombinovat privátní cloud, hybridní, případně veřejný, a to tak, aby se dosáhlo optimální hodnoty nákladů, optimální bezpečnosti, ale také zároveň optimální flexibility a agility dané organizace. Z toho také vyplývají omezení a proč ještě všichni v cloudu nejsou. Ve velké většině případů jde o nepřipravenost prostředí z hlediska aplikací, procesů a bezpečnosti. Cloudové služby jako takové bezpečné sice jsou, zákazníci však musí na bezpečnost změnit pohled. Definovat, jakou úroveň bezpečnosti potřebují, jaká rizika a jakým způsobem jim chtějí předcházet, a nastavit si proces. Přechod do cloudu není pouhým přesunutím stávajícího prostředí do nového. Souvisí s komplexní transformací IT a toho, jak funguje byznys u daného zákazníka, v jeho společnosti.

Našim zákazníkům se snažíme dělat průvodce na celé této cestě. Od úvodního zhodnocení, definování cílů, které si mohou stanovit na základě očekávání od těchto přechodů, a reálně zpracovat celý proces tak, aby nebyla ohrožena kontinuita byznysu zákazníka. Zároveň také dodržet cíle, které byly na počátku stanoveny.

Co podle vás u nás brání větší adopci cloudových technologií? V Čechách je totiž zatím využívají převážně dcery zahraničních společností nebo startupy.

Zčásti jsem na to už odpověděl. Přechod do cloudu neznamená pouhý přesun výpočetní kapacity z vlastního hardwaru do cloudu. Znamená to změnu přístupu k budování vlastního IT, jakým způsobem si stanovujete byznysové priority a jakým způsobem spravujete bezpečnost. Bezpečnost byla donedávna v České republice opomíjené téma, ale v posledních cca 3 letech díky rozvoji legislativy (zákon o kybernetické bezpečnosti, GDPR) se přístup českých firem i veřejných institucí rychle mění.

V České republice jste aktivní v mnoha oblastech, k nejdůležitějším pro vás patří oblast veřejné správy. Které projekty z poslední doby jsou za vámi?

Jsme velmi rádi, že jsme se stali součástí projektu vydávání biometrických pasů a občanských průkazů pro Českou republiku. Každý občan ČR tak přijde do styku s výsledkem naší práce. Ve spolupráci s partnery, s nimiž v tomto projektu fungujeme, se snažíme stále zlepšovat kvalitu této služby občanům. Věřím, že v nejbližší době pocítí změny, například v podobě superrychlého vydání pasu a občanky do 24 hodin. Rovněž tak čip v OP umožní zkvalitnit služby e-governmentu v ČR. Dále mohu uvést systém pro Celní správu ČR a Českou obchodní inspekci na odhalování falzifikátů cigaret, kde si mohou v podstatě už i spotřebitelé zkontrolovat podle kódu na krabičce jejich původ.

Dále mohu zmínit i projekty na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, o kterých se v poslední době více hovořilo. Před nějakými třemi roky si MPSV dalo ambiciózní plán transformovat celý systém řešení v oblasti zabezpečení informatizace resortu. Začali jsme být aktivní, vyhráli jsme několik soutěží, ale ukazuje se, že ten plán byl opravdu velmi ambiciózní. Sladit a uřídit několik desítek projektů, které na sebe vzájemně navazují, je pro MPSV velmi těžké. Navíc uživatelé s IT dovednostmi mají od systému očekávání, která mnohdy ani nebyla na úplném začátku projektů plně definována. I přesto se ale budeme se snažit dodat řešení, které bude s těmito očekáváními v plném souladu, ale i v souladu s legislativou, aby jim umožnilo naplňovat těžké úlohy, které před nimi stojí.

V jakých dalších oblastech jste dále v ČR aktivní?

Jednou z takových, které v současné době velmi rezonují, je pomoc našim klientům připravit se na GDPR a být v souladu s legislativou. Toto téma dnes řeší každý, protože nařízení vstoupilo v platnost 25. května 2018. Jsme v této části také velmi aktivní, od konzultací, návrhu opatření až po implementaci změn do informačních systémů a procesů. Oblast bezpečnosti je mimořádně dynamickou oblastí, kde Atos může nabídnout sdílení zkušeností z různých domén kybernetické bezpečnosti svých zákazníků z celého světa.

Všichni vidíme, jak exponenciálně rostou počty útoků na IS. Existují mnohé snahy kriminálních živlů, tak i v rámci konkurenčního boje, a důležité informace je třeba chránit. Jde o stále komplexnější úlohu, která je na průniku byznysu, informatiky a procedurální bezpečnosti. Zde jsme aktivní a hodláme v tom pokračovat. Zároveň se oblast bezpečnosti stává tak komplexním tématem, že nikdo ji prakticky nedokáže uchopit a řešit vlastními silami, alespoň ne efektivně in-house. Tuto službu nabízíme klientům prostřednictvím našich regionálních a dohledových center Atos. Zkušenosti klientů s touto službou jsou velmi pozitivní.

Zákon 101/2011 Sb. o ochraně osobních údajů už ale platí jedenáct let a GDPR má řešit „jen“ některé nadstavby, zejména ohledně e-commerce, e-shopů. Znamená to tedy asi, že prakticky všechny podnikatelské subjekty seděly snad 17 let na sudu s dynamitem?

Naše zkušenost je taková, že někteří zákazníci měli procesy na ochranu osobních údajů implementovány velmi dobře už v současnosti. Dá se říci, že GDPR i díky mediálně propíraným pokutám vybudilo všechny povinné subjekty k větší aktivitě. Množství mezinárodních firem, které implementovaly něco v souvislosti s nějakým zákonem na ochranu osobních údajů v ČR je velké, legislativa se teď ale stává celoevropskou, což vyprovokovalo větší akci a nutnost větší připravenosti. Musím říct, že problematika ochrany informací, potažmo osobních údajů je jedním z hlavních driverů kybernetické bezpečnosti v roce 2017-2018.

V průmyslových podnicích také procházejí technologie významnými změnami. Firmy nasazují "chytré" stroje, automatizují, analyzují výstupy z nich. Jaké technologie mění tento sektor? A co mají podnikům vlastně umožnit?

Zde se zase velmi věnujeme virtuální realitě a digitálnímu obsahu. Tato témata se také těší velkému zájmu našich zákazníků implementovat proces, ve kterém například školíte skládání nějaké strojařské výroby, ve virtuální realitě. Je to neporovnatelně levnější, jednodušší a bezpečnější než to učit uživatele v reálné výrobě.

Česká republika je kolébkou strojařské výroby a výroby vůbec. Vidíme zde proto velký potenciál pro uplatnění virtuální reality a na tuto oblast se budeme i nadále výrazně zaměřovat.

Vaše projekty jsou náročné, a tím pádem i na pracovní sílu. Jak se vám daří získávat a udržet zaměstnance?

Začnu odzadu. Dnes se odhaduje, že počet chybějících pracovníků v IT je někde na úrovni deseti tisíc lidí. Čísla nezaměstnanosti klesla na rekordní minima. To také samozřejmě znamená, že lidi musíte zaujmout a udržet, musíte být v tomto ohledu mnohem aktivnější. Proto také měříme spokojenost našich pracovníků interními průzkumy. Definujeme oblasti, kde existuje prostor na zlepšení, a snažíme se je oslovit konkrétním plánem, který má jasně měřitelné cíle a každý rok jej inovujeme. Zároveň se snažíme fungovat principem "internal first", což znamená, že se snažíme hledat kandidáty na řídicí funkce z řad interních zaměstnanců.

Samozřejmě se také snažíme být na trhu práce aktivní a fungovat jako atraktivní zaměstnavatel. Zúčastňujeme se proto i aktivit, které umožňují absolventům, lidem začínajícím na prahu svojí kariéry, aby si vybrali Atos jako svého zaměstnavatele a dále u nás rostli.

Dovolím si jeden příměr. Podobně jako bezpečnost je kontinuální, systematický proces, začínající vyhodnocením informačních aktiv, pokračující přes technická a organizační opatření a je orámován kontinuální dokumentací a zlepšováním, tak i proces práce s našimi zaměstnanci je kontinuální, systematický proces, který nezačíná a nekončí podpisem pracovní smlouvy. Pouze trpělivá a systematická práce podpořená dlouhodobým vzděláváním nám umožní uchovat si konkurenční výhodu v tomto silně kompetitivním prostředí, jakým IT bezesporu je.

Rozhovor byl publikován v červnovém čísle magazínu ICT revue.