Matky jsou oproti otcům v kariéře stále v nevýhodě

Narozením dítěte se zásadním způsobem mění preference při výběru zaměstnání. Zatímco před narozením dítě jsou pro ženy rozhodující výše finančního ohodnocení (77 %) a možnosti kariérního růstu (52 %), po narození dítě je pro matky při výběru zaměstnání výše platu důležitá jen ze 37 % a kariérní rozvoj již jen pro 6,5 %. Prioritní jsou pro ně naopak podpora ze strany zaměstnavatele v oblasti slaďování práce a rodiny (59 %), lokalita zaměstnání (57 %), flexibilní pracovní doba (56 %) a možnost pracovat na zkrácený úvazek (45 %).

Čtyři z deseti rodičů se domnívají, že muži i ženy mají stejné právo na kariéru (sladění pracovního a soukromého života). Každý třetí rodič je přesvědčen, že dítě je „společný projekt“ a v péči o dítě by se partneři měli střídat. Přesto má v reálném životě rodičovství negativní vliv na uplatnění na trhu práce zejména na ženy. Důvody jsou:

-         Přetrvávající rozdíly v platech mezi muži a ženami. Vyšší příjem mužů jako důvod čerpání rodičovské dovolení ze strany žen označilo 45 % respondentek.

-         Tlak tradičního vnímání rozdělení rolí mezi muži a ženami a s tím spojené genderové stereotypy – to jako důvod, proč na rodičovskou dovolenou jde jenom žena, potvrdilo 29 % dotázaných.

„Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku/nepracujícího manžela, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem. Tento mix politik je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy dítěte. Pokud matka s dvěma dětmi zůstane na šest až osm let doma, nemá šanci to již šanci na trhu práce dohnat a otec si děti také neužije. Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 % nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,“ uvádí Filip Pertold, Ph.D., vědecký pracovník CERGE-EI & IDEA.

Pomoci by měl stát i zaměstnavatelé

Co by tuto situaci mohlo změnit? Téměř polovina respondentů věří, že lze sladit zaměstnání a rodičovství za předpokladu podpory ze strany zaměstnavatele ve flexibilitě práce, respektive podpory ze strany státu v oblasti dostupnosti předškolních zařízení a vhodného bydlení pro rodiny s dětmi. Pouze každý třetí rodič v současné době uvedené vhodné podmínky má.

Své zaměstnance/kyně – rodiče podporuje každá třetí firma, zejména nabídkou flexibilní pracovní doby, možností pracovat plně nebo částečně z domova, pracovat na částečné a zkrácené úvazky. Rodiče současně oceňují možnost čerpat na straně benefity spojené s péčí o děti, například nadstandardní volno na péči o děti, firemní jesle, školky atd. Podpora rodičů ze strany zaměstnavatelů se tak ukazuje mj. jako významná konkurenční výhoda.  

Nejčastější podporou slaďování péče o děti je flexibilní pracovní doba (21 %), na druhém místě možnost pracovat z domova, ať už plně či částečně (20 %) a zkrácená pracovní doba (19 %) nebo částečné pracovní úvazky (18 %). Naopak zaměstnavatelé nejméně poskytují finanční příspěvek určený na péči o dítě a placené hlídání dětí, shodně po 1 %.

„Jsme rádi, že jsou zaměstnavatelé, kteří situaci rodičů řeší komplexně. Podporují flexibilní návrat matek, motivují otce a nabízí nástroje a benefity pro sladění práce a rodiny. A to v celém životním cyklu zaměstnanců/kyň. Stále ale nejde o běžnou věc. Matky i otcové narážejí na stereotypy – jak v práci, tak v rodině. Matky jsou za mateřství celoživotně penalizovány. Bez aktivní role státu se věci systémově nezmění a stát musí být v partnerství při hledání moderní prorodinné politiky s firmami mnohem aktivnější,“ shrnuje situaci Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance Byznys pro společnost.

„Zlevnění částečných úvazků a snadnější návrat do práce během rodičovské dovolené jsou další kroky ke zlepšení současného stavu. Navázání rodičovského příspěvku na předchozí příjem by zase zatraktivnilo pro otce rodičovskou dovolenou,“ řekl Filip Pertold.

Rodiče potřebují pomoc i v pozdějším věku

Průzkum aliance Byznys pro společnost se zabýval i situací, do níž se dostávají pracující rodiče v pozdějším věku – jde o problém tzv. sendvičové generace. V „sendviči“ jsou ti, kteří v domácím prostředí pečují současně o nezaopatřené dítě/děti a jinou osobu blízkou (například stárnoucí rodiče).

Situace je pro takové rodiče velmi obtížná. Podle výzkumu od státu potřebují zejména:

-         lepší finanční podporu (32 %),

-         motivaci zaměstnavatelů, aby podporovali své zaměstnanců, kteří pečují o blízké (31 %),

-         zajištění dostupné zdravotní a sociální péče pro své příbuzné (26 %).

Pokud se v dané situaci rodina ocitne, momentálně nemají rodiče ani dostatek potřebných informací. Ze strany zaměstnavatelů by pak neformálně pečující rodiče ocenili více vstřícnosti v oblasti flexibilních forem práce a benefitů určených na zdravotní péči – zejména v situaci, kdy státem garantované kapacity zdravotních a sociálních služeb jsou omezené a nedostatečné.

O tom, že lidé, kteří pečují o své blízké, potřebují vyšší podporu a pomoci ze strany zaměstnavatelů i státu, svědčí zkušenosti z projektu Starám se a pracuji (www.staramseapracuji.cz). Tento projekt Byznysu pro společnost nabízí pečujícím zaměstnancům a jejich rodinám komplexní poradenský program. Dosavadní zkušenosti z poradny potvrzují, že pečující potřebují flexibilitu v práci, ale i intenzivní psychologickou podporu, aby zvládali extrémní stres, kterému jsou každodenně vystaveni. Poměrně zásadní je také pomoc s orientací v sociálním a zdravotnickém systému a službách a finanční poradenství, protože tato situace zatěžuje celé rodiny.

Do projektu se zapojily již například společnosti SKANSKA, Zentiva, Skupina ČEZ a Kooperativa pojišťovna, kteří aktivně nabízejí podporu svým pečujícím zaměstnancům.